Národní divadlo tančí na hudbu Vysockého i Kryla

  • 3
Ojedinělý projekt přichystal balet pražského Národního divadla. V představení Sólo pro tři spojuje hudbu Jacquesa Brela, Vladimira Vysockého a Karla Kryla.

Autor a zároveň režisér představení, šéf baletu Národního divadla a světově uznávaný choreograf Petr Zuska, si tak splnil sen. Na taneční představení, které by spojilo hudbu tří tak silných osobností, pomýšlel dvanáct let.

Kdysi totiž pracoval na představení s Brelovou hudbou. Když se k tomu přidala fascinace tvorbou Vladimira Vysockého, stačilo už jen najít třetí osobnost. Tou se stal Karel Kryl.

"Musel jsem si dávat pozor, aby to v souvislosti s Krylem nemělo politický podtext. Snažil jsme se proto vybrat skladby, které pojednávají o všeplatných tématech," popisuje Zuska.

Pocta Rösnerovi
Spoluautorem pak měl být i před rokem zesnulý herec Boris Rösner. "Začali jsme se o tom bavit, když Boris chodil na chemoterapie a měl v divadle volno. A když jsme chtěli začít, tak nečekaně zemřel," vzpomíná režisér.

Baletní představení s přestávkou čítá dvě a půl hodiny a obsahuje více než čtyřicet písní slavných písničkářů. Jejich výběr Zuskovi zabral tři měsíce práce.

"Roli hrálo hlavně to, že představení musí mít oblouk, tvar, plán. Navíc jsem se nechtěl vydat cestou hitů, které sice mají sílu, ale dnes už se zpívají i u táboráků," vysvětluje choreograf.

Podařilo se mu propojit Brela, Vysockého i Kryla, již podle něj mají ve své tvorbě i osudech řadu styčných bodů, do jednoho celku. Nejde tedy o tři různé části, ale o souvislý děj s jedním ústředním hrdinou.

Problém s překlady z francouzštiny a ruštiny vyřešilo titulkovací zařízení. Jenže režisér byl ještě tři dny před sobotní premiérou na vážkách, zda červeně blikající text nad portálem jeviště nezruší.

"Mám pocit, že to blikání ruší zážitek. Schválně, kdo z vás by titulky zrušil?" optal se novinářů na tiskové konferenci k inscenaci. Podpořila ho výrazná většina, ale definitivní rozhodnutí prý padne až těsně před premiérou.

Síla sdělení beze jmen
Kromě hudby pak v představení zní i mluvené slovo - to měl obstarat právě Rösner, jehož památce autor představení připsal. Nakonec se ale textů chopily tři herečky.

"Vysockého čte Lilian Malkina, Brela se chopila Frederika Smatan a Kryla jsem svěřil Taťáně Medvecké," prozradil Zuska s tím, že hlasy zní ze záznamu. Ustoupil tak od původního záměru, že se na scéně objeví i činoherci.

To, že výpovědi mužů čtou ženy, má svůj důvod. Podle Zusky totiž v osudech všech tří umělců hrály ženy velmi důležitou roli. I proto je jednou z hlavních tanečních postav žena.

Role v baletu nemají jména. "Jakákoliv jména mi přišla zbytečná. Jde především o sdělení a pocit, k tomu vám pojmenování nepomůže," míní Zuska.