Úvod ve stylu televizních zpráv, mapující chaos a smrt v zemi po násilném převratu, je působivý. Ale sotva z vrtulníku vystoupí Willis se zachmuřeným výrazem, hraje se jiný film: o supermanovi v maskáčích.
Zhltne oběd a běží zase do akce; jen se jeho tým vynoří zpod hladiny, hned první domorodka, která jde se džbánem pro vodu, umí anglicky; ledva začne hromadná pěší road movie tmavou džunglí, musí se tmavé tváře v noční tmě skrýt před též tmavými stíny svých pronásledovatelů-povstalců.
Prozradí uprchlíky pláč nemluvněte? Ten motiv známe už z Vinnetoua - Rudého gentlemana, v indiánské jeskyni však bylo přehledněji a světleji. Výprava stařen, dětí a nemocných není z hlediska diváka ani malebnou, ani povzbudivou podívanou.
A pokud jde o výpověď, dokument o Lékařích bez hranic, který před časem uvedla Česká televize, měl stonásobnou sílu, přestože tu žádná doktorka nehrála poprsím tak okatě jako Monica Bellucciová: čím více se otřásá pláčem, tím více odhaluje.
Servisní článek k filmu čtěte ZDE. |
Tudíž hádanku, kdo z poutníků dorazí do bezpečí, brzy přebije otázka zásadní: zda pusu z vděčnosti, již lékařka vlepí vojákovi, doplní i polibky vášnivější.
Fotografie z filmu Slzy slunce. Fotografie z filmu Slzy slunce. Fotografie z filmu Slzy slunce. Fotografie z filmu Slzy slunce. Fotografie z filmu Slzy slunce. Fotografie z filmu Slzy slunce.
