Po sečtení výsledků ze zhruba tří čtvrtin volebních okresů zvítězila Clintonová v poměru 66 ku 27 procentům hlasů.
Volební výhra v Západní Virginii, kde bylo ve hře 28 delegátů srpnového nominačního sjezdu, dovolí bývalé první dámě pokračovat v boji o zisk nominace do prezidentských voleb, ale nijak zásadně nesnižuje její početní ztrátu na soupeře.
"Jsem rozhodnutá více než dosud pokračovat v kampani, dokud všichni nedostanou příležitost, aby jejich hlas byl slyšet," prohlásila krátce po volbách v západovirginském Charlestonu.
"Tento zápas ještě neskončil. Zůstávám v něm, protože věřím, že jsem nejsilnější kandidát," uvedla.
Tři týdny před koncem primárek ovšem zaostává za Obamou v počtu odevzdaných hlasů i v počtu delegátů, kteří na sjezdu musí hlasovat podle výsledku voleb ve svém státě. V posledních dnech získal její soupeř převahu i v počtu takzvaných superdelegátů, tedy stranických funkcionářů a volených zástupců, kteří mohou při výběru kandidáta hlasovat podle vlastního uvážení. Na začátku primárek letos v lednu přitom Clintonová v deklarované podpoře stranických předáků jasně vedla. - čtěte Obama má víc superdelegátů
Obama měl podle propočtů agentury AP před volbami v Západní Virginii jistou podporu nejméně 1 875 volitelů, zatímco Clintonová 1 697. Od zisku nominace, k němuž je potřeba 2 025 hlasů, tak Obamu dělí 150 delegátů. V primárkách ve zbývajících pěti státech ovšem už ani on nemůže takové množství nasbírat.
Rozhodující váha tak spočívá na méně než 250 superdelegátech, kteří zatím nevyjádřili podporu žádnému kandidátovi.
Anulované primárky
Clintonová znovu zdůraznila, že do volební matematiky by se měly započítat i předem anulované primárky na Floridě a v Michiganu, které se konaly v dřívějším termínu, než stanovilo vedení Demokratické strany. V obou státech s převahou zvítězila. Pokud by se tyto výsledky započítaly, potřeboval by kandidát na zisk nominace o 184 hlasů více, tedy 2 209 delegátů. I za těchto okolností a při nerozhodnutých zhruba 250 superdelegátech by Clintonové stále scházelo asi sto volitelů.
O tom, zda delegáti z Floridy a Michiganu nakonec dostanou, nebo nedostanou možnost hlasovat na nominačním sjezdu, rozhodne výbor pro stranická pravidla Demokratické strany 31. května.
Finanční potíže
Bývalou první dámu provázejí i finanční potíže, kvůli nimž ihned po volbách v Západní Virginii požádala své stoupence o peněžní dary. Její kampaň má i přes půjčku 11 milionů dolarů z konta Clintonových dluh 20 milionů dolarů.
Přesto ale šéf jejího štábu Terry McAuliffe prohlásil, že tým má dost peněz, aby kandidátka mohla v posledních třech týdnech primárek pokračovat.
Obama od voleb minulý týden, kdy s výraznou převahou zvítězil v Severní Karolíně a jen těsně prohrál v Indianě, poněkud změnil strategii a začal se už více vymezovat vůči McCainovi než vůči Clintonové. V úterý znovu varoval, že zvolením republikánského kandidáta by se jen prodloužil způsob vlády nynějšího prezidenta George Bushe. Takový názor ovšem McCain bezprostředně odmítl s poukazem na to, že je dlouholetým kritikem současné administrativy. - čtěte Obama získal Severní Karolínu, Clintonová Indianu
Západní Virginie potvrdila, že Clintonová, která by se v případě zvolení stala první ženou v úřadu amerického prezidenta, má své voliče především mezi bělochy, lidmi s nižším vzděláním a příjmem a mezi staršími občany.
Naopak Obama, který má šanci stát se prvním černošským prezidentem USA, tradičně oslovuje afroamerickou komunitu, vzdělanější osoby s vyšším platem, mladé lidi a politicky nezávislé voliče. Navzdory tomu Clintonová v Západní Virginii zabodovala i mezi občany pod 30 let, absolventy vysokých škol a skupinami s vyšším příjmem.
Struktura příznivců Demokratické strany v Západní Virginii jasně hovořila ve prospěch senátorky. Podobné složení demokratických voličů je i v Kentucky, kde se volby stejně jako v Oregonu konají příští úterý. Také v Kentucky s 60 delegáty ve hře se očekává její výrazné vítězství.
Demokratické primárky se uskuteční ještě 1. června na Portoriku a 3. června v Montaně a Jižní Dakotě.
