Stadion burácel, diváci točili nad hlavami červenobílými šálami jako kovbojové a hráči obcházeli tribuny, aby fanouškům nadšeně poděkovali za podporu.
Ryk utichal jen při kratičkých pomlkách v bojovém pokřiku: "Červenobílá! ... Bojová síla!"
"Moc si podpory svých fanoušků vážíme. Chceme je svými výkony nalákat, aby přišli i příště," prohlásil útočník Zdeněk Šenkeřík.
Autor historicky první branky Slavie v Lize mistrů jako jediný z domácích hráčů po zápase už na trávníku měnil dres se soupeřem. V modrém tričku s devítkou oslavoval se členy realizačního týmu, a napínal tak nervy televiznímu štábu, který se už už chystal vstoupit do přímého přenosu s interview.
Než pak vykřičel svoji radost do kamer, utekli mu spoluhráči k jižní tribuně, kde společně s fanoušky zpívali největší chorály. Šenkeřík si tak dal poslední sprint večera a k davu se rychle přidal.
Z čestné tribuny si hemžení na hřišti vychutnával Vladimír Šmicer. Do hry ho nepustilo zranění a teď nespěchal ani na společné oslavy. Povídal si s bývalým spoluhráčem Pavlem Kukou a čekal, až slavící spoluhráči dorazí před VIP lóži.
Ochozy kolem zůstávaly plné, ale v prostoru pro vyvolené zůstali dva slavní fotbalisté téměř sami. Oba srdcaři o velkých úspěších Slavie dlouho snili a teď se přidali k obyčejným divákům a fotbalistům s chutí zatleskali.
"Všichni jsme na tuto chvíli dlouho čekali a teď si ji chceme pořádně vychutnat," řekl kouč Karel Jarolím. "Diváci se probudili a jejich podpora je hodně cítit. Jejich euforie přechází i na hráče, moc nám to pomáhá," děkoval Jarolím.
