Cílem měsíc trvající kampaně je přivést mladší návštěvníky do Lidic a přiblížit jim hrůzy spojené s nejkrvavějším konfliktem v historii lidstva.
"Je to takový pokus proti pietě, ale já už nevím, jak ty mladé šokovat," vysvětluje Milouš Červencl, ředitel památníku, který přibližuje jednu z největších tragédií druhé světové války. "Zároveň ale chceme, aby je ta ´on-line hra´ probudila."
Památník vyburcovala neznalost
Kontroverzní kampaň je zaměřena na věkovou skupinu mezi 15 a 25 lety. Ta podle Červencla často hraje počítačové hry s válečnou tématikou či sleduje filmy o nejkrvavějším konfliktu v historii, aniž by o událostech měla bližší vědomosti.
"Často nemají ponětí, že vše, co jim nabízí současná masová kultura, má odraz v nějaké skutečnosti. Vzhledem k jejich věku je pro ně období války prehistorií," míní ředitel.
"Návštěvníci z řad dětí a mládeže k nám často chodí nepřipravení. Po srážce s realitou ale většinou odcházejí pokornější k celému ´náckovskému´ prostředí - k projevům xenofobie a podobně," dodává.
Snaha "přitáhnout" mladé návštěvníky do památníku přiměla jeho vedení i ke spuštění nové multimediální expozice nazvané "A nevinní byli vinni...".
Teenagery je nutno vyprovokovat
Celý nápad na šokující kampaň se zrodil během prázdnin. "Přijeli k nám, všechno si prohlédli a poté přišli s návrhem," vysvětluje postup kreativců z agentury McCann Erickson Červencl. "Snaha byla vedena ve směru ´klepneme je trochu přes prsty´."
Jeho slova potvrzuje i ředitel agentury Jan Binar. "Pokuste se přimět dnešního teenagera, aby šel navštívit Lidice. Zjistíte, že ho potřebujete něčím šokovat a vyprovokovat. Jinak totiž ztratí zájem už ve chvíli, kdy vyslovíte slovo Lidice," řekl iDNES.cz.
Podle Zorana Stehlíka ze stejné agentury zabraly přípravy zhruba tři týdny. "Počítačovou hru jsme zvolili proto, že tvoří pro cílovou skupinu jednu z nejčastějších volnočasových aktivit," vysvětlil.
Ošemetné bylo především užití nacistické symboliky. "Snažili jsme se je maximálně eliminovat, ale zároveň jsme chtěli zachovat určitou autenticitu," dodává. Proto například použili dobové uniformy či zbraně.
"Někdo mi určitě umyje hlavu"
Tvůrci kampaně se dosud nesetkali s kritikou. Stehlík ale určitou míru očekává. "Už dopředu jsme měli určitou představu, že zejména starší generace s tím může mít problém, protože je to hodně kontroverzní," říká.
Červencl přiznává, že měl z podoby kampaně obavy. "Je to hodně na hraně a původně jsem do toho nechtěl jít," říká. "Pak jsem to ale dal mladším kolegům, kteří to doma ukázali dětem. Reakce nás přesvědčila, že to máme spustit."
Sám ale předvídá reakci veřejnosti: "Očekávám, že mi někdo ´umyje hlavu´."
Lidická tragédie
Obec ležící asi 20 kilometrů od Prahy vypálili nacisté v červnu 1942 jako pomstu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. V přípravě masakru hrál důležitou roli státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank.
Plán, který předložil Hitlerovi, zněl jasně: muže zastřelit, ženy poslat do koncentračních táborů a děti na převýchovu.
Devátého června 1942 navečer obklíčily Lidice jednotky SS a německé policie. Všechny muže nad 15 let odvedli SS-mani do sklepa a chlévů Horákova statku. Zkáza začala druhý den ráno. Ženy a děti odvezli nacisté do Kladna. Muži byli postupně zastřeleni (celkem jich v Lidicích zemřelo 173).
Všechny domy byly vypáleny. Nacisté si na likvidaci vesnice dali záležet a v následujících týdnech ji doslova srovnali se zemí: torza domů vyhodili do povětří, zničili hřbitov, dokonce i rybník zavezli sutí. Celkem přišlo o život 340 lidí: 192 mužů, 60 žen a 88 dětí.
