Úřady v San Francisku, poučeny silnými protesty v Londýně a Paříži, zavedly rozsáhlá bezpečnostní opatření. Město se snažilo předcházet problémům a na akci "stáhlo" do města stovky policistů včetně agentů FBI.
Vše začalo už na letišti, kam stroj s pochodní dosedl v úterý brzy ráno místního času. "Postupovali jsme, jako když přijede hlava státu," řekl mluvčí letiště. Přílet se ale obešel bez protestů. Pochodeň byla hned naložena do auta a odvezena na neznámé místo. - více o pochodni v San Francisku čtěte zde
Olympijský oheň měl v San Francisku absolvovat asi desetikilometrovou trasu. Štafeta, při níž si pochodeň předává na osm desítek běžců, měla podle plánu trvat dvě a půl hodiny. Od začátku ovšem na místě panovaly takové zmatky, že si přítomná média nebyla jista totožností lidí držících pochodeň. Komentátor CNN dokonce v jednu chvíli pochyboval, zda ti, kdo ji nesou, jsou skutečně sportovci.
Z obav před demonstranty běh před startem odmítli minimálně tři běžci, kteří měli pochodeň nést. Nakonec pořadatelé běh přerušili krátce po startu a narychlo změnili trasu. Pořadatelé dokonce zrušili závěrečný ceremoniál a kolona aut s pochodní zamířila rovnou na letiště.
Město se rozdělilo
Ani sanfranciská etapa se ovšem neobešla bez problémů. S pouty na rukou skončil podle dostupných informací nejméně jeden protibetský demonstrant. Aktivisté chtěli upozornit například na to, že Čína je hlavním diplomatickým a obchodním partnerem Súdánu, kterému dává peníze za ropu a prodává zbraně sloužící ve válce v Dárfúru.
Jiní za mnohem podstatnější považují, že Peking podporuje vojenskou juntu v Barmě, čímž podkopává tamní demokratické reformy. Dalším velkým kamenem úrazu je věznění a týrání lidí pro jejich vyznání či politické názory.
Uvítat pochodeň ovšem přišly i tisícovky pročínsky naladěných diváků, čínská menšina je totiž v San Francisku velmi silně zastoupena. Žena, která vykřikla: "Osvoboďte Tibet!" byla rychle obklopena více než třicítkou lidí, kteří ji okřikovali. "Lháři, lháři, hanba ti!"
Do ulic ale vyšli také ochránci zvířat a rovněž nudisté, kteří prý chtěli podtrhnout skutečnost, že atleti ve starém Řecku soupeřili při olympiádě nazí.
Odpor proti Číně vyjádřil i Schwarzenegger
Demonstrovat se začalo už v úterý. Nočního shromáždění se zúčastnil i slavný americký herec Richard Gere. Proti okupaci Tibetu protestuje už od osmdesátých let a vede několik protibetských nadací. Za protičínský projev z Oscarů v roce 1993 měl přes deset let zákaz vstupu do Číny.
Tibet přijel podpořit i jihoafrický arcibiskup a držitel Nobelovy ceny Desmond Tutu či herečka Daryl Hannah. Odhodlání aktivistů ale možná nejvíce posílil kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger. Na projev odporu proti čínské politice se obřadů s pochodní nezúčastní.
Do debat se nově zapojil i demokratický senátor Barack Obama. Uchazeč o křeslo v Bílém domě vyzval současného prezidenta George W. Bushe, aby zvážil svoji účast na zahajovacím ceremoniálu olympiády v Pekingu. Připojil se tak ke své velké rivalce Hillary Clintonové. - čtěte Obamovu výzvu
