Nové linky, které by měly ostrov otevřít čínským turistům, budou zpočátku létat jen od pátku do neděle. Každý týden to bude celkem osmnáct letů z pěti čínských měst.
Pravidelné linky nefungovaly téměř šest desetiletí, od konce čínské občanské války v roce 1949. Spoje bez mezipřistání se omezovaly jen na občasné chartery, všechny ostatní spoje musely podle bezpečnostních předpisů absolvovat mezipřistání v Hongkongu nebo Macau.
Nynější dohoda také zjednodušuje celní a vízové procedury pro lidi i pro zboží.
"Otevření Tchaj-wanu čínským turistům je důležitou součástí politiky současné vlády," uvedl v oficiálním prohlášení tchajwanský premiér Liou Čchao-šuan.
Uvolnění v cestovním ruchu znamená významný posun v napjatých vztazích mezi oběma stranami. Ke klíčové dohodě přispělo i březnové vítězství umírněného kandidáta Kuomintangu Ma Jing-ťioua v prezidentských volbách na Tchaj-wanu. - o volbách si přečtěte zde
Tchaj-wan se v roce 1949 po vítězství komunistů v kontinentální Číně stal útočištěm nacionalistů z Čankajškova Kuomintangu. Čínská lidová republika na pevnině i Čínská republika na Tchaj-wanu se pokládají za legitimní představitele čínského národa.
Peking ovšem považuje Tchaj-wan za "dosud neosvobozenou" provincii, odmítá jakékoli kroky ostrova směřující k nezávislosti a prohlašuje, že ho přivede zpět pod svou vládu, a to i s pomocí síly, pokud to bude nezbytné. - přečtěte si Čína uzákonila útok na Tchaj-wan
Dlouhé čekání
První pravidelná linka odstartovala dnes v půl sedmé ráno místního času (po půlnoci SELČ) z Kuang-čou, hlavního města provincie Kuang-tung na jihu Číny, napsala státní agentura Nová Čína. Po necelých dvou hodinách stroj přistál na 1 124 kilometrů vzdáleném Tchaj-wanu.
Ještě tento víkend plánuje nový spoj využít asi 760 obyvatel pevninské Číny, do poloviny července by ale toto číslo mohlo podle odhadů vzrůst až na tři tisíce, napsal server CNN.
Sybolický význam pravidelných letů je úměrný předlouhé cestě, která k nim vedla. První rozhovory se odehrály už v roce 1993 poté, co se Čína a Tchaj-wan neformálně dohodly, že "náležejí k jedné Číně". Co tím přesně míní, ale tehdy nikdo neřekl.
Poté nastalo pětileté mlčení vyplněné velice napjatými vztahy. Druhé setkání se pak odehrálo v roce 1998 v Šanghaji, ale další kolo rozhovorů plánované na následující rok Peking odvolal, když tehdejší tchajwanský prezident Lee Tcheng-chuej navrhl, aby k sobě Čína a Tchaj-wan navzájem přistupovaly jako k nezávislým státům. Lidé tak na konečnou dohodu museli čekat až do letoška.
