Snímky z filmu naleznete ve fotogalerii.
Trailer je ve videogalerii.
Vtip je v tom, že zhruba osm filmových rvaček včetně úvodní, která přichází sotva pár minut po začátku, natočila Alexanderová tak dynamicky, adrenalinově a navíc svůdně, že máte chuť mezi ty kluky jít a být tam s nimi.
Bývalá přebornice v karate se v ní nezapře. Ti kluci se doopravdy perou, krvácí a mají monokly. Jsou to ranaři, jen co je pravda, ale nikoliv nesmrtelní hoši z akčních trháků.
Hooligans skutečně nejsou primárně o násilí - ve filmu hrají mnohem podstatnější roli témata loajality, hrdosti, ale i jednoduchá rovnice, že kdo s ohněm zachází, taky ohněm schází.
Stejně tak lze brát film i jako sondu do paralelních světů chuligánů, které začínají a končí u fotbalových stadionů, ale mimo triangl hospoda - ulice - hřiště neznamenají zhola nic.
Problém je, že vyvolená parta GSE je vyportrétovaná jako skupina takřka svatých válečníků, kdežto ostatní, konkurenční "firmy" jsou naopak bandou opravdových lopat. Je a legrační, nakolik si režisérka své hrdiny hýčká. Jenže jí asi o hooligans vůbec nejde.
Vyhozený student žurnalistiky odjíždí do Británie jako submisivní hošík, podstoupí cestu za poznáním, a vrací se jako otlučený, sebevědomý chlap. Finální scéna, při níž se FYZICKY postaví nekorektnímu spolužákovi, není žádná metafora, ale reálné vítězství spravedlivě zaťaté pěsti, která nemíní uhnout.
Obsazení Eliaha Wooda se v tomhle směru vyplatilo - drobný herec dokáže přesvědčivě sehrát jak nevinného studentíka, tak zavilou mlátičku.
Film, který nezapře fascinaci nefalšovaným (i když do značné míry idealizovaným) "chlapstvím", tak lze číst i jako jistou kritiku současné maskulinity, která na jedné straně sklouzává k nesmyslné agresivitě a na druhé straně degeneruje k slabošství.
Ostatně co jiného je závěrečné pění fotbalového chorálu než óda na padlého rváče, který ve filmu sehrál roli studentova osobního mesiáše?
HOOLIGANS
Distribuční premiéra: 26. ledna 2006
Podrobnosti o tvůrcích a filmu najdete ZDE
Hodnocení iDNES: 
