A když se ve finále, kde má nálada houstnout, diváci naopak smějí, asi něco nebude v pořádku.
K „jedničce“ by se „dvojka“ plná marnosti neměla ani hlásit. Beztak tak činí jen sekáčkem na led – ale bez účelu, telefonátem do Kalifornie, kde spisovatelka Sharon Stoneové minule sváděla detektiva alias Michaela Douglase – ale beze smyslu, a scénou obkročmo na židli, z níž však na rozdíl od slavného výjevu „dole bez“ čiší, že při ní herečka mohla mít kalhotky klidně troje.
Nejlepší část filmu, zběsilá noční jízda vrcholící orgasmem a pádem, přijde s úvodními titulky, pak už se nic tak rychlého a vzrušujícího nedostaví.
David Morrissey coby psychiatr a nový protihráč svůdné vražedkyně na Douglase nemá, spíše zapadá do bondovského trendu obsazovat místo uhrančivých mužů panáky bez sex-appealu a sebeironie.
Takže když svůj chlad rozpálí, vypadá směšně, ke konci až parodicky jako šílenec z němých hororů. I krása Stoneové působí uměle: prozrazená vráska by jí slušela víc než nepřirozeně dekorativní pózy pozdní miss při prvním fotografování.
Vstoje, vsedě, vleže, pořád se hlídá. A hlavně se dvojici nedaří jiskření, chvějivé tajemství, hříšné dusno. Baví se jeliman a koketa, nikoli hráči smrtící posedlosti. Ohleduplně snímaný sex zažijí spolu jen jednou; ostatní dění je tak vleklé, až člověk vítá každou další krvavou čistku. Herecky obstojí svým nenápadným způsobem jen Charlotte Ramplingová a David Thewlis, jediný nositel špetky humoru.
Milovník z telenovel a mylady z Tří mušketýrů po dvaceti letech; to je Základní instinkt 2. Ale Stoneová už ohlásila třetí díl, jejž chce i režírovat! Nezbývá než doufat, že po detektivovi a psychiatrovi bude jejím třetím partnerem neoblomný kat.