Ona
Vždycky jsem věděla, že v koutě se neskryji, říká Jana Volfová.

Vždycky jsem věděla, že v koutě se neskryji, říká Jana Volfová. | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Třeba ještě zhubnu a zamiluju se, říká exposlankyně Jana Volfová

  • 57
Bývalá basketbalistka, vášnivá karbanice, houbařka, kuchařka a kamarádka Miloše Zemana. Jana Volfová, přezdívaná Lady XXL, nepatří k těm, na něž diety zabírají. Naopak je z té většiny lidí, jichž se kila vytrvale drží.

Nemusí vítězit. Stačí prý, když pomůže vyhrát jiným, tvrdí bývalá poslankyně, která chystá do voleb svou Stranu důstojného života, ale sama nekandiduje.

.

Děti věděly, že jim stačím, a dokonce jsem v řadě věcí lepší, takže mou váhu neřešily. Ostatně i dcera začíná být prostorově výrazná, přestože jsem jí od dětství velmi krotila.

Téma tloušťka, móda, milenci... To s vámi ještě novináři neprobírali, že?
Zřejmě proto, že jsou to pro mě věcí pomíjející. Já skutečně nepřemýšlím o tom, jestli budu mít parfém Dior, nebo jiný, ale koupím si ten, který mi dobře voní jako příjemné mýdlo. Myslím ale, že se při své postavě umím obléknout tak, abych nebudila děs. A to je hlavní.

Ve vaší velikosti moc výběr není, takže to asi nemáte zrovna lehké.
Teď už je to lepší než dřív, ale stejně jsem si vždycky nechávala leccos ušít, což dělám dodnes. Šijeme s Helenou Fibingerovou u stejné švadleny.

Jedenáct let jste rozvedená, přesto si nevzpomínám na žádnou vaši bulvární aféru s muži. Neříkejte, že se nenajdou milovníci korpulentních tvarů?
Lichotek jsem vyslechla mnoho. Dokonce jsem dostala pozvání do Sněmovny i s bonboniérou a dodnes jsme s tím pánem dobří kamarádi. Není to o tom, že bych se nějakému vztahu bránila, ale mou prioritou po rozvodu bylo vychovávat syna, který byl v pubertě, a o čtyři roky starší dceru. Nechtěla jsem jim domů vodit někoho cizího, navíc jsem měla dost práce a ani mi partner nechyběl. Možná jsem ale jen nepotkala toho pravého. Třeba se ještě zamiluju a bude to skvělé.

Čím vám muž může nejvíc zalichotit?
Hmmm, přemýšlím. Asi tím, když připustí, že mu stačím. Řekne třeba: holka ty tomu rozumíš, ty seš chytrá. Anebo dokonce vezme můj názor.

Váš bývalý muž, jak sama říkáte, od vás odešel za mladší, krásnější a inteligentnější. To je dnes docela v módě.
To je zlé! Bohužel se takové chování stává vzorem. A padesátileté ženy zůstávají samy. Já byla naštěstí o deset let mladší, měla jsem dobrou práci, byla ekonomicky zajištěná a na všem jsme se s mužem dohodli. Ale když chlap odkopne ženu, která na něj a na jeho kariéru celý život pracovala, je to smutné. Takový muž ji odsuzuje do konce života k chudobě. Věřím, že jak pan Paroubek, tak pan Topolánek své bývalé manželky zabezpečili. Ale mně to vadí jako příklad pro ostatní, kteří vnímají jejich odchod jako hrdinství. Jen se bojím, aby ten, co svou stárnoucí manželku neopustil, nebyl považován za hlupáka.

Jak jste se s odchodem partnera vyrovnala vy?
Samozřejmě i mě rozvod sebral. Jenže my jsme žili už před rozvodem často odloučeně, protože manžel často pracoval služebně mimo území republiky, takže já dřív řešila všechno za oba. V tom se mi ulevilo, protože už jsem na něj nemusela myslet. Ale na druhou stranu je důležité, když se má člověk o koho opřít.

Jana Volfová je zkušená mediální

Myslíte, že ty ženy dělají někde chybu? Málo na sebe dbají, nevaří teplé večeře...
Chtěla bych být spravedlivá. Chyba musí být asi na obou stranách, jsou to velmi individuální případy. Je ale zřejmé, že žena většinou hodně ztrácí, zatímco muž získává. Tak to je.

Mají v tom kontextu smysl plastické operace a nejrůznější zkrášlující a omlazující kúry?
Nevím, já jsem stále stejně kulatá a nemůžu říct, že kdybych zhubla, že bych si manžela byla bývala udržela. Ale myslím si, že jakékoliv umělé udržování vztahu, které nevychází ze srdce, ale z pocitu, že když tohle udělám, tak si ho udržím, je špatný. Vztah musí přece fungovat na úplně jiné bázi.

Chtěl po vás manžel, abyste zhubla?
Nějakou chvíli ano, ale protože si pak vzal ženu, která je úplně stejně kulatá jako já, tak to asi nebyl ten hlavní hnací motor.

.

Já vařím strašně ráda, ale nikdy ne jen pro sebe, ani to neumím. U nás se vždycky vaří v rokli a míchá jedlí.

Pod jednou vaší fotografií z roku 1961 jsem četla popisek: tady někdy to začalo. V tom roce vám byly tři roky. Od té doby jste baculatá?
Táta od nás odešel, když mi bylo 16 měsíců, a vychovávala mě maminka s babičkou. Babička byla báječná kuchařka a měla pocit, že dítě je krásné, jen když je hodně kulaté. A dařilo se.

Jak vám ta kila navíc ovlivnila život?
Všem jsem chtěla dokázat, že i při tom, jak vypadám, můžu být dobrá a někdy lepší než oni. Věděla jsem, že v koutě se neskryji, i kdybych chtěla.

Smířila jste se s tím jako s handicapem, s nímž se nedá nic dělat?
Držela jsem nejrůznější diety a vždycky to skončilo tím, že jsem zhubla třeba dvacet kilo a za půl roku jsem je zase nabrala. Ráda jím a jídlo je pro mě tak trochu droga. Když jsem sportovala, moc jsem to neřešila. Ale po dětech šla váha samozřejmě ještě výš.

Říkáte, že jste se pokoušela. Takže teď už hubnout nezkoušíte?
Občas mám pocit, že bych měla. Před dvěma lety jsem například odjela do lázní Lipová. Strávila jsem tam skoro měsíc a zhubla šestnáct kilo. Něco dole mi zůstalo, tak se teď snažím váhu kvůli zdraví alespoň udržet. Jím ryby, nejím tlusté maso.

Kolik jste měla v dospělosti nejméně a nejvíce?
Nejméně 102 kila. Nejvíc asi 170 a teď je to méně.

Zkoušela jste zhubnout za pomoci odborníků?
Měla jsem dietologa, ale musím na sebe přiznat, že zatímco v jiných ohledech jsem poměrně důsledná, v tomhle směru jsem na sebe dost nepořádná. Speciálně stresy řeším jídlem.

Kdyby vaši lednici otevřela televizní dietoložka doktorka Cajthamlová, co by říkala?
Myslím, že by nebyla až tak rozčílená, protože já miluju zeleninu a ryby. Pokud jde o kvalitu, v tom není problém. Potíž je v tom, že já přes den nestíhám jíst, hlad zaháním kafem a pak se v klidu naperu večer nebo v noci.

Jak vaší "prostorovost" vnímala v době dospívání dcera. V tom věku bývají holky k matkám kritické...
Obě děti viděly, že i tak s nimi jezdím pod stan, bydlím v týpý, chodím po horách, bruslím, plavu, hraju volejbal... Věděly, že jim stačím, a dokonce jsem v řadě věcí lepší, takže mou váhu neřešily. Ostatně i dcera začíná být prostorově výrazná, přestože jsem jí od dětství velmi krotila.

Chtěla jste přelstít zděděné dispozice?
Právě proto, jaká jsem sama, bylo důležité, aby děti neměly stejné problémy, kterými jsem si prošla já. Takže když šla dcera poprvé do školky, vrátila se a povídá: "Maminko, víš že existuje bonbon a že je to strašně dobrý?" Ona do té doby neznala cukr, zmrzlinu, nic. Tak jsem se bála. Jenže přece jenom ta dispozice tam je, takže nám teď ve svých třiceti letech trošku nakynula.

Nedávno jsme zveřejnili rozhovor s vaší bývalou stínovou ministryní spravedlnosti Klárou Veselou-Samkovou, která nemohla zhubnout, až nakonec podstoupila bandáž žaludku a pomohlo to. O něčem podobném jste neuvažovala?
Slyšela jsem o tom, ale zatím jsem o tom neuvažovala. Uvidím.

.

Potíž je v tom, že já přes den nestíhám jíst, hlad zaháním kafem a pak se v klidu naperu večer nebo v noci.

Ještě hrajete basketbal?
Už čtyři roky ne. Ale předtím jsem si ještě občas zahrála za velmi staré báječné dámy z Meteoru. A jeden čas jsem trénovala kluky. Teď už jen chodím do čtvrtého patra v domě bez výtahu, kde bydlím, chodím na houby a hraju mariáš. Dokonce jsem v něm byla i druhá v české lize.

Jako vysoká jste hrála pod košem - pivota, který dává nejvíc bodů?
Některé holky byly i větší, takže já se 180 centimetry hrála posta. Což je pozice, která mi přesně vyhovuje i v politice: nemusím dávat koše za každou cenu, ale umět dokonale přihrát, aby ten druhý už ten koš musel dát.

Také jste v mládí závodně tancovala!
Milý koníček vedle basketbalu.

Kdyby vás oslovili ze StarDance, šla byste do toho?
Budete se divit, ale přemýšlela jsem o tom. Jenže při mých kilech by to bylo opravdu komplikované. Ale na druhou stranu, když jsem viděla, co tam někteří zvládají, tak si myslím, že bych to dokázala taky. Ale rozhodně by to nebylo na zdvihačky. (smích)

Jana Volfová - aféra se synem ji znechutila

Četla jsem recept se čtyřmi vejci na vaše oblíbené pórkové krokety. To je porce jen pro vás?
Kdepak, to je pro celou rodinu. Vařím strašně ráda, ale nikdy ne jen pro sebe, ani to neumím. U nás se vždycky vaří v rokli a míchá jedlí.

Vaříte podle kuchařky?
Ze zásady ne. Dokonce si ani nic nevážím a vařím, co dům dal, co mě zrovna napadlo a co můj mlsný jazyk zvládne.

Nechcete vydat kuchařku?
Už jsem o tom uvažovala, ale nebyla by to klasická kuchařka. Spíš nějaké listy, které by si ženy mohly dát do stojánku a nemusely rukama od vaření listovat v knížce.

Máte svůj kuchařský styl?
Vařím hlavně českou kuchyni, ale umím i italskou a mám ráda arabskou. Ta se ale v Česku dělá špatně, protože skopové je málo k dostání. A když je, nejsou tu zase trouby nad 500 stupňů, které skopové k propečení potřebuje. A hlavně miluju houby na miliony způsobů.

Tak vydejte houbařskou kuchařku...
Ta by se mi líbila nejvíc, do té bych měla spoustu receptů.

To byste nám mohla nějaký prozradit.
Co třeba ten z mých oblíbených růžovek. Ale dá se udělat i z žampionů.

. Plněné růžovky

Vydlabu růžovku, nakrájené nožičky spojím se syrovým vejcem s trochou sýra, paprikou, cibulkou a s nastrouhaným uherákem nebo čabajkou, přidám trochu soli a pepře. Kloboučky naplním, naskládám na malinko pomaštěný plech a nechám péct v troubě asi 30 minut.

Ještě se vás drží přezdívka Sára?
Ono to bylo původně trošku jinak: ve skautu mi říkali saranče - kam šlápne, tam tisíc let tráva neroste. Ale volejte na někoho na hřišti "saranče, přihraj". Tak spoluhráčky přezdívku zkrátily na Sára. Polovina mých kamarádů mi dodneška říká Sáro.

A v politice vám říkali jak?
Kdysi jsem dostala přezdívku Lady XXL, ale jinak jsem pro většinu Jana.

Nejste pro dobré kamarády, jako je Miloš Zeman, třeba někdy Janička?
Miloš Zeman si nepotrpí na zdrobněliny. Jen jednou - a to bylo všude v médiích - mi řekl: ty moje květinko podvyživená.

Stále se s ním přátelíte?
Samozřejmě. Jezdím za ním na Vysočinu, je patronem mé strany, probírala jsem s ním její program a konzultujeme spolu veškeré větší dění ve straně. Je to můj největší rádce.

Jak vidí Stranu důstojného života Miloš Zemana prognostik?
Tvrdí, že pět procent překročí a do Sněmovny se dostaneme.

. Jana Volfová (2.11. 1957)

* Absolvovala pedagogickou fakultu UK (český jazyk, občanská nauka)
* 1989-2004 členka ČSSD
* V roce 2000 sestavila stínovou vládu žen a zastávala post ministryně pro ženu a rodinu
* Od roku 2004 má poradenskou a komunikační agenturu Regio
* Je prezidentkou nadace Růže
* V letech 2005-6 byla místopředsedkyní strany Nezávislí demokraté
* Od února 2007 předsedkyní Strany Svobodní, která se po měsíci přejmenovala na Stranu důstojného života
* Je rozvedená, má dceru Janu a syna Zdeňka

Jana Volfová - předsedkyně Strany důstojného života

. Střecha, srdce, kniha

(z volebních myšlenek Strany důstojného života)
=
Navrhujeme 20 procent sociálních bytů v každé obci.
= Proč chybí peníze pokaždé jen na důchody? Protože ostatní se umějí bránit.
= Každá škola má mít odpoledne povinně otevřená hřiště.
= Každá prostitutka by měla knížku a bude jednou za čtvrt roku chodit k lékaři. Ten ji prohlédne a prodá jí kolek za 20 tisíc, který si do knížky nalepí. Stát tak získá do rozpočtu 60 miliard.
= Namísto posunutí důchodové hranice navrhujeme minimální důchod na úrovni minimální mzdy.
= Ze zákona musí každá obec poslat doporučený dopis zmocněncům všech politických stran o tom, kolik mají ve své obci volebních okrsků. Máme 12 tisíc obcí a doporučený dopis stojí 43 korun. Přitom by stačilo vyvěsit informaci na internet.