Mamutí samec Samson, mimochodem největší z celého "českého stádečka" - zhotovený z polystyrenu a koudele však není zdaleka jediným tahákem projektu, který muzejníci připravovali rok a půl.
Příběh lovců mamutů, dobře známý ze Štorchovy stejnojmenné knihy, tu představují s atraktivními kulisami cenných archeologických nálezů. Příchozí uvítá praskání dřeva v táborovém ohni, řev mamuta, křik a dusot pravěkých zvířat a ptáků.
"Za mamuta řve skutečný rozzuřený slon, jehož hlas jsme ještě domíchávali přímo na míru tomu prostoru, ale třeba ptáci jsou reální," tvrdí cestovatel Petr Horký, který měl na výstavě na starosti ozvučení a film.
Napínavé momenty zažil se svým týmem, když se snažili zachytit kamerou pravěkou krajinu, kde by nebylo ani stopy po civilizaci. "Našli jsme ji až v deltě Okavanga. Vůbec nepoznáte, že se jedná o Afriku, tak moc se českému pravěku podobá," líčí Horký.
Lidé projdou dávným lovištěm i tábořištěm, zvědaví diváci mohou zabloudit do chýše, ale třeba i do pasti. A také se přesvědčí o tom, že v pravěku to právě moc nevonělo. Muzejníci si totiž pohráli i s dalším smyslem návštěvníka - čichem.
Jak se takový pravěký pach vytváří? Jednoduše. "Dáte kůže na dva týdny pod zem, pak je vytáhnete a necháte pěkně na vzduchu. Při instalaci věděli i pracovníci ve třetím patře, co děláme," usmívá se kurátor Petr Šída.
Ale v některých místech není tak zle, například v lovišti mamutů to voní po jehličí a kapradí. "Nevytvářeli jsme žádné umělé vůně pomocí hi-tech technologií, vše je přírodní, tak jak si představujeme, že byl pravěk cítit - ohniště, uzení masa, vaření," vysvětluje ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Doba ledová byla obdobím blahobytu a dostatku jídla a lidé měli čas věnovat se i zálibám. A tak se ve vitrínách střídají porůznu vyřezávané postavičky venuší i divokých zvířat, hrudky s otisky vláken, které dokládají, že tehdejší lidé už dovedli tkát, či umělecky zpracované kosti. Mezi cenné věci patří figurka Muž z Brna.
"V podstatě jde o první loutku na světě, je stará 24 000 let a našly se tři kusy, které byly zvlášť," popisuje Martin Oliva z Moravského zemského muzea. To zapůjčilo do Prahy i největší lákadlo pravěké výstavy - Věstonickou venuši.
"Je to rodinná výstava a počítáme i se školní mládeží. Podobný projekt tohoto druhu se jmenoval Voda a život a přilákal o pětadvacet procent víc návštěvníků než obvykle," plánuje ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Výstava potrvá do konce dubna. Za rok navštíví hlavní budovu muzea na Václavském náměstí čtyři sta tisíc lidí. "Kdyby jich na pravěk přišlo půl milionu, byl bych spokojený," plánuje Lukeš.
