Vznesl se ke hvězdám, ač mu byl prorokován pád

  • 1
Cyrano de Bergerac, „básník a ohyzda“, se vrátil na jeviště pražského Národního divadla. Režisér a novopečený šéf činohry Michal Dočekal zahájil jednu z dramaturgických liníí, která se zaměřuje na klasické tituly. A byl to vstup, jaký by sami gaskoňští kadeti uvítali oslavnou salvou!

Velké jeviště velkému příběhu sluší. Dočekal na něm rozehrál velkorysou podívanou: ať se odehrává v divadle nasvíceném lustrem a zároveň měsícem, či v Raugenauově realisticky pojaté patisérii, kde sálá v peci a u stropu visí šunky a koroptve, jejichž brka Cyrano použije k napsání dopisu Roxaně.

Na zadním plánu se proměňují barevně nasvícená pozadí, která postavy mění na siluety: Vojáci odcházející proti žlutavému nebi do boje připomínají strnulý pohřební průvod, v bitvě o Arras se pak rýsují s napřaženými zbraněmi proti krvavě rudému bitevnímu obzoru. Obrazy jsou to mimořádně působivé.

Režisér si tyto efekty vyzkoušel již v plzeňském divadle J. K. Tyla, když tam inscenoval Foersterovu operu Bloud. Pod výpravou k Cyranovi je ostatně podepsán týž tým: scénograf David Marek a kostýmní výtvarnice Zuzana Krejzková.

Opulentní kostýmy by si zasloužily samostatnou kapitolu. Jsou marnotratné u dam, zašlé u kadetů v obležení, kde navíc maně upomínají na uniformy z první světové války. Naproti tomu vrchní velitel hrabě De Guiche v nablýskaném pancíři jakoby vystoupil z podobizny barokního kavalíra; s páskou přes oko je zároveň ztělesněnou představou romantického padoucha.

Tempo vyprávění je zpočátku klidné, události plynou jedna za druhou, zatímco divák se kochá spíš nádherou kostýmů i dekorací než hereckou akcí. Dokonce i ti rozjívení kadeti jsou víc hrdou elitní vojenskou jednotkou než cháskou pijáků a rváčů. Některé scény Dočekal staví bezmála snově. Fantazií například hýří výstup, kde Cyrano zadržuje De Guiche před domem Roxaniným. Není divu, že se hrabě nechá zaujmout historkou o spadlém Měsíčňanovi, když Cyrano při líčení cest do nebes svá slova doprovází pozoruhodnými kousky, kupříkladu levituje nad zemí.

O to ostřejší je vlom do druhé půli, který zobrazuje hrůzy války, jež se vede v zákopech. A o to víc se pod kůži zadírá emočně vypjatá scéna Kristiánovy smrti, a tím také intenzivněji divák prožije skon Cyranův.

Prachařův Cyrano není bouřlivácký fanfaron, jak dlí inscenační konvence. Je civilní, nicméně z každého jeho pohybu vyzařuje hrdost i pýcha, vědomí jisté výlučnosti, do které ho postavil nejen výjimečný intelekt, nýbrž i nehezká tvář. Cyrano, obklopen přáteli, je vlastně stále sám, naplněný vnitřním smutkem, který násobí milostné zklamání. Ačkoli v Prachařově podání je to hrdina oproštěný od patosu, není prost romantického náboje - a ten ponechává a dovoluje velká gesta.

Cyranova chráněnce i soka Kristiána Saša Rašilov pojal jako půvabného vesnického balíka, jemuž jsou bližší šarvátky než milostná klání. Roxana Martiny Válkové unikla karikatuře preciozky, vlastně hloupé husy, která se opájí frázemi.

Válkové Roxana je bezstarostná dívka, která život i ctitele bere s drzou samozřejmostí mládí. Neodolatelným kouzlem obdařil postavu oddaného paštičkáře Ragueneaua Jiří Štěpnička, který přímo labužnicky vychutnává každý Cyranův verš.

Michal Dočekal deklaroval, že si přeje vytvořit inscenaci, jež by demonstrovala chlapecké ideály cti a odvahy a zároveň by skrývala i realistický příběh s poselstvím, že za věrnost ideálu se platí cenou nejvyšší. Beze zbytku proměnil tuto vizi ve skutečnost. Prachařův a Dočekalův Cyrano se vznesl ke hvězdám, byť mu hrabě De Guiche prorokoval pád do bláta.

CYRANO Z BERGERACU
Edmond Rostand
Národní divadlo
, Praha

režie Michal Dočekal
překlad Jaroslav Vrchlický
scéna David Marek
kostýmy Zuzana Krejzková
hudba Petr Kofroň
Filip Topol
dramaturgie Daria Ullrichová

Osoby a obsazení

Cyrano David Prachař
Kristián Saša Rašilov
De Guiche Boris Rösner
Ragueneau Jiří Štěpnička
Le Bret David Matásek
De Castel-Jaloux Alois Švehlík
De Ligniere Bronislav Poloczek
De Valvert Martin Preiss
Jan Dolanský
Montfleury Vladislav Beneš
Richelieu Miroslav Doležal
D’Artagnan Radovan Lukavský
Měšťák Miloš Nesvadba
Bellerose Oldřich Vlček
Saint-Amant,
De Perce-Bedaire
Petr Motloch
Chapelaine,
De Casse-Trogne
Rudolf Stärz
Roxana Jana Janěková ml.
Martina Válková
Subreta, Marta Martina Válková
Jana Janěková ml.
Dueňa,
Marketa De Jesus
Johanna Tesařová
Lisa, Klara Hana Ševčíková
premiéra 31. 10. 2002
  1.  1. 2002

Saša Rašilov a David Prachař (zleva), Cyrano z Bergeracu, Národní divadlo, Praha. Fotografie z inscenace.

Martina Válková a Saša Rašilov (zleva), Cyrano z Bergeracu, Národní divadlo, Praha. Fotografie z inscenace.

Radovan Lukavský, David Matásek a David Prachař, Cyrano z Bergeracu, Národní divadlo, Praha. Fotografie z inscenace.

Boris Rösner a Jana Janěková ml. (zleva), Cyrano z Bergeracu, Národní divadlo, Praha. Fotografie z inscenace.

Boris Rösner, Cyrano z Bergeracu, Národní divadlo, Praha. Fotografie z inscenace.

David Prachař, Martina Válková a Saša Rašilov (zleva), Cyrano z Bergeracu, Národní divadlo, Praha. Fotografie z inscenace.