Rada federace, horní parlamentní komora, se sešla za účelem schválení rezoluce už brzy ráno. Pro hlasovalo 130 zákonodárců, proti nebyl nikdo. Zprávu o schválení dokumentu v druhé komoře - Státní dumě - přinesly agentury kolem poledne. I zde bylo všech 447 poslanců pro.
Abcházie a Jižní Osetie, gruzínské vzbouřenecké regiony, v nichž většina obyvatel má ruské občanství, se rozhodly požádat Moskvu o uznání samostatnosti minulý týden. Abcházský parlament ve středu jednohlasně schválil příslušný návrh, který mu předložil samozvaný prezident Sergej Bagapš. - přečtěte si Požádáme Rusko o uznání nezávislosti, rozhodl abcházský parlament
Rusko už několikrát avizovalo, že separatisty podpoří. Ve středu po hlasování v abcházském parlamentu to kupříkladu potvrdil předseda Rady federace Sergej Mironov.
A nezávislosti regionů na Tbilisi je nakloněna vláda i prezident. Ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že otázka územní celistvosti Gruzie je "mrtvou záležitostí", Medveděv zase zpochybnil budoucnost provincií v rámci Gruzie.
Rezoluce není závazná, ale...
Pro Medveděva není dnešní rezoluce závazná. Nicméně její schválení je krokem, který ještě zhorší napětí mezi Ruskem a Západem. Vztahy jsou momentálně kvůli rusko-gruzínskému konfliktu pravděpodobně nejhorší od rozpadu Sovětského svazu.
"Po gruzínské agresi proti Jižní Osetii je jasné, že vztahy mezi Gruzií a Jižní Osetií a Gruzií a Abcházií se nemohou vrátit do dřívějšího stavu," prohlásil Sergej Mironov při ranní debatě v Radě federace. "Lidé Jižní Osetie a Abcházie mají právo na nezávislost."
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google
"Podíváme se dnes na žádost obyvatel Abcházie a Jižní Osetie o uznání nezávislosti. Myslím, že všechna tato rozhodnutí budou přijata," vyjádřil se ještě před hlasováním předseda Státní dumy Boris Gryzlov.
Západ odtržení regionů od Tbilisi odmítá, tvrdí, že územní celistvost Gruzie je nezpochybnitelná. O budoucnosti provincií se nicméně mají vést rozhovory - tak to stanovuje šestibodový mírový plán podepsaný Medveděvem i jeho gruzínským protějškem Michailem Saakašvilim.
Západ se zlobí kvůli nárazníkovým zónám
Právě v Jižní Osetii začal nynější konflikt mezi Gruzií a Ruskem. Tbilisi v reakci na ruské a jihoosetské provokace poslalo 8. srpna vojáky do Cchinvali, správního střediska Jižní Osetie, vše snaze znovu převzít kontrolu nad územím, které funguje v podstatě samostatně od počátku 90. let.
Následovala prudká reakce Moskvy a střet přerostl ve válku, která zanechala nejméně stovky mrtvých, tisíce raněných a desítky tisíc uprchlíků. A také rozevřela mohutnou propast ve vztahu mezi Moskvou a Washingtonem, Moskvou a NATO, Moskvou a Evropskou unií...
Západ je momentálně nejvíce pobouřen ruskou neochotou stáhnout se z gruzínského vnitrozemí. Podle dohody o příměří se měli vojáci z obou stran vrátit do pozic před propuknutím konfliktu. Pro Rusy by to znamenalo stáhnout se do Abcházie a Osetie, kde měli před válkou mírový kontingent.
Moskva ale prohlásila, že kolem obou provincií vytvoří nárazníkové zóny (přečtěte si Nárazníková zóna přetne gruzínskou dopravní tepnu) a že její vojáci zůstanou v malém počtu v gruzínském přístavním městě Poti.
Medveděv: Jsme připraveni i na naprosté zmrazení vztahů s NATO
Navíc se dnes prezident Medveděv nechal slyšet, že Rusko je připraveno na jakékoliv kroky, které by proti němu Aliance mohla podniknout, včetně naprostého zmrazení vztahů. Minulý týden Moskva a Aliance zmrazily vojenské kontakty. Vztahy mezi Ruskem a NATO se podle Medveděva výrazně zhoršily právě v důsledku konfliktu mezi Gruzií a Jižní Osetií.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který přišel s oním šestibodovým návrhem a osobně se angažoval při urovnávání konfliktu, svolal jako šéf předsedající země EU na 1. září mimořádnou unijní schůzku, na níž se má situace v Gruzii řešit. - čtěte Sarkozy svolal summit EU k rusko-gruzínské krizi
. JIŽNÍ OSETIEÚzemí Jižní Osetie o rozloze asi 3900 km čtverečních leží jen desítky kilometrů na severozápad od gruzínské metropole Tbilisi. Od Gruzie se odtrhla ve válce v letech 1991-1992. Jižní Osetii před současnou krizí obývalo na 70 tisíc lidí. Většinoví Osetové říkají, že do Gruzie byli násilně přičleněni za sovětské éry, a že nyní chtějí uplatnit právo na sebeurčení. . ABCHÁZIENěkdejší oblíbené černomořské letovisko sovětských elit o rozloze 8400 km čtverečních zabírá polovinu pobřeží, které formálně patří Gruzii. Faktickou nezávislost získala Abcházie na začátku 90. let po válce s Gruzií, při konfliktu zemřelo na deset tisíc lidí. Tbilisi hovoří o tom, že z regionu prchlo čtvrt milionu etnických Gruzínců, podle abcházských separatistů uprchlíků bylo 160 tisíc. Zdroj: Wikipedia |
