"Já za to neštěstí nemůžu nikoho obviňovat. Přišla jsem o syna. A moc těžko se tím vyrovnávám. Vašík by pohodovej, dobrej. Nikomu neublížil. Já snad taky ne. Nevím, proč se tohle muselo stát," zamýšlela se před chrámem svatého Bartoloměje v Plzni asi sedmdesátiletá žena se stříbrnými vlasy v černých šatech.
Vypadla klidně. Občas se zahleděla před sebe a okolí jako by nevnímala. Byla to matka Václava Janáka, který stejně jako Evžen Linda, Josef Nystli a Karel Tichý, při nehodě zahynul. - více zde
Se čtyřmi zesnulými klienty ústavu se přišlo do chrámu rozloučit na dvě stě padesát lidí. Z ústavu přijely dva autobusy se zaměstnanci a klienty včetně vozíčkářů.
"Každý člověk má obrovskou cenu před Bohem. Čím více je člověk na okraji společnosti, tím víc je Pánubohu milejší," prohlásil v chrámu zaplněném smutečními hosty páter Ludof Kazda.
"Při každém náhlém a nečekaném odchodu někoho blízkého se člověk zachvěje. Tragickou událost vnímáme jako ochuzení. Žádný z nás si ale není jistý zdravím, životem ani svým koncem. To mohou potvrdit ti z vás, kteří havárii přežili," připomněl arciděkan Emil Soukup.
Děkoval přitom lidem, kteří se tak jako zaměstnanci ústavu ve Stodě starají o postižené. "To není zaměstnání, ale poslání," řekl.
Josef Daňovský patřil ke klientům ústavu, kteří tragickou událost nesli nejhůř. "Bylo to smutný. Odešli od nás. Tak teď na ně budeme mít alespoň vzpomínku, památku," pokyvoval hlavou po smutečním obřadu. Tvrdil, že atmosféra v ústavu se po neštěstí už zlepšuje. "Ale někdy se mi ještě ti, co umřeli, objevují před očima," připustil.
Do ústavu ve Stodě se po neštěstí už vrátilo 35 účastníků zájezdu. V nemocnicích stále zůstává devět klientů a jedna zaměstnankyně.
Čtyři zranění leží v nemocnici ve Stodě, dva v Českých Budějovicích, jeden ve Fakultní nemocnici v Plzni. Do té z nemocnice v Rakousku zamíří další dva klienti s vážnějším poraněními.
Okolnosti nehody stále vyšetřuje rakouská policie. Jako nejpravděpodobnější příčina se jeví srna, která vběhla řidiči do cesty a ten nezvládl řízení.
