Jiří Zonyga: Brečím i u Zachraňte Willyho!

  • 33
"Ty milionářu blbé!" plácají ho břeclavští kamarádi po širokých zádech a láskyplně nabízejí slivovici. Jiří Zonyga se právě stal vítězem X Factoru, čerstvým milionářem, ale manželka mu nenápadně půjčuje: "Zítra si kup rifle." Život se láme teď, ve třiačtyřiceti.

Při nedělním finále se vám občas na pódiu zaleskly oči.
Slzy - vždyť já jsem měkkoň. Sice mě nerozbrečí, když mi někdo dá palicí přes hrb, ale dojímám se snadno. Před pár dny jsem přijel po dlouhé době domů, dcera mi běžela naproti, a to jsem se taky neudržel, což je celkem lidské. Ale brečím i u Zachraňte Willyho!

Při finále se zdálo, že zpíváte lehce a bez nervů - to jste tak ostřílený z vesnických tancovaček?
A víte, že zpočátku jsem trému měl? Až do písničky Nothing Else Matters.

A zrovna tahle Metallica vám dost slušela.
Dobře, ale v tom hektickém posledním týdnu jsem se učil texty po nocích, na pódiu mi pak pár slov vypadlo a musel jsem něco žblebtat. Až po Metallice jsem byl klidný - věděl jsme, že při Husličkách od Rédla už nemám co zkazit, že už to bude dobré.

Veliká nervozita teprve měla přijít - netušil jste, komu zvedne Leoš Mareš ruku.
Při závěrečném rozstřelu s Ondrou Rumlem už jsem opravdu nervózní nebyl. Milion je sice nádherná finanční injekce, ale kdybych skončil druhý, sedím tu nadšený úplně stejně. Beru to tak, že jsme s Ondrou vyhráli oba dva, jenom je teď jeden z nás o něco bohatší.

Když jste se hlásil do X Factoru, byl jste se svým životem spokojený? A nebo jste nutně potřeboval změnu?
Spokojený jsem byl úplně. Po dlouhé době se nám konečně narodilo dítě, dcerka. Dělal jsem si bigbítek na okresním písečku, v práci měl solidní peníze, všechno mi vyhovovalo. Jenomže pak začal teror od kamaráda Peti, deset telefonátů denně, abych soutěž zkusil, že nemám co ztratit, a po týdnu mě těmi telefonáty tak vytočil, že jsem si odskočil na poslední casting, abych měl pokoj. A takto to dopadlo.

Zalitoval jste někdy toho úspěšného castingu?
Jednou hodně, když jsme měli zpívat bondovky... Jenomže já Bonda nesleduju a navíc tam není žádná rockárna - byl jsem na prášky, dokonce jsem se chtěl na celou soutěž vykašlat: Proč bych ze sebe dělal někoho, kým nejsem? Volal jsem i domů, jak mi už X Factor i odloučení od rodiny leze na mozek, ale manželka odpověděla, že žádný konec neexistuje, že to mám vydržet. To byl stěžejní okamžik.

Čtěte v Magazínu DNES

Ilustrační foto

Neměl strach o maminku, která byla na finále? Jak ho inspiroval druhý finalista Ondřej Ruml? Jak vzpomíná na čtvrtstoletí venkovských tancovaček?
Velký rozhovor s vítězem X Factoru čtěte ve čtvrtek.