Aero 50 Dynamik

Aero 50 Dynamik | foto: Michal ŠafránekiDNES.cz

Světový unikát znovu ožil: Aero 50 Dynamik Valentina Dobrotivého

  • 34
Aero 50 Dynamik je považováno za jeden z vrcholů předválečného automobilového designu. Svou obnovenou premiéru si tento unikát odbyl ve Vysokém Mýtě po 68 letech.

Bertone, Zagato, Pininfarina... slavná jména italských karosářů. Velikáni automobilového designu se ale nerodí jen na Apeninském poloostrově. Dalším pojmem je Josef Sodomka - muž, ke kterému si jezdila oblékat auta předválečná smetánka z celé Evropy. Jedním z vrcholných kusů, které z Carosserie Sodomka vyjely, je Aero 50 Dynamik. Jeden ze dvou dochovaných exemplářů se představil začátkem června. Až do poslední chvíle tajili jeho barvu.

Aero 50 Dynamik

S vozy nejrůznějších značek, karosovanými právě ve Vysokém Mýtě, jezdila řada známých osobností, dnes by se řeklo celebrit. Mezi zákazníky karosárny se objevují taková jména jako Jan Werich, manželka prezidenta Beneše Hana nebo továrník Jan Baťa. Celá řada zakázek byla ale také realizována pro zahraniční zákazníky z celé Evropy.

Kolik jich je, nikdo neví...
Z domácích automobilek nejvíce spolupracovalo s Josefem Sodomkou právě Aero. Dodávalo do Vysokého Mýta jak samotné podvozky, tak i částečně karosované vozy k dalším úpravám. A právě na podvozcích největší aerovky typu 50 vznikla na přelomu třicátých a čtyřicátých let série několika vozů se speciální aerodynamickou karoserií, nazývaných Aero 50 Dynamik.

Aero 50 Dynamik

Na přesném počtu těchto vozů se ani odborníci neshodují. Podle Karla Jičínského, asi největšího znalce historie automobilky Aero, bylo vyrobeno celkem šest těchto unikátních vozů.

Ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek a ředitel Společnosti přátel Carrosserie Sodomka Jan Černý (shoda jmen s autorem článku je náhodná) pak na základě studia fotografií dochovaných vozů předpokládají, že se podařilo vyrobit asi sedm až devět kusů.

Kolik jich vzniklo doopravdy, se už asi nedovíme, důležité je, že do dnešního dne se dochovaly pravděpodobně pouze dva kusy. Ačkoli ani to nebylo donedávna jisté.

Po dlouhou dobu byl totiž jediným známým existujícím vozem ten, jenž se po druhé světové válce dostal až do USA. Tam byl po čase nalezen v arizonské poušti, následně zrestaurován a umístěn v kalifornském muzeu Blackhawk Collection. Také díky tomu je někdy tento vůz nazýván Arizona.

Aero 50 Dynamik

Až před pár lety se objevily první informace, že by mohl existovat ještě jeden vůz tohoto typu. Našel se v severních Čechách, v Českém Dubu. A v roce 2005 ho zakoupilo vysokomýtské muzeum, kde v depozitáři čekal na svůj další osud.

Šťastná náhoda
Když v roce 2005 nastoupil Jiří Junek do funkce ředitele muzea, začal přemýšlet nad dalším rozšířením sbírek, respektive jejich další specializací. Jednou z možností byla i historie a výrobky domácí karosárny Carrosserie Sodomka. A jelikož se v té době našel druhý exemplář dynamiku, bylo rozhodnuto.

Aby ale mohl být vůz vůbec pořízen, bylo třeba sehnat milion korun, což byla cena požadovaná původním majitelem. Padesáti procenty na nákup přispělo ministerstvo kultury, peníze přidal Pardubický kraj a další města a soukromé subjekty.

Aero 50 Dynamik

Jakmile se automobil rozložený na kusy přestěhoval k novému majiteli, začala se řešit otázka jeho renovace. Když unikátní vůz, tak jen špičková renovace: po konzultacích s Národním technickým muzeem tedy padla volba na pardubickou firmu František Dostál – Auto-Komplet.

Znovuzrození
„Americké“ Aero 50 Dynamik se do USA dostalo spletitým řízením osudu. U „českého“ exempláře není historie možná tak napínavá, nicméně i tak je zajímavá. Třeba tím, že od vyrobení vozu v roce 1940, který je na originálním výrobním štítku, nejsou jeho osudy známy.

„Nicméně jeden z těchto vozů si určitě zahrál i ve filmu Valentin Dobrotivý s Oldřichem Novým. Jenom nevíme, který z nich to doopravdy byl. Tahle dvě auta si jsou totiž ze všech vyrobených exemplářů nejpodobnější,“ vysvětluje Jiří Junek.

Aero 50 Dynamik

Sledovat stopy českého dynamiku se daří až od padesátých let. Z technického průkazu lze vyčíst, že vůz vystřídal několik majitelů. Nejprve se pohyboval po Vysočině v okolí Jihlavy, až se dostal na Liberecko, kde také skončil. Sice v původním a téměř kompletním stavu, nicméně značně poškozený.

Šest zaměstnanců renovační firmy odpracovalo na dynamiku 3 800 hodin. Zásadou číslo jedna bylo dodržet původní vzhled vozu a dobové materiály. Pracovat se začalo na podvozku, rámu a nápravách, bylo nutné opravit převodovku, chladič, repasovat motor, doplnit chybějící díly.

Aero 50 Dynamik

Když byla tato část hotová, zaměřili se renovátoři na karoserii. Celá dřevěná kostra musela být udělána nově. K jejímu zhotovení se použilo jasanové dřevo. Povrchové plechy byly pečlivě zbaveny všech vrstev laku. „Barvu jsme zvolili takovou, o níž se domníváme, že byla původní. Modrozelená byla ta poslední pod nánosem barev,“ říká ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek.

Chybějící plechové díly jako třeba kryt levého předního kola nebo prahy byly nově vyrobeny, vše se muselo spasovat a usadit ještě před samotným lakováním karoserie. Sedadla dostala nové kožené čalounění, při jehož výběru se vycházelo z dochovaných zbytků, nově ušitá skládací střecha je vyplněna koňskými žíněmi. Přesně tak, jak tomu bylo v době vzniku a jak zněl požadavek muzea.

Aero 50 Dynamik

Výsledek dvouletého úsilí vynaloženého na renovaci vozu byl oficiálně představen na festivalu Sodomkovo Vysoké Mýto 7. června 2008. Představení restaurovaného auta se zúčastnila i Hana Bursová, dcera Josefa Sodomky . „Vůz byl dokončen těsně před válkou, kterou přečkal schovaný v cihelně spolu s pěti podvozky určenými pro dodávku na Slovensko. Byl to symbol toho, co Češi umějí udělat,“ řekla Bursová.

Zajímavé osudy

Ve vysokomýtské karosárně, z níž později vznikl výrobce autobusů Karosa, se Aero 50 Dynamik vyrábělo v letech 1939 až 1941. Vůz byl v roce 1942 využit i pro natáčení filmu Valentin Dobrotivý s Oldřichem Novým.

I ostatní kusy Aera 50 Dynamik měly zajímavý osud. Zřejmě první z nich dostal Vladimír Kabeš junior od svého otce, majitele firmy Aero, k 21. narozeninám 6. ledna 1939. Dlouho si s ním však mladý muž nezajezdil, za protektorátu jej s otcem raději zazdili v budově automobilky a ponechali v úkrytu až do konce války. Mezi zaměstnanci, kteří o tom věděli, se nenašel nikdo, kdo by zatajený vůz prozradil. Po roce 1945 jej Kabeš prodal na Slovensko, snad bývalému majiteli výrobny léčiv v Hlohovci. Další vlastník s ním údajně emigroval. Na Slovensku existoval ještě v 50. letech podobný vůz, který prošel od války rukama řady majitelů, později jej zabavil národní podnik Drevounion v Žilině.

(ČTK)

Šířka téměř dva metry
Dnes září modrozelenou barvou, která mu v kombinaci se světlou stahovací střechou a světlým čalouněním interiéru velice sluší. Automobil působí s délkou přes pět metrů velmi majestátním dojmem.

Téměř dvoumetrová šířka vozu je dána širokými blatníky s velkými kryty kol. Při čelním pohledu na mohutnou masku vozu a světlomety zakomponované v blatnících překvapí úzký rozchod kol.

Aero 50 Dynamik

Podvozek Dynamiku je totiž sériový a rozdíl mezi šířkou vozu 1940 mm a rozchodem předních kol 1180 mm je nutný pro možnost natáčení kol do zatáček. Z bočního pohledu není tento fakt tak viditelný, ale zepředu to trochu bije do očí.

Dlouhá kapota vozu s chromovaným maskotem přechází plynule ve skloněný rám lomeného čelního skla. Na přední blatníky navazují na třech pantech proti směru jízdy zavěšené dveře. Vnitřku vévodí bílý volant se třemi chromovanými paprsky, za ním velký sdružený přístroj s tachometrem ve tvaru V, ukazateli stavu paliva, teploty motoru, dobíjení a času.

Čelní skla jsou vyklápěcí a jsou opatřena dvěma stěrači. Trochu nezvykle působí pákový převod od motorků ke stěračům. Motorky jsou odsazeny ke kraji rámu skla, prý je to proto, aby se o ně posádka neuhodila do hlavy, když se předkloní.

Za sedadly je relativně velký volný prostor, který však není určen pro složenou střechu, jak by se mohlo zdát, ale pro zavazadla. Střecha kabrioletu se skládá ještě o kousek dále. Od jejího zadního okraje se karoserie vozu plynule svažuje vzad. Zavazadlový prostor s naplocho položenou rezervou je kryt víkem s ploutvičkou, která byla u tehdejších aerodynamických vozů velmi častým doplňkem.

Aero 50 Dynamik

Pokud se vám při pohledu na automobil zdá, že něco schází, a porovnáte jej s dobovými fotografiemi, pak zjistíte, že chybí nárazníky. Ty se bohužel nedochovaly, pracuje se ale na jejich výrobě a do konce roku se prý na voze objeví.

Aero 50
Padesátka v označení aerovky znamená, že automobil disponuje výkonem padesátky koní. Motor je dvoutaktní čtyřválec o zdvihovém objemu 1997 cm3, který dává nejvyšší výkon 37 kW při 3 500 otáčkách (je pravděpodobné, ale zatím neprokazatelné, že vozy Dynamik byly původně osazeny motory s vyšším výkonem). Palivová směs benzinu a oleje v poměru 1:25 (dle dobové příručky) je samospádem dopravována z 55litrové nádrže nad motorem do karburátoru Solex.

Výkon se přes suchou jednokotoučovou spojku a třístupňovou převodovku bez synchronizace přenáší na kola přední nápravy. Ta je kyvadlová, odpružená příčným listovým perem. Zadní náprava je opět kyvadlová, ale s dvěma příčnými listovými pery. Brzdy jsou bubnové s kapalinovým ovládáním. Mechanické by totiž nemusely být dostačující pro vůz vážící 1 400 kg, což je o asi 500 kg více než ostatní modely Aero 50. Vzrůst váhy má na svědomí výdřeva a oplechování karoserie, které je samozřejmě mohutnější. Úměrně k vyšší váze vozu se o něco zhoršily i dynamické vlastnosti.

Aero 50 Dynamik v číslech
Aero 50 Dynamik v číslech
motor dvoudobý čtyřválec
vrtání x zdvih85 x 88 mm
zdvihový objem1997 cm3
výkon50 koní/37 kW při 3500 ot./min
objem paliv. nádrže asi 55 l, doprava paliva samospádem, karburátor Solex
chlazenívodní s pumpou a ventilátorem
převodovka /spojka3 + zpátečka/ suchá, třecí
elektrická výzbrojdynamo 6 V/130W
náprava přední/zadníkyvadlová s příčným půleliptickým perem/kyvadlová s 2 příčnými půleliptickými pery
brzdyhydraulické, bubnové
rozchod vpředu/vzadu1180/1240 mm
hmotnost1400 kg

Děkujeme firmě SONY za půjčení kamery HDR-FX7E