Puigův Vabank je soubojem dvou žen o místo na slunci

Činohra Národního divadla uvádí dnes v Kolowratu svou předposlední premiéru sezony: hru argentinského spisovatele Manuela Puiga Vabank. Je to drama pro dvě ženy, pacientku v luxusním sanatoriu a její ošetřovatelku. V Kolowratu je nastudovala Lída Engelová a do hlavních rolí obsadila Blanku Bohdanovou jako Pacientku a Janu Preissovou coby Ošetřovatelku.

Manuel Puig se na českém jevišti objevuje vůbec poprvé, a to v překladu Vladimíra Mikeše. Nepoměrně známější je u nás Puig-prozaik. V češtině vyšly dvě knihy: v sedmdesátých letech román Nejhezčí tango a v roce 1992 snad nejslavnější autorovo dílo, Polibek pavoučí ženy.

Příběh dvou spoluvězňů, revolucionáře Valentína a homosexuála Moliny, kteří si pobyt v cele zlidšťují vyprávěním naivních hollywoodských filmů ze čtyřicátých let, byl v roce 1986 zfilmován a získal Oscara za nejlepší zahraniční film.

Kýč a pokleslé žánry, s nimiž si Puig pohrával v Polibku pavoučí ženy, se objevují i v dramatu Vabank, které se ve španělském originále jmenuje Tajemství kytice růží. Název je narážkou na telenovely: podobné odkazy procházejí celou hrou. Puig však netvořil parodii: přesladký svět příběhů jak z červené knihovny stojí v kontrastu se skutečným, obyčejným a tvrdým životem.

VABANK Divadlo Kolowrat Praha
Režie	Lída Engelová
Překlad	Vladimír Mikeš
Scéna	Ivo Žídek
Kostýmy	Ivana Brádková
Hudba	Zdeněk Zdeněk
Dramaturgie	Johana Kudláčková
Hrají	Blanka Bohdanová Jana Preissová
VABANK - premiéra
14. května 2002

Puig je protipólem jiného známého Argentince, Jorge Luise Borgese: jeho tématem je realita každodenního dne, jeho hrdinové jsou vesměs společenští outsideři: homosexuálové nebo ženy živořící v silně patriarchálním řádu. Takový je i Vabank - souboj dvou žen o místo na slunci: na jedné straně stojí bohatá a "zlá" pacientka, na straně druhé ošetřovatelka, žena toho nejnižšího společenského statusu.

"Hru jsme přejmenovali na Vabank proto, že boj těch žen připomíná karetní hru. Obě blufují, vytahují trumfy, ale pak přijde čas, kdy musí vyložit všechny karty na stůl," popisuje herečka Jana Preissová. Na hře ji nejvíce zaujalo to, že pojednává o obyčejných osudech: "Ta ošetřovatelka bych klidně mohla být já."

Blanku Bohdanovou, pro niž má být role pacientky výraznou hereckou příležitostí na prknech domácího Národního divadla, zase na Vabanku nejvíc zajímá humanistický náboj dramatu. "Postrádám humanismus na divadle. Dnes by bylo avantgardní nekopírovat na jevišti krutost světa, ale naopak se obrátit k titulům, které v sobě nesou naději."

Vabank. Fotografie ze zkoušky inscenace pražského Divadla Kolowrat.