Deník třiadvacetiletého redaktora Československého rozhlasu Ondřeje Neffa posloužil iDNES.cz jako vhodný námět, jak připomenout dramatické okamžiky srpnových dnů roku 1968. Film vychází z třídílného seriálu, který byl na stránkách iDNES.cz k vidění minulý týden. Obsahuje ovšem také nové záběry a dobové záznamy vysílání rozhlasu.
|
"Od samotného začátku jsme si všichni říkali, že si musíme vést deník. Zatím jsem neslyšel o nikom, kdo by to dělal. Já vím, proč jsem deník nepsal a proč teď musím lovit v paměti. Bál jsem se, že budu zatčen a že deník by mohl usvědčit mě a řadu jiných lidí. Ze strachu o krk jsem zanedbal první povinnost novináře," poznamenal si před čtyřiceti lety Ondřej Neff.
|
Dnes respektovaný spisovatel a publicista spolu se štábem iDNES.tv a reportérem iDNES.cz po letech navštívil místa, z nichž tajně vysílala "vzbouřená redakce" celý týden po přepadení Československa armádami Varšavské smlouvy.
Kontrarevoluce Svobodného vysílače
Několik redaktorů rozhlasu neodradilo od jejich práce ani obsazení historické budovy rozhlasu na Vinohradské třídě. Našli si nová, často velmi konspirační vysílací pracoviště, například vilu tehdejšího armádního vysílání, kde mimochodem vznikl také fenomén Járy Cimrmana, nebo tajný dům v Nuslích, kde se skrývala pirátská vysílačka italských komunistů.
Odtud Pražanům servírovali zpravodajství o průběhu okupace, pohybu vojsk, komentovali události a pouštěli protisovětské písničky, například tehdy velmi populární Dobře mířenou radu od Jaromíra Vomáčky, jejíž slova "Běž domu, Ivane, čeká tě Nataša" zakrátko zlidověla.
Ondřej Neff, Jiří Dienstbier, Eva Kopecká, Jan Petránek a další redaktoři Svobodného legálního vysílání se na Vinohradskou vrátili až začátkem září, kdy se situace uklidnila. Všichni je ale pro tuto odvážnou činnost záhy na dalších dvacet let opustili. Komunisté je totiž považovali za kontrarevolucionáře.
