"Hluboko v Perském zálivu se odehrávají úspěšné testy různých typů raket," uvedlo dnes bez podrobností íránské státní rádio.
"Revoluční gardy testují v Perském zálivu více střel," informovala zase íránská Press TV. "Nejvýznamnější událostí třetího dne manévrů Velký Prorok bylo odpálení raket typu země-moře a země-země i střel
moře-země," citovala z televizní zprávy agentura AFP.
O počtu odpálených raket zdroje nehovoří. Íránská televize jen uvedla, že rakety byly odpáleny v noci a mají "zvláštní schopnosti".
Írán včera oznámil zkoušky devíti raket dlouhého a středního doletu typu země-země. Byla mezi nimi i balistická raketa Šaháb-3, která dokáže zasáhnout cíl vzdálený přes dva tisíce kilometrů. To znamená, že pohodlně doletí nejen do Izraele, ale i do Evropy. - čtěte Írán odzkoušel rakety, které dokáží zasáhnout Evropu
Středeční zpráva o raketových testech obletěla svět jen den poté, co Condoleezza Riceové podepsala v Praze smlouvu o umístění radarové základny na českém území. - čtěte Česko a USA podepsaly hlavní smlouvu o radaru
Plánovaný radar je součástí štítu, který má Západ chránit právě před hrozbou z Íránu. Další část deštníku, sila s deseti antiraketami, mají být v Polsku. S Varšavou se ale Američané ještě nedohodli.
Nepochybujte o našich možnostech
Íránské testy vzedmuly vlnu mezinárodní kritiky. Americký ministr obrany Robert Gates prohlásil, že jde o důkaz nezbytnosti vybudování protiraketového deštníku v Evropě. "V souvislosti s protiraketovou obranou v Evropě jsme mluvili o tom, že hrozba z Íránu je skutečná. Dnešek to zdůraznil," prohlásil.
Další zprávu do Teheránu dnes vyslala Riceová. Ahmadínežádův režim podle ní nesmí pochybovat, že Amerika je připravena bránit jak sebe, tak své spojence. "Bereme velmi závazně svou povinnost pomáhat spojencům se bránit. Nikdo by v tomto ohledu neměl být na pochybách," řekla v Tbilisi na tiskové konferenci s gruzínským prezidentem Saakašvilim.
"Nemyslím si, že by Íránci nějak zvlášť pochybovali o naší schopnosti bránit zájmy Ameriky i jejích spojenců," dodala.
Vojenský zásah nic nezmění
USA podezírají Teherán, že se snaží vyrobit jadernou bombu. Nukleární program Íránu je jednou z nejvýraznějších kontroverzí současné mezinárodní politiky a zdrojem stále sílícího napětí.
Režim prezidenta Ahmadínežáda tvrdí, že jeho jaderné aktivity mají čistě civilní charakter, a že do nich tím pádem nikomu nic není. Ale USA mu nevěří. A slova o vojenském zásahu se skloňují čím dál častěji. - čtěte Bush si chystá půdu pro válku s Íránem
Analytici z americké nezávislé organizace Rand dnes zveřejnili studii, podle níž by vojenský zásah v Íránu nic nevyřešil. "Pokud by byla bombardována íránská jaderná zařízení, veřejná podpora pro jakoukoliv odvetu, o níž by rozhodla tamní vláda, by byla nejspíš velice široká," napsali analytici z Randu.
"Samy útoky by vyvolaly velkou zášť a podle našeho názoru by pravděpodobně nezměnily íránskou politiku," stojí v jejich dokumentu. Rand proto doporučuje zaměřit se na "vytváření podmínek pro efektivní vztahy s Teheránem v dlouhodobém výhledu".
