Vzkvétá podle vás demokracie v ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka?
Já si vzpomínám na dobu minulých předsedů. V době panování Miloše Zemana jsem měla pocit, že té demokracie je příliš málo. Jakýkoli opačný názor byl okamžitě brán osobně, jako snaha o rozštěpení strany. Za Vladimíra Špidly demokracie skutečně velmi vzkvétala. Nicméně začal být obviňován, že je slabým předsedou, že strana není jednotná a každý si dělá, co chce. Stanislav Gross se snažil o určité přitvrzení, přesto se ta situace příliš nezměnila. Je pravda, že Jiří Paroubek nastolil tvrdší režim, aby ČSSD působila jako jednotná strana. Někdo si sice může stěžovat, že není dostatek prostoru pro individuální vyjádření, ale na druhou stranu sociální demokracie nepůsobí navenek jako pytel blech.
V době, kdy byl předsedou Miloš Zeman, jste byla známá tím, že právě proti takovému autoritativnímu řízení vystupujete. Znamená to, že dnes už byste proti Zemanovi tak ostře nevystupovala? Že jste v tomto zmoudřela?
Víte, když jsem s Jiřím Paroubkem měla odlišné názory na nějakou věc, tak si mě pozval a dokázal říct - prosím tě, já rozumím tomu, proč máš jiný názor, ale já bych tě chtěl požádat, abys v tuhle chvíli, která je nějakým způsobem vypjatá, byla ochotná podpořit názor sociální demokracie. A já, pokud se mnou někdo mluví slušně a dokáže mě požádat, tak se ráda dokážu přizpůsobit. Ale pakliže mi někdo, jako Miloš Zeman, řekne, že něco musím, nebo začne vyhrožovat, tak s tím mám prostě problém.
A není to proto, že Paroubek je asertivnější než Zeman?
Každopádně je pan Paroubek lidsky mnohem slušnější než pan Zeman.
Je tedy v pořádku, že bývalému ministru financí Rusnokovi hrozí vyloučení z vaší strany za to, že přijal místo v týmu ministra Tlustého?
Já jsem pro vylučování nikdy nebyla. Ale na druhou stranu si nemyslím, že od pana Rusnoka je kolegiální, že za situace, kdy ČSSD zůstává v opozici a nedeleguje žádné své zástupce do vládních úřadů, jde do týmu ministra Tlustého, aniž to konzultoval. Rozhodně to není v politické straně normální.
Přijde vám, že je ta stranická disciplína dobrovolná, když se tady mluví třeba o vylučování?
Každý člen má možnost vystoupit na jakémkoli plénu a říct - já s tímhle nesouhlasím. Jenomže, pokud je předseda autoritativnější osoba, což Jiří Paroubek bezesporu je, tak prostě devadesát procent členů nemá odvahu zvednout ruku a vystoupit proti němu. Ne proto, že by proti nim někdo zakročil, ale prostě se bojí řekněme ostrého jazyka předsedy Paroubka.
A že poslanci ČSSD neodevzdávali lístky při volbách na předsedu Sněmovny, je podle vás dobrovolné a demokratické?
No, je to řekněme prostředek poněkud krajní. Ale pakliže se na takovém postupu klub dohodl, tak je to asi možné.
Jestli to není projev dozoru nad poslanci?
Když byly několik dní předtím plné kuloáry, že ODS má takzvaně koupeno několik hlasů, pak dokážu pochopit vedení klubu, že se rozhodlo takovýto způsob navrhnout.
Takhle to může působit, že členové ČSSD jsou vlastně malé děti, které potřebují hlídat, vodit za ruku a je nutné jim některé věci zakazovat.
Určité mechanismy, kterými si chce strana kontrolovat, že to, na čem se usnese, se také stane, nejsou ničím neobvyklým. Přistupují k nim všechny politické strany.
A proč vám to tedy vadilo za éry Miloše Zemana?
Možná proto, že za jeho éry se mnou nikdo nediskutoval. Za éry Miloše Zemana se jen přikazovalo.
Nemůže to být od Jiřího Paroubka pouze taková dobrá strategie, že si s každým popovídá?
Víte co, i kdyby to byla jenom strategie, tak je to bezesporu strategie dobrá, která na mě osobně platí.
Je zajímavé, že teď máte takové pochopení pro Jiřího Paroubka. Byly doby, kdy jste před ním varovala. Třeba že nedosahuje potřebných mravních kvalit. Byl to tedy z dnešního pohledu mylný názor na jeho osobu?
Jiří Paroubek bezesporu ukázal, že má manažerské schopnosti, aby dobře řídil vládu. Dokázal ČSSD, která na tom byla hodně špatně, pozdvihnout. Snažím se vůči němu být objektivní, protože si myslím, že si to zaslouží.
Takže jste se v něm, když jste byla výš než on, jako v politikovi mýlila?
Rozhodně jsem podcenila schopnosti Jiřího Paroubka.
Podle mých velmi dobrých informací jste v roce 2002 jako tehdejší předsedkyně pražské ČSSD znemožnila Jiřímu Paroubkovi kandidaturu do Poslanecké sněmovny.
Ne, kandidaturu do Sněmovny jsem mu nikdy nezablokovala.
Zdroje říkají, že jste zařídila kandidátky tak, aby Paroubek nebyl na předních místech.
Tak tady si myslím, že jsem poněkud démonizovaná. To není pravda. Je pravda, že když kandidoval na předsedu krajského výkonného výboru, podpořila jsem jeho protikandidáta.
Ano, pana Hulinského. V čem vám byl bližší než Jiří Paroubek?
Petr Hulinský se tehdy, alespoň z mého hlediska, ukázal jako lepší týmový hráč.
A co se stalo s panem Paroubkem, že si najednou víc rozumíte?
Já bych těžko řekla, že si víc rozumíme. Naše komunikace byla omezena na čistě pracovní záležitosti ve vládě. Ale ukázal řadu schopností, které jsou více lídrovské než schopnosti týmového hráče. Dokážu ocenit kus profesionality, kterou v této věci prokázal.
Ale na rovinu - než se stal premiérem, poměrně často jste proti němu vystupovala. A tak když se premiérem stal, muselo vám být jasné, lidově řečeno, že vám pšenka již nepokvete.
Já jsem proti Jiřímu Paroubkovi nikdy nevystupovala veřejně. Nicméně naše vztahy idylické nebyly a je pravda, že v době, když se stal premiérem, jsem počítala, že se musí rozhodnout, zda si bude přát se mnou jako ministryní školství spolupracovat, nebo ne.
A taky je pravda, že tehdy on přišel s tím, že pražským lídrem už nebudete vy, ale Martin Jahn, a sama jste přiznala, že tohle jeho rozhodnutí přispělo k vašemu rozhodnutí odejít.
Ano, tohle je pravda.
Takže když se stal Jiří Paroubek premiérem, nepochopila jste, že možná bude lepší odejít dobrovolně, abyste si zachovala důstojnou tvář?
Mě z politiky nikdo nevyháněl.
Ano, ale měla jste výsostné postavení a najednou tam místo vás měl být pan Jahn. Víte, že to byly takové skryté náznaky, že vaše pozice nemusí být již tak výsostná?
Já jsem o odchodu z nejvyšší politiky uvažovala dlouho a řekněme, že to byl jeden z posledních detailů.
Když jste oznamovala, že odejdete z vysoké politiky, tak jste říkala, že jedním z hlavních důvodů je, že vám čím dál víc vadí publicita a že se nechcete vidět v novinách a v televizi. A teď když kandidujete na primátorku Prahy, jste se nechala vyvěsit na billboardy. To je takový protimluv.
Máte pravdu, protimluv to je. Já jsem skutečně byla rozhodnutá, že už se nikdy na billboardech ani v novinách neuvidím. Velmi jsem se na to těšila a už jsem se přestávala bát otvírat noviny. Nicméně s tím, jak začala pražská volební kampaň, tak už se v podstatě bojím otevřít ledničku, abych se v ní taky nenašla. A musím říct, že nejsem z toho šťastná.
No nejste šťastná, ale udělala jste to.
Ano, mohu si za to sama.
Mají vaše slova nějakou váhu? Když říkáte nějaký názor, jestli si za ním potom stojíte?
Já si za svými názory stojím vždycky. Ale samozřejmě jsou určité chvíle, kdy můžete rozhodnutí nějakým způsobem změnit nebo modifikovat, a to nedělám často.
Ono jde totiž o to, že lidé už ani slovům politiků nevěří. Něco jiného říkají před volbami, po volbách. A u vás se stalo vlastně totéž, také jste byla velmi přesvědčivá, když jste hovořila o svém odchodu...
Já jsem řekla to, co bylo v tu chvíli pravda, já jsem nelhala...
Vaše slova z března: „Jestli z politiky neodejdu teď, tak už nikdy. Nemyslím, že politika je práce, která by se měla dělat celý život.“ Ovšem primátorství je politika.
Postavila jsem se do čela volební kampaně sociální demokracie, která v Praze primátora nikdy neměla. Já sice pevně doufám, že sociální demokracie velmi dobře uspěje v pražských volbách, nicméně ty volební výsledky nikdy v Praze neukazovaly na to, že by sociální demokracie v Praze primátora mohla mít.
A chcete být tím primátorem a věříte, že se jím stanete?
Jistě.
Ale před chvílí jste řekla, že se to nikdy nestalo.
Já jsem řekla, že se to nikdy nestalo, ale doufám, že se to tentokrát podaří.
Přece jenom se všichni shodují, že tou primátorkou asi nebudete. Nejste jenom taková vábnička na voliče? Nelákáte je na slib něčeho, o čem už dopředu víte, že nemůžete splnit?
Měla byste pravdu za předpokladu, že bych slibovala něco, o čem bych věděla, že to nemohu splnit. Já tady říkám, že kandiduji na funkci, kterou budu vykonávat, pokud dostanu dostatečný počet hlasů.
Bývalý předseda Zeman o vás kdysi řekl, že jste jen maskot strany. Neměl by v tomto případě pravdu, že vás pražská ČSSD používá jen jako tvář?
Necítím se jako maskot.
Byla jste známá svým antikomunismem. Jak to, že teď pro vás není nepřijatelné, že Jiří Paroubek operuje blokem sto hlasů, kde jsou právě hlasy komunistů?
Všimněte si, že tam nejsem.
Ano, ale za ČSSD kandidujete na primátora. Takže znovu: co tomu bloku s komunisty říkáte?
Dodneška s tím mám určitý problém. Nebudu tvrdit, že je to pro mě úplně bez problémů. Na druhou stranu musím říct, že za politické situace naprosté vyhraněnosti a nemožnosti jakékoli komunikace i dohody mezi sociální demokracií a ODS je to asi jediné řešení, které Jiří Paroubek měl v ruce.
To z vás mluví to "zmoudření", jak jsme o něm mluvili na začátku? Protože asi ještě před dvěma lety by to pro vás bylo nepřijatelné.
Ono je to tak. Já bych tu věc sama neudělala, ale nebudu sociální demokracii vyčítat, pokud ji udělá.
Řekněte, pochopila byste to ještě před dvěma lety?
Asi ne.
Ale už jste zmoudřela, dozrála, už proti tomu tak nevystupujete. Dalo by se tedy říct, že předseda Paroubek má štěstí, že už jste vlastně zralejší, že Miloš Zeman měl v tomhle smůlu?
Neřekla bych, že Miloš Zeman měl v tomhle smůlu. Ale Miloš Zeman se mnou neuměl vůbec komunikovat.
Prohlásila jste, že jestliže se Miloš Zeman začne potkávat s někým z ODS, tak za tím cítíte nějakou čertovinu. Co za tím vidíte tentokrát?
Vidím určitou snahu Miloše Zemana se opět zviditelnit, protože televize Vysočina už delší dobu nevysílala. O Miloši Zemanovi bylo příliš málo slyšet, což se mu pravděpodobně nelíbilo, a proto musel říct něco, co by zase všechny noviny mohly napsat.
A to je celá ta čertovina, nebo opravdu dělá nějaký rozkol v ČSSD?
Miloš Zeman se o rozkol v sociální demokracii snaží od té doby, co opustil vrcholnou politiku.
Má teď v současné situaci větší šanci, že by se mu mohl podařit?
Já si myslím, že nemá vůbec žádnou šanci, protože Miloš Zeman ve straně lidi, kteří by ho skutečně podporovali, už vlastně žádné nemá.
Proč tedy za ním tolik politiků jezdí?
Protože přeceňují jeho současný vliv v ČSSD.
A proč je potom ve vaší straně kolem toho takové, řekla bych, haló?
Protože samozřejmě ta mediální publicita těch schůzek vyvolává mylný pocit, že je strana rozštěpená.
Miloš Zeman řekl, že se sešel s ministrem Tlustým proto, že lidé spolu mají mluvit, i když spolu nesouhlasí.
Miloš Zeman se tady staví do nějaké role spasitele a myslím si, že k tomu nemá mandát.
Myslíte si, že Miloš Zeman řekl poslední slovo?
Já si myslím, že řekne ještě spoustu slov, ale myslím si, že stejně jako tato už nebudou mít příliš velkou váhu.
