Původně se slavil svátek židovský (odchod Židů z Egypta) a křesťanský (zmrtvýchvstání Ježíše Krista) společně, až od roku 325 mají odlišné datum.
Křesťanské Velikonoce jsou svátkem pohyblivým. Svátek připadá vždy na neděli po prvním jarním úplňku, nejdříve tedy 21. března a nejpozději 26. dubna. Obzvlášť za našich předků byla tato neděle vyvrcholením dlouhých příprav na jaro.
Postní dobu ukončil Zelený čtvrtek
Dříve se například šest neděl předem, už od Popeleční středy až do Božího hodu, držel půst. Z jídelníčku byly vyřazeny maso nebo vejce, jedla se jen zelenina, luštěniny a chléb.
Předvelikonoční postní doba skončila na Zelený čtvrtek. Na Velký pátek pak nastalo před východem slunce velké očišťování v blahodárné proudící vodě, která měla zahánět nemoci. Ženy ráno vymetly stavení a metlu pustily po vodě, aby se z domova odstěhoval hmyz.
Právě na Velký pátek se také otevírala zem, vydávající své poklady. V křesťanské liturgii je to den nejhlubšího smutku, kdy si věřící připomínají Kristovo ukřižování.
. Vše o Velikonocíchpodívejte se na infografiku |
Bílá sobota je dnem bdění u Kristova hrobu, příprava na velkou noc - zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V katolické církvi se v noci ze soboty na neděli světí oheň a voda. Ještě před úsvitem zažehne kněz oheň a s ním pak zapálí velikonoční svíci.
V noci na Velikonoční neděli světí kněz i vodu. Ta představuje symbolicky "prazdroj všeho života", duchovní svět, který je dárcem plodnosti a úrodnosti. Když pak kněz postříká svěcenou vodou věřící, jde o zvyk známý už v antice a jeho základem je stejná symbolika, z jaké vycházelo jednání chlapců, když stříkali na děvčata vodu.
Na Velikonoční neděli po vzkříšení Ježíše Krista začínalo období radosti, hojnosti, nadějí. Nastával hlavní svátek - Boží hod velikonoční.
Na ranní mši se světily potraviny: vejce, nádivka, mazanec, chléb, víno. Už v neděli děti navštěvovaly s pomlázkou své sousedy a koledovaly si vejce.
Na Velikonoční pondělí platí dopoledne takzvané mužské právo. Muži vyrážejí s pomlázkou upletenou z mladých vrbových proutků, svázaných nahoře pestrobarevnými stužkami. Měli by s ní neustále pohybovat, což dodává svěžest a čipernost ženám, které vyšlehají.
Dotyk pomlázkou má magickou moc! Šlehnutí symbolizuje polibek slunečního paprsku dodávajícího rostlinám i lidem život, zdraví a sílu. Ženy se vykupují vajíčky.
Odpoledne nastupuje ženské právo, "polévačka". Byl to také rituál plodnosti. Má stejné kořeny jako šlehnutí pomlázkou, ale dnes už se nevidí. Studená voda symbolizovala vláhu, kterou potřebuje příroda, aby mohla rodit.
Sexuální harašení? Kdepak, vítaný obřadní výprask
Je možné plácání žen po zadečku nazývat sexuálním harašením? Ale kdepak. Jde o obřadní výprask. Zvyk se ujal dávno před startem feminizačních programů, v dobách, kdy pojem sexuální harašení jsme neznali ani my, ani Američané.
. Už ze 14. století...máme zmínky o tom, že se o Velikonočním pondělí manželé a milenci šlehají metlami a tepají rukama. |
Jako poslední vzpomínka na někdejší pohanské obětiny se o Velikonocích pečou mazance a další druhy velikonočních koláčů a pečiva. Vídeňáci znají "osterflecke", okrouhlé koláče, které mohou dosáhnout rozměrů kola od pluhu. V mnoha evropských zemích se pečou různé mazance a jiné koláče: z Pomořan je například známý chléb ve tvaru vlka, zvaný "velikonoční vlk".
Zajíček k nám dorazil z Německa
Náš velikonoční zajíček jako symbol Velikonoc k nám připutoval z Německa. Zvyk se tam zrodil v 17. století. V dnešní době bývá zajíček označován za toho, kdo o Velikonocích přináší a ukrývá v zahradě v trávě barevná vajíčka a poděluje jimi hodné děti.
Od antiky je zajíc symbolem plodnosti. Lidé dlouho věřili, že zajíc nikdy nespí, protože nemá oční víčka, při spánku pouze obrací oči nahoru. Později tuto víru vystřídalo zjištění, že pokud se zajíc ocitne v nebezpečí, zůstane nehybně přitisknutý k zemi a budí dojem, jako by spal s otevřenýma očima. Věčně bdící zajíc byl někdy brán jako symbol věčného života.
Vajíčka jsou po staletí nedílnou součástí velikonočních oslav v západních i východních křesťanských zemích. Od nejstarších dob byla důležitým velikonočním obřadním pokrmem.
Ve spojitosti s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček a jejich darování. Vajíčka byla předmětem řady lidových velikonočních her i magických praktik. Vajíčko je odpradávna symbolem plodnosti a klíčícího a neustále se obnovujícího života.
