Vláda nejdříve uvažovala o prodeji až 15 procent akcií. Nakonec rozhodla o privatizaci pouze sedmiprocentního podílu. Pro hlasovali všichni členové koalice kromě zelených, kteří se hlasování zdrželi. "Ani jeden hlas nebyl proti, což považuji za důležité," řekl šéf kabinetu Mirek Topolánek.
Vláda přemýšlela o různých způsobech privatizace, od přímého prodeje vybranému investorovi až po prodej akcií přes burzovní trh. Právě ten jí nakonec přišel nejlepší.
"Prodej přes kapitálový trh je nejtransparentnějším a nejvhodnějším způsobem prodeje majetku," řekl ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr zatím neřekl, kdy mají akcie na burzu jít. Musí to však být letos, neboť vláda chce penězi z prodeje krýt deficit veřejných financí, který Sněmovna nezapočítala do rozpočtu při jeho schvalování.
"Faktický deficit je 122 miliard korun. Účetní 91,3 miliardy. A právě tento rozdíl musí být kryt prodejem státního majetku," uvedl Kalousek.
Sněmovna totiž v rozpočtu počítá s opravami a stavbami silnic, které však v rozpočtu chybí. - více zde
Při současné ceně akcií 873 korun by stát získal za svůj podíl kolem 36 miliard korun. Kolik za prodej nakonec utrží však bude podle makléřů záležet na tom, kdy se akcie na trhu objeví a jakým způsobem se budou prodávat. Zda v jednom balíků, či v menších objemech a dále na tom, jaký zájem o ně investoři projeví.
"ČEZ je perspektivní společnost. Koupit její akcie by vedle drobných investorů chtěla samotná firma, ale i zahraniční energetické společnosti. Odhadnout kolik kupců a s jakým zájmem nakonec do hry vstoupí je však obtížné, takže výsledná cena může být vyšší či nižší než dnešní," říká hlavní makléř společnosti Patria Direct Roman Koděra.
Cena jedné akcie při prodeji se podle něj může pohybovat v pásmu od 830 až do 890 korun.
Stát nyní vlastní 67,6 procenta akcií ČEZ. Tedy většinu, která mu dovoluje ve firmě plně rozhodovat. Když svůj podíl sníží, existují obavy z toho, že stát nebude moci plně firmu řídit, protože bude disponovat pouze kvalifikovanou většinou.
Vláda se však těchto rizik nebojí. "Je to pouze virtuální riziko, ke kterému ve skutečnosti dojít nemůže," řekl ministr financí.
Energetický gigant má podle něj 120 tisíc akcionářů a největší z nich hned po státu drží měně než 2 procenta akcií, a tak je podle něj nemožné, že by drobní akcionáři stát přehlasovali.
"Tato transakce nebude mít vliv na energetickou bezpečnost země," podpořil svého kolegu ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
