Sláva betonu
Dnes lidé plní fotbalové stadiony, v době starověkého Říma mířili diváci do Kolosea, největší a nejdražší arény, která kdy byla postavena.
Elipsovitou konstrukci o délce 180 metrů, šířce 156 m a výšce až 50 metrů tvořilo 12 ohromných kamenných bloků. Mimochodem, vynálezem, který tuto obří stavbu umožnil, byl beton. Římský beton byl navíc specifický - vyráběl se s vulkanickým pískem, což mu propůjčovalo mimořádnou pevnost, a dokonce dovolovalo jeho použití i pod vodou.
Gladiátorské zápasy
Gladiátorské zápasy byly původně součástí pohřebního rituálu bohatých občanů, v průběhu staletí se z nich pak vyvinula oblíbená zábava. O tom svědčí i fakt, že hry k otevření Kolosea trvaly více 100 dní a hlediště pojmulo až 50 000 krvežíznivých diváků.
Gladiátorské zápasy byly skutečně boji na život a na smrt, ne každý zápas však měl - oproti tradovaným domněnkám - osudový konec. Gladiátoři měli vždy 90procentní šanci na přežití. Mnozí z nich se po úspěšné kariéře odebrali na odpočinek.
Při gladiátorských hrách neumírali jen lidé. Při zápasech bylo zabito takové množství zvířat, že některé exotické druhy prakticky vyhynuly. V Egyptě už nebylo možné spatřit hrochy, v severní Africe vymřeli sloni, z Blízkého východu zmizeli lvi...
Chcete vědět více?
Kupte si unikátní dokument BBC ze zákulisí gladiátorských zápasů v Koloseu s úterní MF DNES.
