Rostliny mají mocné zbraně. Trny, jed... Na býložravce navíc na každém kroku číhají predátoři, pro které jsou zase oni kořistí. Kdo bude sežrán dřív?
Proč je líný lenochod
Jedním z nejpodivuhodnějším býložravců, který obývá Zemi, je bezpochyby lenochod. Sídlí na stromě, je napůl slepý a napůl hluchý a jeho pohyb je ukrutně pomalý. Může si to dovolit, živí se jen listím, lhostejně žvýká, i svému trávicímu ústrojí dává dostatek času.
Jen jednou za týden se tenhle mobilní "kompostér" vydává na cestu – a spěchá. Kam? Na záchod. Proč kvůli tomu slézá dolů na zem a proč stále na jedno místo, nikdo neví. Lenochod je přitom na zemi prakticky bezbranný. Jen to, proč je tak pomalý a polovinu dne prospí, má jasné vysvětlení. Musí šetřit energii. Listy totiž nejsou moc výživné.
Jak si poradit s nedostatkem živin v rostlinné stravě? Jeden ze svérázných způsobů můžeme vidět u slonů.
Na úbočí hory El Gona v Africe vědci objevili hluboké rýhy na stěnách jeskyně. Původně se domnívali, že je snad udělali nějakým nástrojem ještě starověcí Egypťané. Ale ukázalo se, že to není stopa lidských rukou.
Zřejmě již po staletí do jeskyně pod rouškou tmy putují sloni, aby chobotem odlupovali sůl ze stěn. Informace o tom si patrně předávají z generace na generaci. Jaký kolektivní rozum je nutí vstoupit do jeskyně, kde je neproniknutelná tma? "Některé minerální látky jsou pro zvířata velice důležité," vysvětluje David Attenborough. "To přinutilo slony k tomu, aby se změnili v horníky."
DVD najdete ve čtvrteční MF DNES
Chcete se podívat na celý dokument? Kupte si v čtvrteční
MF DNES se speciálním kuponem, se kterým si pořídíte
DVD za pouhých 49 korun.
