Stalo se tak krátce před třetí hodinou odpolední. Po slavnostním podpisu, kterému na české straně auditoria přihlíželi například místopředsedové vlády Alexandr Vondra a Martin Bursík či ministryně obrany Vlasta Parkanová, následovaly krátké projevy.
"Je pro mě veliká čest, radost a potěšení, že smím dnes podepsat tuto smlouvu s USA. První úkol zahraniční politiky každého státu je zajistit bezpečnost. Tato smlouva zajistí bezpečnost nejen České republiky, ale také Evropy a celého euroatlantického prostoru," řekl Karel Schwarzenberg.
"Prohloubení transatlantických vztahů je první cíl naší zahraniční politiky," dodal a poděkoval všem, kdo se na vyjednávání o smlouvě podíleli.
. Chceme, aby naši spojenci byli co nejmodernější a nejsilnějšírozhovor s Condoleezzou Riceovou |
Condoleezza Riceová označila dohodu za klíčovou. "Dnes se soustředíme na ty, kdo nás skutečně ohrožují. Není to rétorika studené války, kdy se hovořilo o strategické stabilitě," řekla s poukazem na Rusko, které se cítí být americkým plánem na budování základen v Evropě ohroženo. USA podle Riceové Moskvě soustavně vysvětlují, že všichni čelí hrozbám ze zemí, jako je Írán.
Posaďte se, musíme mluvit s tiskem
Následoval přípitek, který ale ukončil Karel Schwarzenberg. "Posaďte se, musíme mluvit s tiskem," řekl do mikrofonu anglicky i česky. Podpis smlouvy se těšil obrovskému zájmu novinářů, do Černínského paláce se jich akreditovaly asi dvě stovky. Na tiskové konferenci se dostalo na šest otázek, tři z české a tři z americké strany.
Ještě před příjezdem na české ministerstvo zahraničí se Condoleezza Riceová v Kramářově vile setkala s premiérem Mirkem Topolánkem. Už tam označila smlouvu za jeden ze stavebních kamenů nejen pro bezpečnost USA a České republiky, ale i států NATO a mezinárodního společenství.
Topolánek zase připomněl československé odmítnutí Marshallova plánu po druhé světové válce. "Tehdy jsme selhali, takovou chybu si podle mě už nemůžeme dovolit," řekl šéf české vlády o rozhodnutí, které tehdy zpečetilo příslušnost Československa do sovětské sféry vlivu.
Vlček se s Riceovou nesetkal
Představitelé opozice u podpisu chyběli - někteří kvůli nesouhlasu s radarem, jiní kvůli zahraniční cestě. Chyběl i šéf Sněmovny Miloslav Vlček. "Není obvyklé, aby byl u podpisu mezinárodní smlouvy ústavní činitel," zdůvodnil Vlček nepřítomnost pro iDNES.cz.
Podle informací MF DNES je ale za Vlčkovým náhlým rozhodnutím fakt, že se s ním americká ministryně zahraničí nesetkala osobně. Prý jí chtěl předat vzkaz, že tři čtvrtiny Sněmovny odmítají podpis radarové smlouvy. Vlček měl podle reportéra MF DNES mluvit i jménem komunistů.
Možná jediným představitelem opozice, který se s Riceovou setká, tak bude sociálnědemokratický poslanec Miroslav Svoboda. Ten se už dříve vypravil na Marshallovy ostrovy prohlédnout si radar, který by měl v Česku stát. Reportér MF DNES ho zahlédl, když vstupoval do rezidence amerického velvyslance v Bubenči. Tam Američané pořádají recepci.
Kromě smlouvy o radaru uzavřeli Češi a Američané také rámcovou dohodu o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu. "Univerzity se dostanou ke špičkovým technologiím, jejichž využití bude i mírové," prohlásil Topolánek.
Odcházející státníky napadli demonstranti rajčaty
Před Černínským palácem na Riceovou a Schwarzenberga čekaly desítky demonstrantů. Sešly se tu odpůrci i příznivci základny, přesilu ale měli policisté. Odpůrcům základny se přesto podařilo vrhnout po Schwarzenbergovi dvě rajčata, z nichž jedno vykryl bodyguard a druhé zasáhlo ministra.
Dnes podepsaná smlouva o radaru nicméně neznamená, že radar v Česku skutečně bude. Rozhodující slovo bude mít parlament. V Senátu má sice převahu vládní ODS, která je hlavním zastáncem radaru, ve vyrovnané Sněmovně ale koalice naráží na odpor opozice i části klubu Strany zelených.
