Jiří Čunek přichází na zasedání předsednictva KDU-ČSL | foto: ČTK

Církevní restituce šly k ledu, lidovci mluví o ohrožení koalice

  • 1706
Neschválení zákona o vyrovnání s církvemi může ohrozit koalici a vládu, připustil lidovec Jan Kasal. Je to vážný problém, tvrdí i předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Zákon ani dnes nenašel ve Sněmovně podporu, když se ho opozici spolu s pěti členy ODS podařilo vyškrtnout z programu schůze.

Osud vládního zákona o majetkovém vyrovnání církve a státu je nejistý. Před týdnem jeho další projednávání zablokovala opozice za pomoci tří koaličních poslanců. - čtěte Vládní návrh vyrovnání s církvemi ve Sněmovně narazil

Dnes se k Vlastimilu Tlustému, Janu Schwippelovi a Juraji Ranincovi přidali další dva občanští demokraté - Jan Klas a Milan Šmíd. Spolu s opozicí se jim podařilo projednávání zákona z programu schůze vyřadit. Poslanci se tak předlohou budou zabývat až v červnu.

Pro koalici by to mohlo znamenat vážné ohrožení. "Není možné, aby se koaliční dohoda plnila jen částečně. To opravdu ne. Neschválení tohoto zákona ohrožuje vládní koalici," řekl MF DNES místopředseda Sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal.

Občanští demokraté mají podle něj do červnové schůze čas "sladit noty", aby dokázali hlasovat jednotně.

Podobně se vyjádřil i předseda lidovců Jiří Čunek. "Určitě je to vážný problém a vadí nám to. Je to jeden z bodů koaliční smlouvy, je na ODS, aby to zvládla," řekl MF DNES Čunek.

Současný spor podle něj koalici neprospívá. "V každém případě nás to významně nestmeluje," dodal. Pro křesťanské demokraty nyní může být těžké hlasovat například pro některé návrhy z dílny ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, připustil.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas podezírá odbojné poslance, že své kroky koordinují s opozicí. "Existují dostatečné informace o tom, že je tady koordinace mezi některými poslanci a sociální demokracií, to je prostě realita, kterou musíme vzít v potaz," uvedl podle ČTK Nečas. Poslancům, kteří hlasují se socialisty a komunisty, jde prý o rozpad současného vládního uspořádání.

. čtěte v kavárně

Jak církev naloží s 270 miliardami

Juraj Raninec, který pomohl zákon zablokovat, věří, že se potřebný kompromis najde. "Nemusí to být tak horké," namítl. Během šesti týdnů by se ODS mohla v postoji sjednotit, uklidňuje.

Ani podle Tlustého dnešní hlasování kabinet nijak neohrožuje. Jeho skupině jde pouze o věcné výhrady. Také ministr kultury a Kasalův stranický kolega Václav Jehlička se domnívá, že problémy s církevním zákonem koalici bezprostředně neohrožují.

Vyrovnání s církvemi pošleme k soudu, hrozí ČSSD
Své výhrady k vládnímu návrhu znovu shrnula i sociální demokracie. Pokud by zákon Sněmovnou prošel, sociální demokraté si na něj budou stěžovat u Ústavního soudu. Nevyhoví-li jim soud, zruší zákon alespoň tehdy, až se opět vrátí k moci. Podle Jiřího Paroubka se totiž ČSSD necítí být zákonem vázána, neboť nebyla k jeho projednávání přizvána.

Smlouvy, které by do té doby vláda se všemi církvemi podepsala, by proto socialisté bez dlouhých okolků zrušili. "Vycházeli bychom z toho, že by ty smlouvy byly pro stát nápadně nevýhodné," řekl na dotaz MF DNES Paroubek.

Sociálním demokratům se také nelíbí dokument, který si na vládě vyžádal poslanec Vlastimil Tlustý a který blíže specifikuje, jak kabinet k zamýšlené sumě, kterou hodlá církvím vyplatit, došel. - čtěte Ministři v noci kvůli Tlustému dodělávali zákon

Církev je podle nich dramaticky zvýhodněna, protože uvedené ceny jsou nadhodnocené. Vládní návrh počítá s částkou 445 tisíc korun za hektar pozemku, zatímco tržní cena dosahuje sta tisíc, vyhlášková cena pak devadesáti tisíc. "Je to docela sprosté vůči normálním, běžným lidem. Nám to připadá nefér," uvedl místopředseda poslanců ČSSD David Rath.

Socialisté také návrhu vytýkají, že by mohl otevřít pomyslnou Pandořinu skřínku, když by prolomil hranici z roku 1948. Restitucí by se tak prý mohli za určitých okolností dožadovat i lidé, kterým byl majetek zabaven před rokem 1948.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue