Cílem výpravy je pojmenovat dosud bezejmenný vrchol v pohoří Altaj po zneuznaném českém všeumělovi. Proto bude v srpnu vypravena horolezecká expedice, která na 3610 metrů vysokou horu podnikne prvovýstup a slavnostně ji pokřtí.
Peníze na výpravu hodlají pořadatelé z části shromáždit pomocí celonárodní veřejné sbírky, kterou pořádá Občanské sdružení Altaj-Cimrman ve spolupráci s Nadací Charty 77.
"Účet, na který mohou dárci peníze posílat, je transparentní, takže každý uvidí, co se s nimi děje," uvedl místopředseda správní rady Nadace Charty 77 Evžen Hart na tiskové konferenci, na níž se Expedice Altaj-Cimrman oficiálně představila.
Národ Cimrmanovi i umělcům v krizi
Dárci mohou přispívat zakoupením certifikátů v hodnotě 200 až 10 tisíc korun, které po vzoru starých rakouských bankovek zhotovil dvorní grafik a herec divadla Járy Cimrmana Jaroslav Weigel.
Certifikáty jsou od 1. března k dostání po celé republice na vybraných pobočkách České pošty, která je mecenášem projektu, a prostřednictvím webových stránek www.altajcimrman.cz. K dostání jsou i na pokladně Žižkovského divadla Járy Cimrmana.
V případě, že výtěžek z prodeje certifikátů bude vyšší než výdaje na expedici, peníze navíc věnují pořadatelé na konto projektu Dům čtyř múz. Ten shromažďuje prostředly na vybudování penzionu pro výkonné umělce, kteří se kvůli pokročilému věku či zdravotním komplikacím ocitli v kritické životní situaci.
Křivda na zneuznaném velikánovi
Otcem myšlenky pojmenovat horu po Cimrmanovi je ruský lékař Sergej Šajchislamov. Sibiřský rodák žijící v Českých Budějovicích a milovník horské přírody si osvojil češtinu právě díky nahrávkám Cimrmanových her.
"Když jsem viděl, jaká křivda byla na Cimrmanovi spáchána během ankety Největší Čech, rozhodl jsem se, že je třeba s tím něco udělat," vysvětlil Šajchislamov původ nápadu.
Expedici zaštítí slavný horolezec Radek Jaroš, který se specializuje na výstupy bez použití kyslíkových přístrojů a stanul už na vrcholcích několika osmitisícovek.
"Vylézt na bezejmennou horu a být u jejího křtu je můj sen," přiznal horolezec. I na Cimrmanovu horu půjdou všichni účastnící bez kyslíkových přístrojů. "Do tří a půl tisíce metrů nikomu nic nehrozí," podotkl Jaroš.
Na chalupě je lépe, než na Sibiři
Ve výpravě bude dále ředitel Divadla Járy Cimrmana Václav Kotek i jeho syn Vojta, který dostal za úkol natočit o expedici dokument. Ten odvysílá Česká televize na podzim v rámci oslav čtyřicátého výročí divadla.
V expedici nebudou chybět ani tváře známých cimrmanologů. Zúčastnit by se měli například Genadij Rumlena či Ladislav Smoljak. Zdeněk Svěrák bude chybět, protože léto prý tráví daleko raději na chalupě než na Sibiři.
"Pojede Láďa Smoljak, který vás všechny zdraví. Nyní je v nemocnici a nechal se operovat, aby na tu expedici mohl," žertoval Svěrák, který na konferenci přednesl i text osvětlující Cimrmanův vztah k Altaji.
Přednáška odtajnila zatím neznámou kapitolu Cimrmanova života; před sto lety, v roce 1907, na cestě z rusko-japonské války se totiž ocitl v ruském pohoří Altaj blízko mongolsko-čínsko-kazašských hranic.
