Zkrocení zlé ženy jako taneční groteska

Pražské Národní divadlo plní jeden ze svých dluhů: poprvé na svém jevišti uvede dílo choreografické legendy, Američana Johna Cranka, jednoho z učitelů Jiřího Kyliána. Díla proslulého choreografa, který tragicky zahynul v 70. letech, nezestárla: na repertoáru je mají přední baletní scény.

Národní divadlo uvede Crankovo Zkrocení zlé ženy, komický balet plný pohybových gagů, který choreograf vytvořil podle stejnojmenné Shakespearovy komedie. Cranko nic důležitého z děje nevypustil, pouze omezil vedlejší motivy. Na scéně se tak znovu rozhoří boj dvou živlů Petruchia a Kateřiny.

V úlohách krotitele Petruchia a dračice Kateřiny se střídají Tereza Podařilová a Filip Veverka - ti vystoupí na premiéře dnes - a Zuzana Susová s ruským sólistou Alexanderem Katsapovem, kteří odtančí druhou premiéru zítra. Susová a Katsapov spolu vytvořili veronské milence Romea a Julii; nyní se představí ve zcela odlišných úlohách.

Role Kateřiny a Petruchia jsou náročné nejen na pohyb, ale také na herecký výraz. Co pro vás bylo těžší?
Z. S.:
Celý balet je výrazně dějový a Kateřina musí vést dialog s partnerem, což je velmi těžké - museli jsme se naučit „neskákat si do řeči“. Je to velká výzva, dosud jsem tančila především lyrické typy. Zato Kateřina je dračice, která všechny na jevišti terorizuje nezkrotným temperamentem. Zjistila jsem však, že být zlá na jevišti je snazší, role se lépe staví.
A. K.: Já taneční a hereckou složku neodděluji. Pro mě je Petruchio těžká, ale krásná role. Také poprvé představuji takovýto charakter, většinou totiž hraju prince nebo handicapované postavy. Teď ze sebe musím udělat pořádného frajera, a to mi dalo pořádně zabrat.

Překvapila vás něčím novým Crankova choreografie? Jde sice o klasiku, ale přece jen americkou, která se od té ruské liší...
Z. S.:
Mám pocit, že náročnější je choreografie pro partnera, protože jsou v ní těžké zvedačky. Já jsem se zase musela snažit, abych správně a včas na zvedačku naskočila.
A. K.: Jsem klasicky školený tanečník a Zkrocení je klasika, byť s modernějšími prvky, pantomimou a hraním. Proto jsem žádné potíže neměl, jen jsem se musel naučit skákat salto.

Recenzi si přečtěte ZDE.

Servisní článek k představení čtěte ZDE.

Choreografie je přitažlivá i tím, že je velmi energická a obsahuje pohybové gagy. Bavily vás?
Z. S.:
Já jsem se vyřádila. Kateřina všechny mlátí, plive na ně, podtrhávají se tam nohy. Vrcholně komická je scéna, když se Kateřina vdává a celá rodina dává nepokrytě najevo radost, že se jí konečně zbaví.
A. K.: Asistenti hlídali, abychom pohyby přesně a dokonale akcentovali do hudby. Jsem strašně rád, že mohu dělat Crankovu choreografii. Jméno Cranko je prestižní nejen pro divadlo, ale i pro tanečníka: je to skvělá vizitka vašich schopností.

Proti Shakespearově tématu krocení ženy mužem občas protestují ženské organizace. Nevadily vám takto vyhraněné role?
Z. S.:
Ale nejdřív ona terorizuje jeho! Na konci je sice pokora sama, ale ten konec je podle mě stejně dost otevřený.
A. K.: Zkrocení zlé ženy napsal Shakespeare před čtyřmi stovkami let, a jestli proti tomu někdo protestuje, tak mi to připadá jako úplná hloupost. A navíc: proč občas nějakou babu nezkrotit?

Fotografie z představení Zkrocení zlé ženy, které uvádí Národní divadlo.