Endeavour měl přistát již krátce před západem slunce, vysoká oblačnost ale nakonec jeho návrat opozdila. Letoví kontroloři se rozhodli, že kvůli snížené viditelnosti bude bezpečnější, když raketoplán přistane později.
Astronautům tak nezbylo, než se kolem Země proletět ještě jednou a počkat, až se nebe vyčistí. Na přistávací dráhu na Floridě raketoplán dosedl v 1:39 SEČ.
"Vítej domů, Endeavoure," přivítal již na floridské půdě astronaut Jim Dutton z kontrolního střediska v Houstonu členy posádky a dodal: "Gratuluji celé posádce k velmi úspěšné misi, která byla vzrušující od počátku až do konce."
Plameny na trupu jsou normální, říká NASA
Na trupu raketoplánu se po přistání objevily plameny, jak bylo vidět na záběrech televize CNN. Kontrolní středisko NASA v texaském Houstonu ale podle CNN neznepokojily.
Díky tmě byly výfukové plyny na řídících plochách raketoplánu obzvláště dobře vidět a postaraly se o mimořádnou podívanou, napsala agentura DPA. "Plameny jsou zcela normální. Za denního světla nejsou viditelné," citovala vyjádření mluvčí NASA.
"Naděje" pro největší laboratoř stanice
Endeavour na stanici ISS přivezl amerického astronauta Garretta Reismana. Na oběžné dráze vystřídal Francouze Léopolda Eyhartse, kterého na palubě raketoplánu čekalo speciální sedadlo pro zmírnění účinků gravitace při přistání. To využívají navrátilci z vesmíru, kteří strávili delší čas ve stavu beztíže.
Hlavní náplní pěti vycházek do volného prostoru ale byla instalace prvního dílu japonského laboratorního komplexu Kibo a kanadské mechanické paže Dextre.
Modul Kibo, jehož jméno v japonštině znamená "naděje", bude po zkompletování největší laboratoří stanice. Jeho další dva díly do vesmíru vynesou příští lety raketoplánů. Instalací prvního segmentu laboratoře získalo Japonsko jako poslední z patnácti států, které se projektu ISS účastní, své zastoupení na stanici.
Robotická paže Dextre pomůže astronautům s úkony, které dosud vyžadovaly jejich vlastní výstupy do volného prostoru.
Astronauti z Endeavouru také testovali provizorní opravy tepelného štítu. Těm je přikládána zvláštní důležitost od tragédie Columbie, která se v roce 2003 zřítila v plamenech právě kvůli poškozenému štítu.
Mise Endeavour - dvě v jedné
"Bylo to dvoutýdenní dobrodružství," citovala agentura AP druhého pilota Gregoryho Johnsona. "Byl to požitek a čest být u toho, a přestože jsme měli nádherné zážitky a určitý velký úspěch... jsme připraveni vrátit se domů."
Výkon astronautů ocenil i ředitel NASA Micheal Griffin. "Nedokážu si představit, že by mise mohla dopadnout lépe. Provedli ji tak, že vypadala snadně," zhodnotil jejich pobyt na ISS, která je díky nejnovějšímu dodanému vybavení ze 70 procent kompletní. V narážce na rekordní délku pobytu v kosmu označil misi Endeavouru za "dvě v jedné".
Nabyté znalosti astronautů by se v eventuální kritické situaci mohly hodit posádce Atlantisu, který má koncem srpna zamířit k Hubbleovu vesmírnému teleskopu. Jejich dráha letu nepovede ke stanici ISS. V případě, že by se tepelný štít stroje při startu poškodil, by tak stanici nemohli využít jako dočasné útočiště a byli by odkázáni na vlastní síly.
Přistávání raketoplánu Endeavour šlo tradičně sledovat díky internetovým stránkám agentury NASA. - záběry z přistání si prohlédněte zde
Start Discovery se zpožděním
Ředitel NASA Griffin dnes oznámil, že start Discovery se téměř jistě opozdí, a to možná až o několik dnů, neboť vnější palivové nádrže pro raketoplán dorazily na Floridu se zpožděním. NASA tak pravděpodobně nestihne stroj připravit do původně uvažovaného termínu 25. května.
Tříčlenná posádka na ISS nyní očekává přílet první evropské bezpilotní kosmické lodi Jules Verne. Zásobovací loď Evropské vesmírné agentury (ESA) odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 9. března a s ISS se má spojit 3. dubna. Na stanici má dopravit mimo jiné potraviny, vodu a oblečení.
O necelý týden později, 8. dubna, k orbitálnímu komplexu odstartuje ruská raketa Sojuz, na jejíž palubě bude i první jihokorejská kosmonautka I So-jon.
