RECENZE Moje tlustá řecká svatba: Hanks pomohl na svět vtipné romanci

Tom Hanks nemusí vydělávat jen na hereckých honorářích. Tentokrát může poděkovat své manželce, po matce Řekyni, která ho upozornila na úspěšnou divadelní hru rodem řecké spisovatelky a herečky Nii Vardalosové žijící v Kanadě. Hanksovi se rozhodli látku zfilmovat - bez hvězd, s autorkou v hlavní roli. A rozhodně netratí.

Důvod? Moje tlustá řecká svatba je totiž opravdu velmi vtipná, ba ukrutně, neodolatelně a nadnárodně zábavná, třebaže zdánlivě vypráví o skromné menšině a neděje se v ní nic dramatického. V mnohém připomíná Deník Bridget Jonesové - stavbou, kde hrdinka svůj příběh z odstupu sžíravě glosuje, i obsahem, jenž se opět točí kolem stárnoucí baculky, již ohrožuje úděl staré panny.

Najdou se také rozdíly. Vedle Touly byla Bridget téměř přitažlivou modelkou; dokonce ani poté, co se novodobá popelka Toula vzbouří a na svém vzhledu zapracuje, nestane se rozhodně královnou krásy. Zároveň zmatkářku Bridget převyšuje intelektem a odolností.

Moje tlustá řecká svatba

65 %

USA, Kanada, 96 minut

režie: Joel Zwick,

hrají: Nia Vardalosová, John Corbett, Michael Constantine

Kinobox: 67 %

IMDb: 6.6

Když poprvé stane tváří v tvář princi svých snů, zkoprní sice jako solný sloup, ale dovede pak sebeironicky říci: „Promiňte, zastavil se mi mozek.“ Tak svéráznou větu by si zapamatoval snad i skutečný králevic, natož obyčejný učitel, jenž představuje vlastně jedinou pohádkově nadsazenou postavu: v podání Johna Corbetta je až příliš přitažlivý, vnímavý, trpělivý a oddaný, dokonalý ideál, než aby strpěl vše, co ho čeká.

Čeká ho rodina, o jaké neměl ponětí, vykreslená stylem, jenž připomene tuzemskou hořkou komedii Díky za každé nové ráno. Rodina, z níž Toula utíká a za niž se stydí; ale současně se stydí za onen stud, kvůli kterému už nechce být tmavá obtloustlá holčička s rašícím knírkem, odsouzená k rození dětí dalšímu Řekovi, nýbrž stejná jako útlé plavovlasé spolužačky.

RECENZI

filmu Moje tlustá řecká svatba 2 najdete ZDE

Stydí se za davy příbuzných, kteří hlučí, pijí, přejídají se a jeden druhému věčně mluví do života. Stydí se za otce, který na potkání káže o řecké kultuře, z níž prý vzešla všechna slova světových jazyků včetně kimona, i za dům vyzdobený napodobeninami antických soch. Stydí se za hýřivý křiklavý vkus, který si její rod přenesl do nové vlasti založené na uměřenosti, za babičku, která pořád vede válku s Turky, za křest v nafukovacím bazénku se zvířátky, který její snoubenec musí podstoupit, za nápor pálenky, která při zásnubách zničí ženichovy zdvořilé a zděšené rodiče.

Servisní článek k filmu najdete ZDE.

Zkrátka za vše, čím se její rodinné prostředí liší od moderní západní civilizace. A tak dlouho se jeho vlivu brání, až zjistí, že všechny ty konzumenty radostí života přesto či právě proto miluje a že k nim navždy patří.

Podobné téma, pokus o emancipaci indické dívky na anglické půdě, pomohl k úspěchu britské fotbalové komedii Blafuj jako Beckham. Jenže Moje tlustá řecká svatba je mnohonásobně vtipnější, její humor vybuchuje z každého slova a detailu: od svatebních oznámení přes obézní družičky v modrém po nevěstiny šaty, v nichž podle pobaveného snoubence vypadá „jako lední medvěd“. A čím víc člověk řičí smíchy nad tatíkem, který všechno léčí okenou, či matkou, která bábovku považuje za podivný „koláč s dírou“, tím víc podléhá harmonii nespoutaného citu tryskající z rodinného společenství.

Spolu s hrdiny si uvědomujeme, že existují podstatnější věci než rozdíly tradice, kultury a vkusu. Výchova k mnohonárodní snášenlivosti nemohla přijít vděčnější cestou než prostřednictvím jednoduché romance. Sice „jen“ baví. Ale báječně!

Fotografie z filmu Moje tlustá řecká svatba. Fotografie z filmu Moje tlustá řecká svatba. Fotografie z filmu Moje tlustá řecká svatba.