Proces rušení souborů přitom už začal. Ve středu u pražského kostela Cyrila a Metoděje, kde po atentátu na Reinharda Heydricha zahynuli českoslovenští výsadkáři, vyhrávalo jen torzo Vojenské hudby Praha.
Armáda ji kvůli úsporám k 30. červnu ruší. Konec se plánoval i pro Ústřední hudbu Armády České republiky. "Nezůstal by kámen na kameni," říká jeden z odborníků generálního štábu, jenž s rušením kapel nesouhlasí. Zbyl by pouze soubor v Olomouci, v Táboře a z trosek slepená Ústřední hudba v Praze.
Vojenských uměleckých souborů či kapel bude méně a nemohou se už věnovat pouze hudbě. Vojenští hudebníci se tedy cvičí i na zdravotníky-záchranáře.
Pokud zemi postihne živelní pohroma, odloží podle ministryně obrany Vlasty Parkanové nástroje a začnou pomáhat ohroženým lidem. Tak je tomu například v armádě Velké Británie či Německa.
Racionální záměr měl však podle odborníků podstatnou vadu na kráse. Netýkal se tanečního souboru Ondráš s ročním rozpočtem 24 milionů korun. Bez něj se neobešly večírky, kulaté narozeniny a mnohdy ani svatby rodin lidí z velení armády. Tohle zjištění ministryni Parkanovou rozčarovalo.
"Zrušení Ondráše jsem navrhoval už dávno, ale vždy jsem tvrdě narazil. I když jsem protestoval, že se kvůli nedostatku peněz zbavujeme elitních záchranářských jednotek a civilní tanečníky si paradoxně necháváme. Jako by mohli při ohrožení země armádě s něčím pomoci," říká jeden z plánovačů reformy. Kvůli reakci nadřízených si však přeje zůstat v anonymitě.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová původně na návrh zrušení tří armádních kapel kývla. Po sílících protestech i detailnější diskusi o budoucnosti hudebníků s lidmi "zdola" rozhodnutí přehodnotila. Zjistila totiž, že podepisovala dokument s nepřesnými údaji o tom, kolik peněz se rušením kapel uspoří a zda ty, které zůstanou, svou práci zvládnou. A vyšla jí jiná čísla i fakta.
Zrušením Ondráše a zachováním kapel v Praze či Hradci Králové se naopak ušetří miliony. "Mrzí mne, že lidé, kteří o redukci kapel rozhodli, tento krok nevnímají v kulturně-historickém kontextu. Nejde přece o housky na krámě, ale tradici, jakou se může pyšnit málokdo. Pokud bychom si naopak z velmi ‚specifických důvodů‘ ponechali tanečníky, pak to má mentálně blízko k aféře na generálním štábu, která souvisela se zvláštními výhodami pro úzkou skupinu lidí. Tohle já ale podporovat nebudu," vysvětluje Parkanová.
