Cox: Jsem Brit, Skot, Kelt, držíme pohromadě

Zvláštní film, zvláštní prosba. Když Brian Cox, pětapadesátiletý britský herec známý i z hollywoodských hitů Rob Roy či Statečné srdce, uváděl v nabitém sále svou novinku L.I.E., požádal diváky, ať mu po projekci přijdou říci, zda tu roli neměl odmítnout. Představuje totiž pederasta, který se „ujme“ dvou mladíků. Za svůj výkon sice dostal cenu Zlatý satelit, přesto přiznává, že nabídku nezvykle dlouho zvažoval.

Jedna studentka mi říkala, že z filmu měla husí kůži, nicméně vám vzkazuje – Je dobře, že jste tu roli vzal. – Přišel vám to někdo říci přímo?
Ano, ale první z nich byl Chilan. Čeští diváci jsou velmi stydliví a plaší, jen procházeli kolem skleněných dveří baru, kam jsem je pozval. Možná potřebovali víc času na přemýšlení o tom, co viděli. Ale z jejich gest za sklem i z rozhovorů s těmi, co se osmělili, jsem usoudil, že film pochopili.

Potřebujete, aby vám diváci vaše rozhodnutí schválili?
Hrál jsem dost kontroverzních rolí, a tahle je asi nejkontroverznější. Pokud tedy se už vydám za jisté hranice, chci, aby je diváci překračovali se mnou.

Portrét a informace o Coxově pobytu v Karlových Varech čtěte ZDE.

Kontroverzní byl i snímek Lovec lidí, kde jste jako první ztvárnil kanibala Hannibala Lectera. Stejnou postavu hrál o pár let později v Mlčení jehňátek a loni v Hannibalovi váš krajan Anthony Hopkins. Probírali jste to spolu?
Ne. Když spolu mluvíme, vyhýbáme se tomu tématu, nemáme potřebu to rozebírat. Tisk to dělá za nás.

Ale proč? Představovala jsem si, jak se žertem navzájem trumfujete a vy vždy vynesete eso – Milý Anthony, ať jsi sebelepší Hannibal, já byl první.
Takhle se nechováme a nemluvíme. Ano, jsem hrdý, že jsem byl prvním představitelem té role, další verze jsou už odvozeniny. Ale já i Hopkins jsme Britové, Skotové, Keltové, jedna skupina, jeden rod, máme k sobě úctu.

Pracujete ovšem také v Americe, dokonce jste loni 11. září právě přistával na Kennedyho letišti a byl svědkem útoku na druhou věž. Nechci jitřit vaše osobní vzpomínky, ale řekněte mi, jak ten okamžik podle vás poznamenal Ameriku?
To je velmi těžké. Byl to hluboký šok, Státy se s tím dosud nikdy nesetkaly. My v Evropě jsme tvrdší, máme víc takových zkušeností, Amerika je země s povahou dítěte. Každý rodič dá potomkovi občas pohlavek, jenže dítě jménem Amerika dostalo zničehonic strašlivou ránu, nevzpamatovalo se z ní a pořád se ptá – Proč? Proč já a proč tak krutě? Stále ještě je příliš brzy říkat, co tahle rána přinese. A své soukromé zážitky si opravdu nechám pro sebe.

Zkusím něco veselejšího z druhého konce světa – prý jste učil v Rusku?
Ano, a bylo to největší dobrodružství v mém životě. Rok jsem putoval mezi Londýnem a Moskvou, když jsme zrovna za ruskými studenty nemohl, pozval jsem je k sobě – to by už za éry glasnosti a perestrojky. Některé hry jsme nastudovali rusky i anglicky, režíroval jsem, založili jsme mezinárodní organizaci na podporu a výměnu studentů herectví Zvedněte oponu...

Takže nejen váš krajan a kolega Ben Chaplin, ale i vy mluvíte rusky?
Jen pár slov. Ale mé dceři se tam tak zalíbilo, že studovala v Sant Petěrburgu.

Zkuste i vy předvést, co si z ruštiny pamatujete.
Óčeň plócho (velmi špatně), óčeň charašó (velmi dobře). V Rusku je totiž všechno óčeň, v dobrém i zlém.

Brian Cox v Karlových Varech.

Brian Cox v Karlových Varech.

Brian Cox v Karlových Varech.

Brian Cox v Karlových Varech.

Brian Cox v Karlových Varech.

Brian Cox v Karlových Varech.

Brian Cox v Karlových Varech.

,