Vědecký tým, který loni v prosinci podnikl výpravu na západ ostrova Nová Guinea, se skládal ze zástupců americké ekologické organizace Conservation International a indonéského Vědeckého ústavu. Tamní panenskou přírodu přirovnali k rajské zahradě.
Výprava objevila dvacet druhů žab, z nichž jedna měřila méně než čtrnáct milimetrů, čtyři druhy motýlů a nejméně pět nových typů palem.
Ovšem než budou nové druhy oficiálně klasifikovány, nález musí zveřejnit a zrevidovat další odborníci. To může trvat šest měsíců až několik let.
Tým v divočině narazil na živočichy, kteří se vůbec nebáli lidí. Například dvě dlouhonosé ježury australské, se nechaly bez odporu odnést do tábora k prozkoumání. Sdělil to jeden z vedoucích expedice Bruce Beehler.
Jedním z nejpozoruhodnějších objevů byl zlatavý klokan stromový, o kterém se předpokládalo, že už se vinou lovu ocitl na pokraji vyhynutí. Překvapil také nový druh květosavky, ptáka s oranžovou skvrnou na hlavě a s visacím lalokem pod každým okem.
Vědci také poprvé pořídili fotografie vzácné šestiperé rajky s latinským názvem Parotia berlepschi, kterou popsali domorodí lovci už v devatenáctém století.
Prales byl netknutý
"Nebyla tam jediná cestička, jediný náznak civilizace, dokonce ani stopa po nějaké místní komunitě, která by tam kdy žila," řekl Beehler.
Na výpravě do pohoří Foja o průměrné výšce 2200 metrů a rozloze srovnatelné s velikostí Lucemburska, je doprovázeli dva průvodci z kmenů Kwerba a Papasena.
"Byli stejně jako my ohromeni tím, jak je oblast úplně odříznutá od světa. Kam jim paměť sahá, nikdo z jejich kmenů tam nikdy nebyl," dodal Beehler.
Oblast leží ve východoindonéské provincii Papua. Přístup cizincům je do ní velmi omezen.
Tým amerických, indonéských a australských vědců potřeboval šest různých povolení, než si mohl legálně dovolit letět do pohoří vrtulníkem. Vzhledem k rozmanitosti lesa vědci téměř nemuseli odcházet dál než několik kilometrů od základny.
Beehler prý věří, že podobných míst s panenskou přírodou bude více, například v Africe nebo v jižní Americe. To, že tam pravděpodobně ještě nikdy nevkročila lidská noha si vysvětluje tím, že v oblasti žije jen několik tisíc lidí, kterým jako zdroj potravy stačí zvěř z úpatí hor.
Lesy sice podle něho nejsou nejspíš v bezprostředním ohrožení civilizací, ale z dlouhodobějšího hlediska jsou obavy na místě. V následujících několika desetiletích totiž prý naroste poptávka po tropických dřevinách v zemích jako je Čína nebo Japonsko.
