Při včerejších střetech, které se odehrály v severolibanonském městě Tripolis, zahynulo 57 lidí. BBC uvedla, že je mezi nimi 23 vládních vojáků a patnáct radikálů. Hlášeny jsou i civilní oběti.
Nepokoje zasáhly i hlavní město Bejrút, kde v křesťanské čtvrti Ašrafíja vybuchla ve večerních hodinách bomba. Jedna žena zemřela, deset dalších lidí bylo zraněno.
"Měli jsme ztráty, ale ty utrpěla i ona organizace," uvedl ministr informací Ghází Aridí. Organizací míní sunnitskou skupinu Fatah Islam, která za útoky stojí. Základnu má v uprchlickém táboře Nahr al-Baríd poblíž Tripolisu a údajně je napojená na Al-Kajdu.
Aridí potvrdil, že mezi nedělními obětmi jsou i "klíčoví vůdci, kteří provedli a plánovali provést rozsáhlé útoky".
Od bankovní loupeže k občanské válce
Konflikt mezi vládními jednotkami a Fatah Islam propukl v neděli před svítáním, když bezpečnostní složky začaly prohledávat budovu v Tripolisu, aby zatkly pachatele bankovní loupeže.
Zloději se bránili zatčení a paralelně s tím začaly nepokoje radikálů v uprchlickém táboře. O několik hodin později armáda zahájila razii na Fatah Islam. Začala ostřelovat uprchlický tábor a zaútočila na tripoliskou budovu.
Skupina Fatah Islam viní ze střetů vládu. "Problém začal, když byli v Tripolisu opakovaně zatýkáni naši bratři. Vždy jsme bránili sunnity v Libanonu," tvrdí člen skupiny Abú Salim.
Vládní jednotky v útoku pokračují i dnes. Sevřely tábor a ostřelují ho z tanků. Radikálové odpovídají granáty a střelbou ze samopalů. Podle svědků stoupá z tábora dým.
Armáda nemůže do Nahr al-Barídu vstoupit na základě 39 let staré smlouvy. V táboře žije zhruba čtyřicet z celkových 350 tisíc libanonských Palestinců. Většina z nich se do Libanonu původně dostala při zakládání státu Izrael v roce 1948.
