Čas na sebevraždu je ve 4.48 ráno

  • 4
Na prkna Národního divadla míří Psychóza ve 4.48 britské dramatičky Sarah Kane, jejíž hry bývají označovány za symbol tzv. coolness dramatiky. V inscenaci, kterou zrežíroval šéf činohry pražského Národního divadla Michal Dočekal, hrají Jana Janěková mladší, Taťjana Medvecká a Jan Novotný. Drama, jenž je podle Dočekala plné bolesti, lásky a smrti, uvede Divadlo Kolowrat. Premiéra je 6. a 11. března.
Podívejte se na fotografie z představení.
Ukázky z představení najdete pod ikonkou video.

"Není to vůbec běžná hra, nejsou v ní žádné postavy ani repliky, respektive autorka počet postav neurčila a jejich repliky nikomu ´nepřidělila´. Rovněž tak ve hře nejsou situace, alespoň ne takové, jak je známe odjinud a ani příběh se nedá lehce vysledovat," říká o hře Dočekal.

Psychóza ve 4.48 je jakousi dramatickou básní, není v ní určen ani počet postav, ani jejich pohlaví. Struktura se skládá z fragmentů situací, které se pohybují na hranici reality.  Název hry je odvozen z faktu, že mezi pátou a šestou hodinou ráno páchají lidé, stižení depresí, nejčastěji sebevraždu.

Je to proto, že pacient ve chvíli určitého klidu a jasného rozumu nahlédne hloubku své deprese a pochopí, že ji nemůže dále snášet. „Happy hour“, říká tomu Sarah Kane ve své hře. Psychózu ve 4.48 psala autorka s vědomím, že bude uvedena až po její smrti. V únoru 1999 totiž spáchala sebevraždu.

...ta hra, ať je jakkoli zvláštní a neobvyklá, má jeden nepominutelný rys, za který musí být člověk vděčen: nás všechny, kteří jsme se jí při zkouškách zabývali, nemálo zasáhla.
Doufám, že naší inscenací se podaří zasáhnout diváky.

Michal Dočekal, režisér

Soustředila se bytostně na to, aby předala úplný pocit člověka stiženého depresí. Za každým slovem té hry se otevírá propast. Prožitá propast. A čtenář (divák) ji fyzicky pocítí.

Vlna coolness
Hry Sarah Kane se staly symbolem dramatiky 90. let minulého století, pro kterou se vžilo označení coolness. Premiéra její prvotiny Blasted (Sežehnuti) 12. ledna 1995 byla skandální. Někteří kritici později vytyčili toto datum jako startovní čáru, od níž se cool vlna odrazila do celého světa. Psalo se o svátku hnusu, kterým se otřásají diváci, a také o nulové umělecké hodnotě hry. Cool je slovo nepřeložitelné. Cool znamená být v pohodě. Necítit nic.

Díky mediálnímu humbuku, který většina her zařazená do této omezující škatulky vyvolává, se pro mnoho lidí význam slova cool posunul a stal se synonymem pro něco hnusného, šokujícího, odporného. Cool hry byly prezentovány především jako hry plné násilí, sexuálně explicitních scén, hry ošklivé a brutální. Mnohým z nich to uškodilo, některým pomohlo. Hrám Sarah Kane tato nálepka uškodila. Odvedla pozornost od obsahu k použitým prostředkům. Brutálně zredukovala vnímání obrazů a metafor na vnímání jejich prostého základu.

Recenzi čtěte ZDE.

Často trvá léta než je možné s odstupem přehodnotit dílo autora a vrátit jej k přesnější interpretaci. Sarah Kane umožnila svým kritikům, aby se toho chopili dříve. Spáchala sebevraždu 20. 2. 1999 a z pěti divadelních her se stalo souborné dílo, které je možné hodnotit jako celek.

Sarah Kane
Sarah Kane se narodila 3. 2. 1971, vyrůstala v Essexu. Po maturitě zamířila na Univerzitu v Bristolu, kde vyzkoušela herectví, režii i psaní. Bristol opustila v roce 1992 a nastoupila do kurzů tvůrčího psaní na Birmighamské Univerzitě, které vedl David Edgar. „Jako dramatik jsem chtěla dělat věci, které se dosud nedělaly, vytvářet nové formy, objevovat nové způsoby,“ říkala. Birmingham se stal důležitou etapou jejího života.

DIVADLO KOLOWRAT

PSYCHÓZA VE 4.48

Sarah Kane (1971-1999)

Překlad Jitka Sloupová
Režie Michal Dočekal
Scéna Alexandr Puškin
Kostýmy Barbora Mališová
Hudba Roman Zach
Dramaturgie Lenka Kolihová Havlíková
Hrají Jana Janěková ml.
Taťjana Medvecká
Jan Novotný
Česká premiéra 6. a 11. března 2003

Setkala se zde s dramatiky, které obdivovala – s Pinterem, Bondem, Barkerem. Z Birminghamu odjela do Londýna a začala pracovat v Bush Theatre jako dramaturg. Zde taky dokončila Blasted (Sežehnuti). V roce 1994 se v Royal Court Theatre uskutečnilo scénické čtení v režii Jamese Macdonalda, který také o rok později režíroval definitivní verzi hry, rovněž v Royal Court Theatre, v malém studiu Jerwood Theatre Upstairs.

Sarah Kane ve hře vytvořila metaforu současného světa stiženého válkou, která byla pro řadu lidí příliš krutá. V dalších hrách dotáhla Kane poetiku krutosti do důsledků, hry Phaedra´s Love (Faidra /Z lásky/) a Cleansed (Očištěni) vzbuzovaly stejnou pozornost, jako její prvotina. Aby se vyhnula zkreslenému vnímání své další hry Crave (Dychtit), vydala ji pod pseudonymem. Tento básnický obraz deprese, smutku z nedostatku lásky odehrávající se mezi čtyřmi hlasy znamenal zlom ve vnímání Sarah Kane.

Kritika vzala autorku na milost, přirovnala ji k T. S. Eliotovi, padlo i jméno Jamese Joyce. Ovšem o tom, že Sarah Kane je autorkou beckettovského formátu a shakespearovské krutosti, se začalo mluvit až po její smrti.

Úspěch hry byl pro autorku možná nešťastný. Přerušila kvůli němu dobrovolnou psychiatrickou léčbu v Maudesley Hospital v Londýně. Její deprese dále pokračovaly a prohlubovaly se. Téměř zároveň s hrou Crave vznikaly první poznámky k 4.48 Psychosis (Psychóza ve 4.48.)

Fotografie z představení Psychóza ve 4.48.

Fotografie z představení Psychóza ve 4.48.

Fotografie z představení Psychóza ve 4.48.

Fotografie z představení Psychóza ve 4.48.

Fotografie z představení Psychóza ve 4.48.