ČTĚTE TAKÉ:
Tři roky trvající sebevražda aneb co psal Kalivoda matce
DOKUMENT: Přehled doživotně odsouzených
DOKUMENT: Výslech lesního vraha Kalivody
Osmadvacetiletého Viktora Kalivodu ze Slaného v dubnu poslal soud na doživotí za mříže to, že loni 13. října zastřelil manželský pár u Nedvědice na Brněnsku a o čtyři dny později podnikatele na Kladensku. - více zde
Kalivoda se proti trestu odvolal. Po celou dobu před soudem ale neuvedl motiv svého jednání. Ten naznačil až po rozsudku v dopise na rozloučenou, než se ve vězení pokusil o sebevraždu. - více zde
Před vrchním soudem se ale rozpovídal. Přiznal, že už v roce 2004 jezdil s pistolí metrem ze stanice Ládví do Holešovic. Za jízdy chtěl postřílet cestující, ale nakonec nikdy nenašel odvahu.
Uvedl také, že dříve než lidi zastřelil dvě krávy u cesty. Jednu na jihu Čech a druhou ve Skryjích ve středních Čechách.
Středočeským policistům se skutečně podařilo najít zemědělce Františka Hájka, který našel krávu s prostřelenou hlavou, ale případ nehlásil. Myslel si, že šlo o pytláky.
Kalivodu inspirovala vražedkyně
Aby zabíjel, prý Kalivodovi řekl vnitřní hlas, který patřil známé české vražedkyni Olze Hepnarové. Ta v roce 1973 najela vozem Praga RN na tramvajovou zastávku. Zabila osm lidí, šest zranila těžce a šest lehce. - více zde
Na vražedkyni Hepnarovou narazil Kalivoda podle svých slov na internetu. Později si o ní přečetl knihu.
Trojice soudních znalců řekla, že na jejich závěrech o duševním stavu Kalivody jeho dnešní výpověď nic nemění. Naopak je v řadě bodů potvrzuje. Odborníci už dříve uvedli, že jednání lesního vraha bylo destruktivní a zároveň sebedestruktivní.
Kalivoda může podle ČTK v roce 2026, kdy mu bude 48 let, požádat o podmínečné propuštění.
Definice výjimečného trestu
Výjimečným trestem se podle trestního zákona rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za trestný čin, u něhož to tento zákon ve zvláštní části dovoluje.Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal trestný čin vraždy, nebo který při trestném činu vlastizrady, teroru, obecného ohrožení nebo genocidy zavinil smrt jiného úmyslně, a to za podmínek, že je stupeň nebezpečnosti takového činu pro společnost mimořádně vysoký.