Více než čtyři roky trvala stavba nového terminálu v hlavním městě Číny. Byl otevřen 28. února 2008 a celkové náklady se vyšplhaly na více než 3,6 miliardy USD (cca 55 mld. Kč) a při 986 000 metrech čtverečních má o 17 procent větší podlahovou plochu než všechny odbavovací haly na letišti Heathrow, včetně nejnovějšího, pátého. Jeho délka se blíží třem kilometrům.
Plocha střechy zabírá více než 80 akrů a v nejširší části měří 800 metrů, celková plocha terminálu zabírá 1,3 milionu metrů čtverečních. Letiště se stalo vstupní branou do Číny, přičemž využívá tradiční čínské barvy a symboly. V noci je možné vidět zářící červená, oranžová a žlutá světla rámující siluetu terminálu.
Právě nyní se připravuje na největší nápor, do Pekingu přijíždějí statisíce sportovních fanoušků.
Terminál jako letiště
Terminál 3 zdvojnásobuje oproti předchozímu stavu na letišti počet bran, které slouží pro příchod cestujících k letadlům, na 120.
Celé letiště nyní disponuje 300 odbavovacími prostory. Zatímco loni tak zvládl pekingský vzdušný přístav přijmout a odeslat zhruba 52 milionů cestujících při necelých 400 000 odbavených letadlech, letošní odhady hovoří až o 76 milionech cestujících.
V nejbližších dnech se přitom očekává nápor kolem 1 500 letadel s odbavením až 260 000 cestujících denně. Úctyhodný je i počet zavazadel, který má nový terminál zvládnout - každou hodinu může projít až necelých 20 000 kusů bagáže.
Prostor pro nakládání se zavazadly využívá žluté vozíky označené čárovým kódem, který odpovídá kódu zavazadel. To má pomoci při případném hledání. Dění v tomto prostoru je monitorováno asi 200 kamerami. Pohyblivé pásy pro zavazadla se pohybují rychlostí deset metrů za sekundu. Z nejvzdálenějšího konce terminálu jsou tak schopné dopravit zavazadla do prostor pro jejich vyzvednutí za necelých pět minut.
V terminálu také naleznete 64 restaurací a 90 obchodů. Nabídka restaurací bude začínat klasickou čínskou kuchyní přes fast foody až po stánky s pečivem, zmrzlinou a jídlem západního stylu. Čína slibuje stejné ceny jako v centru Pekingu.
K pohodlí cestujících jsou na konci každé z laviček k dispozici elektrické zásuvky. Terminál je vybaven 243 výtahy, eskalátory a pohyblivými pásy.
Vlak z letiště dopraví cestující do centra města za 15 minut. Kolektiv 35 000 zaměstnanců má ke konci roku rozšířit dalších 5000. Kompex je umístěn mezi existující východní ranvejí a budoucí třetí.
Energeticky úsporný terminál
Díky své jihovýchodní orientaci využívá v hojné míře energii z prostředí a řadí se podle svých tvůrců k pasivním budovám, které maximálně šetří energii. Ráno totiž umožňuje maximalizovat zisk tepla ze slunečního záření a integrovaný kontrolní systém vnitřního prostředí minimalizuje spotřebu energie. Sluneční světlo ohřívá vzduch, což minimalizuje potřebu topení. Díky promyšlenému designu se minimalizují i náklady na chlazení v létě.
Souvisí to i s využitím okolního světla, které díky skleněným stěnám a zmíněné orientaci proudí dovnitř v maximální možné míře. Denní světlo proudí prostřednictvím trojúhelníkových střešních průhledů a prochází do celé budovy. Samotná konstrukce je vyrobena z kvalitní oceli, dovezené až z Austrálie.
Podle zadání bylo potřeba vytvořit prostředí, které umožní pasažérům jednoduchou orientaci. Celý terminál je rozdělen na tři hlavní části - odletová a příletová hala (1.), mezinárodní brány včetně tzv. Olympijské haly, kam budou mířit charterové olympijské lety (2.), a brány pro domácí lety (3.). Odletové a příletové prostory jsou na různých úrovních. Nejvýše jsou položeny brány pro mezinárodní cesty, aby měli cestující nejlepší výhled na celý prostor letiště. Celý komplex disponuje pěti nadzemními podlažími a dvěma podzemními. Do podzemních garáží se vejde až 7 000 automobilů.
Přístupové cesty pro vozidla jsou rozděleny pro soukromé automobily, letištní autobusy a taxi.
Vnější vzhled budovy byl dán požadavky na maximalizaci prostorů parkování letadel bez zbytečného prodlužování budovy. Nebyly zde tedy příliš využity pravé úhly. Vstup do budovy je napojen na okolní krajinu, architekti při jeho návrhu využili pomoci odborníků na techniku Fenk Shui.
Aerodynamicky tvarovaná střecha s inspirací v dračích tvarech podle mytických čínských příběhů pracuje s opakujícími se vzory a tradičními čínskými barvami.
Budovu navrhl britský architekt Norman Foster, který projektoval například hongkongské letiště Chep Lap Kok.
Zdroje:
Hlavní architekt: fosterandpartners.com
Stránky se soutěží na architektonický návrh terminálu:
Wikipedia: Pekingské letiště
designbuild-network.com
danda.be
Guardian: The city that ate the world
