Důvod? Moje tlustá řecká svatba je totiž opravdu velmi vtipná, ba ukrutně, neodolatelně a nadnárodně zábavná, třebaže zdánlivě vypráví o skromné menšině a neděje se v ní nic dramatického. V mnohém připomíná Deník Bridget Jonesové - stavbou, kde hrdinka svůj příběh z odstupu sžíravě glosuje, i obsahem, jenž se opět točí kolem stárnoucí baculky, již ohrožuje úděl staré panny.
Najdou se také rozdíly. Vedle Touly byla Bridget téměř přitažlivou modelkou; dokonce ani poté, co se novodobá popelka Toula vzbouří a na svém vzhledu zapracuje, nestane se rozhodně královnou krásy. Zároveň zmatkářku Bridget převyšuje intelektem a odolností.
Když poprvé stane tváří v tvář princi svých snů, zkoprní sice jako solný sloup, ale dovede pak sebeironicky říci: „Promiňte, zastavil se mi mozek.“ Tak svéráznou větu by si zapamatoval snad i skutečný králevic, natož obyčejný učitel, jenž představuje vlastně jedinou pohádkově nadsazenou postavu: v podání Johna Corbetta je až příliš přitažlivý, vnímavý, trpělivý a oddaný, dokonalý ideál, než aby strpěl vše, co ho čeká.
Čeká ho rodina, o jaké neměl ponětí, vykreslená stylem, jenž připomene tuzemskou hořkou komedii Díky za každé nové ráno. Rodina, z níž Toula utíká a za niž se stydí; ale současně se stydí za onen stud, kvůli kterému už nechce být tmavá obtloustlá holčička s rašícím knírkem, odsouzená k rození dětí dalšímu Řekovi, nýbrž stejná jako útlé plavovlasé spolužačky.
RECENZIfilmu Moje tlustá řecká svatba 2 najdete ZDE |
Stydí se za davy příbuzných, kteří hlučí, pijí, přejídají se a jeden druhému věčně mluví do života. Stydí se za otce, který na potkání káže o řecké kultuře, z níž prý vzešla všechna slova světových jazyků včetně kimona, i za dům vyzdobený napodobeninami antických soch. Stydí se za hýřivý křiklavý vkus, který si její rod přenesl do nové vlasti založené na uměřenosti, za babičku, která pořád vede válku s Turky, za křest v nafukovacím bazénku se zvířátky, který její snoubenec musí podstoupit, za nápor pálenky, která při zásnubách zničí ženichovy zdvořilé a zděšené rodiče.
Servisní článek k filmu najdete ZDE. |
Zkrátka za vše, čím se její rodinné prostředí liší od moderní západní civilizace. A tak dlouho se jeho vlivu brání, až zjistí, že všechny ty konzumenty radostí života přesto či právě proto miluje a že k nim navždy patří.
Podobné téma, pokus o emancipaci indické dívky na anglické půdě, pomohl k úspěchu britské fotbalové komedii Blafuj jako Beckham. Jenže Moje tlustá řecká svatba je mnohonásobně vtipnější, její humor vybuchuje z každého slova a detailu: od svatebních oznámení přes obézní družičky v modrém po nevěstiny šaty, v nichž podle pobaveného snoubence vypadá „jako lední medvěd“. A čím víc člověk řičí smíchy nad tatíkem, který všechno léčí okenou, či matkou, která bábovku považuje za podivný „koláč s dírou“, tím víc podléhá harmonii nespoutaného citu tryskající z rodinného společenství.
Spolu s hrdiny si uvědomujeme, že existují podstatnější věci než rozdíly tradice, kultury a vkusu. Výchova k mnohonárodní snášenlivosti nemohla přijít vděčnější cestou než prostřednictvím jednoduché romance. Sice „jen“ baví. Ale báječně!