Němcovy hovory s matkou uvede ČT

Česká televize uvede ve čtvrtek 31. října film Jana Němce Noční hovory s matkou, který byl prvním tuzemským celovečerním snímkem, který svou premiéru absolvoval na internetu, a sice exkluzivně na iDNES, kde byl do konce roku 2000 volně přístupný. V roce 2001 získal film Zlatého leoparda, jedinou cenu udělenou v sekci videofilmů 54. mezinárodního filmového festivalu v Locarnu.

Karel Roden ve filmu Noční hovory s matkou. | foto: Archiv iDNES

Film měl premiéru na iDNES 30. listopadu 2000. Snímek, který byl vyroben pomocí digitální technologie, je unikátním autorským projektem Jana Němce, který  napsal scénář, složil hudbu, vystupuje v něm, byl kameramanem i režisérem.

Ve filmu dále hrají Karel Roden (Němocovo alter ego) a  Zuzana Stivínová (matka), v úryvcích paměti se objeví partnerky, přátelé i celebrity - Ester Krumbachová, Marta Kubišová, Pavel Landovský, Václav Havel, Saul Zaentz, Woody Herman, Eric Clapton či Miles Davis.

Jde o částečně stylizovanou autobiografii tvůrce, jenž se míjí se svou maminkou na trase tramvaje číslo 11 z Václavského náměstí směrem na Vinohrady, "od koně až ke krematoriu". V dialozích se zesnulou matkou se znovu odehrávají nejdůležitější momenty jeho života, jak osobní, tak i společenské - nálet na Vinohrady 1945, sovětská okupace v roce 1968, Němcův nucený odchod do emigrace nebo Praha po listopadu 1989.

Režisér Keith Griffiths zdůvodnil jednomyslné rozhodnutí šestičlenné mezinárodní poroty na 54. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Locarnu, kde byl film oceněn Zlatým leopardem, takto: "Ocenili jsme vzrušující film plný imaginace a poezie, který dojímá svým univerzálním sdělením - dílo jednoho z největších evropských tvůrců, jež svým využitím prostředků střihu i novými působivými obrazy znamená výzvu pro všechny filmaře současnosti."

Noční hovory s matkou
Scénář a režie:	Jan Němec
Hrají:	Karel Roden, Zuzana Stivínová
Produkce:	Jan Němec Film
Délka:	65 minut
Internetová distribuce videokazet:	Shopcenter
Příloha iDnes k filmu

V Nočních hovorech s matkou jsou vůbec první záběry sovětské invaze 1968, které kdy svět viděl. Němec je natočil na Vinohradské třídě v Praze, kde se narodil a žil s rodiči. Tady naposled viděl otce. Tady matka umírala - bez něj - a tady je pohřbena. A tady hledal marně její hrob, aby nakonec zjistil, že na něm unaven sedí...

Filmový režisér a scénárista Jan Němec se narodil roku 1936 v Praze. Jeho mezinárodním úspěchem byl celovečerní hraný debut Démanty noci, který byl odměněn Velkou cenou města Mannheimu a dnes patří ke klasickým dílům evropského filmu šedesátých let.

Do povídkového filmu pěti různých režisérů podle Bohumila Hrabala Perličky na dně z roku 1965 přispěl miniaturou Podvodníci. O rok později vedle povídkových Mučedníků lásky natočil svůj druhý celovečerní film O slavnosti a hostech.

Mimořádnou přílohu k filmu najdete ZDE.

Film pobouřil vládnoucí komunistickou moc, byl dokonce předmětem parlamentní interpelace a ihned byl krátkodobě i zakázán, v 70. a 80. letech pak úplně. Film získal cenu filmové kritiky na MFF v Bergamu a Jan Němec byl za něj vybrán anglickým odborným časopisem Film and Filming za nejlepšího světového režiséra roku 1969.

Rozsáhlou fotogalerii k filmu si prohlédněte ZDE.

21. srpna 1968 pořídil Němec v pražských ulicích přímo na místech největších střetů dokumentární záznam prvního dne sovětského vpádu a z pořízených záběrů sestříhal své Oratorium pro Prahu, za nějž získal ještě téhož roku cenu Fipresci v Mannheimu. I pro tyto postoje vyjádřené činy mu byla stejně jako jeho tehdejší manželce Martě Kubišové za normalizace zcela znemožněna jakákoliv umělecká činnost.

V roce 1974 byl nucen vycestovat a do roku 1990 žil v SRN, Velké Británii a USA. V komerčním prostředí Hollywoodu se neprosadil, ačkoliv napsal řadu scénářů. Za svůj dokumentární portrét polského exilového spisovatele, laureáta Nobelovy ceny Czeslawa Milosze z roku 1988 byl nominován na kalifornskou Emmy.

Po návratu do ČR režíroval v roce 1990 V žáru královské lásky, vlastní adaptaci románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Dalším filmem bylo Jméno kódu Rubín. Natočil také řadu krátkých dokumentů pro pořady GEN či OKO.