Anna Frielová ve filmu Bathory (2008)

Anna Frielová ve filmu Bathory (2008) | foto: Bontonfilm

Byla Alžběta Báthoryová vražednice, nebo světice?

  • 3
Dosud ji filmaři máčeli v krvi, teď ji Juraj Jakubisko zkusí očistit. Ale jaká je vlastně pravda o Alžbětě Báthoryové – pokud se dá doložit?

Filmové premiéře snímku Bathory předchází zajímavý pokus. Tvůrci nechali veřejnost hlasovat na internetu, zda legendární "krvavá hraběnka" skutečně zabíjela, nebo zda byla jen obětí úkladů. K verdiktu "vinna" se zatím přiklání většina, až tři čtvrtiny lidí – a jen zhruba čtvrtina zastává názor, že by čachtická paní měla nosit přídomky něžná a bezmocná žena, zachránkyně mnoha životů, léčitelka a bezmála světice.

Zmizí z knihy rekordů?
Z filmu BathoryJe to logické, zloduch vždy vzrušuje a zajímá více než nudně vzorný hrdina, ale ani historikové se o morálním profilu slavné dámy neshodnou do všech detailů. S výjimkou jednoho: i kdyby prý snad neměla naprosto čisté ruce, tolik mrtvých být nemohlo. Což by znamenalo ztrátu prvenství, neboť v Guinnessově knize rekordů stojí: "Největším počtem obětí připisovaných jediné vražedkyni je 650 lidí, které zabila uherská hraběnka Alžběta Báthoryová."

Co se ví jistě? Erzsébet Báthory neboli Alžběta Báthoryová se narodila roku 1560 coby příslušnice významného uherského šlechtického rodu, kam patřil i polský král Štefan Báthory či sedmihradský kníže Gabriel Báthory. Také její manžel František Nádasdy zastával důležitý post vojenského poradce císaře Rudolfa II. Habsburského.

. Bathory: hádankA ZA 300 MILIOnŮ

Nejdražší film v dějinách české kinematografie v režii Juraje Jakubiska slibuje výpravnou podívanou a obhajobu "krvavé hraběnky".

Provdala se za něj v patnácti letech, měli pět dětí, z nichž dvě brzy zemřely. Sám Nádasdy podlehl v roce 1604 zřejmě pozůstatkům zranění z četných bitev.

Jisté je též, že Uhry rozdělené na říši habsburskou a osmanskou byly tehdy živnou půdou mocenských i náboženských půtek včetně patnáctileté války s Turky – tedy žádná idylka pro ženu často osamělou a posléze vdovu, která spravovala velké panství. Kdyby se nechovala tvrdě, sotva by obstála.

A její údajná "krutost k poddaným" byla dobovou normou; jako krajní se nám jeví dnes. Podle posmrtných legend hraběnka mučila a vraždila panny, aby si koupelí v jejich krvi zachovala věčné mládí. Historici však upozorňují, že za úbytku pracovních sil kvůli válkám a epidemiím se stávalo pouze zcela výjimečně, že by se velmož připravil o vlastního poddaného. A kdyby zabil poddaného jiných šlechticů, ti by jej určitě zažalovali nebo chtěli mimosoudní náhradu.

Spousta nejasností se týká procesu s hraběnkou. Vyšetřováním byl pověřen Juraj Thurzo, palatin čili panovníkův zástupce, ale také přítel Alžbětina muže, jehož rodinu i majetek slíbil chránit – a podle některých mu právě o majetek šlo především.

Z filmu Bathory - Merisi (Hans Matheson) a Erzsébet (Anna Friel)

Před soudem vypovídala řada svědků, nikoli hraběnka sama, a průkazné důkazy chyběly; její pomocníci byli popraveni, jen Báthoryová putovala bez rozsudku do "domácího vězení" ve věži čachtického hradu, kde za čtyři roky jako čtyřiapadesátiletá zemřela.

Příčina smrti není známa, ale z popisu posledního rozhovoru se strážcem vyplývá, že duševně byla zdravá. Její ostatky uložené v kostele v Čachticích se nikdy nehledaly a nezkoumaly, hrad je v troskách, zámeček v podhradí zmizel úplně. V místním muzeu visí jediný dochovaný portrét, z nějž nelze mnoho vyčíst, různí se i výklady rozborů hraběnčina písma.

Jak vznikla legenda
Paradoxně zcela jednoznačně se zjistil pouze vznik legendy o její věčné mladosti. Stvořil ji až o století později jezuita Ladislav Túróczi, z jehož knihy o Uhersku ji převzal Matej Bel do svých Notícií, považovaných za věrohodné.

Z filmu Bathory - Thurzo (Karel Roden)Z filmu Bathory - Darvulie (Deana Jakubisková) a Erzsébet (Anna Friel)Z filmu Bathory - Nádasdy (Vincent Regan) a Erzsébet (Anna Friel)Z filmu Bathory - Cyril (Jiří Mádl) a Petr (Bolek Polívka)Z filmu Bathory - Margita (Hana Vagnerová), hospodská (Zuzana Flenglová) a Lucie (Lucie Vondráčková)

A i když novodobí badatelé příběh zpochybňují, chytlavou historku těžko vyvrátí. Třeba to byla opravdu jen bohatá a sečtělá dáma, na svou dobu takřka emancipovaná, které její vrstevnice záviděly drahé róby z Itálie. Třeba vskutku šlo o vykonstruovaný proces s politickým pozadím – hraběnka sama své zatčení označila za spiknutí, navíc "smrtící panna", již měla používat, neexistovala.

Jenže daleko zajímavěji zní Čachtická paní, jak ji sepsal Jožo Nižnánsky a stále hodlá natočit Zdeněk Troška: romantický horor s prvky detektivky, v němž svou roli hrají velká láska, vzdorní zbojníci a dvanáctero umučených švadlenek.