Vrací se E. T. - příběh, jenž změnil film

27. března 2002 11:42

Jednoho květnového rána 1982 si Steven Spielberg nasadil baseballovou čapku s nápisem NASA a šel se podívat, jak jeho E.T. - Mimozemšťan právě mění dějiny filmu. Jenže to všichni vědí až nyní - po dvaceti letech, kdy se slavný příběh o přátelství dětí a vesmírného ztracence vrací do kin v obnovené premiéře, s nově doplněnými scénami a novými vizuálními efekty.

Tenkrát - při poslední projekci posledního filmu v poslední den festivalu v Cannes - však sotva kdo čekal zázrak. Uondaní novináři už prý měli v blocích závěrečné články o nudné přehlídce a mezinárodní krizi kinematografie vůbec, když se v půl deváté ráno trousili do sálu. "Pak se zhaslo, zazněla hudba Johna Williamse a objevil se titulek E.T. - Mimozemšťan. Od této chvíle už nebudou filmy tím, čím bývaly," popsali onen přelomový okamžik američtí publicisté Ron Base a David Haslan.

A nepřeháněli. Počínaje prvními unešenými diváky z Cannes až po nabitá kina, která vynesla celosvětové tržby přes 700 milionů dolarů - částku v osmdesátých letech nevídanou -, bylo zřejmé, že se zrodilo cosi neobyčejného. Žánr sci-fi, dosud vyhledávaný jen skalními fanoušky, se polidštil, nemluvil už k odborníkům, nýbrž k běžným rodinám.

E. T. - Mimozemšťan USA, 1982/2002
Režie	Steven Spielberg
Scénář	Melissa Mathisonová
Kamera	Allen Daviau
Hudba	John Williams
Hrají	Dee Wallaceová, Henry Thomas, Robert MacNaughton, Drew Barrymoreová, Peter Coyote, K.C. Martel, Seab Frye ad.
Žánr	Sci-fi
Původní název	E.T. the Extra-Terrestrial
Délka	120 minut
Premiéry
Kina	28. března 2002

E.T. dal vznik podívané, která nepotřebuje technokratickou hantýrku: žádné vektory a sektory, žádné roboty či automaty, žádné složité galaktické výpočty, oběžné dráhy, monitory, křivky, tajemná hejblátka ani tlačítka. V reklamním sloganu filmu sice stojí Tři miliony světelných let od domova - ale zde není podstatná ona vzdálenost, nýbrž důvěrně blízké a nadnárodně srozumitelné slůvko "domov". Po vzoru směšně jímavého hrdiny s hadovitým krkem a smutnýma očima se generace dětí dotýkaly nataženým ukazováčkem a hláskovaly: "E.T. chce domů."

Otázka zní, jak působí film s odstupem dvacetiletí. Kupodivu stále moderně, a nejen proto, že se dočkal nové zvukové úpravy a zdokonalených obrazových efektů. "Dcerka film viděla už v televizi a byla v pohodě, ale teď v kině se místy dokonce bála," přiznala jedna z maminek na pracovní projekci. Na rozdíl od řady současných snímků se však divák nestrachuje sám za sebe, nýbrž o to malé, bezbranné a opuštěné stvoření. Ostatně Spielberg přiznal, že základní nápad na příběh E.T. dostal při natáčení Dobyvatelů ztracené archy z cyklu příhod Indiana Jonese, kdy se coby osamělý režisér v tuniské poušti cítil náhle opuštěný - což se prý filmařům při práci stává.

ANKETA

Vzpomínáte si, jak na vás zapůsobil napoprvé film E.T. - Mimozemšťan? A půjdete do kina na novou verzi?

Jan Svěrák, režisér: Velmi jsem to tehdy prožíval, vezmu děti a půjdu znovu. A to přesto, že jsem si ten film nedávno pouštěl doma, když jsem dělal pro studenty FAMU takový sestřih filmů ve stylu "co mám rád a co jsem si bezděčně půjčil". Uvědomil jsem si totiž, že scéna, kdy se za postavičkou E.T. zavírá můstek, je podobná scéně loučení na letišti v Koljovi.

Filip Blažek, herec: Samozřejmě že se chystám, hned tuhle sobotu se synem. Film jsem před lety viděl, ale už si ho moc nepamatuju. Takže se moc těším, že si ho osvěžím.

Ondřej Neff, spisovatel: Už si přesně nepamatuji, jestli jsem to prvně viděl v kině, nebo na videu, ale jednoznačně to byl velký zážitek. Nejdříve mi o něm vyprávěla teta, že ho viděla v Německu a tam všichni v kině brečeli. A já nerad brečím, takže jsem byl trochu předpojatý - nebrečel jsem, ale E.T. na mě zapůsobil. Je to jeden z těch jedinečných přelomových filmů, který dokázal spojit obrovskou sílu technických prostředků a krásný lidský příběh. Určitě se na další verzi vypravím. Jako jsem znovu viděl vyčištěné Hvězdné války a My Fair Lady, tak půjdu i na nového E.T.

Iva Janžurová, herečka: Dobře si vzpomínám, že jsem tehdy v kině brečela a pak jsem se dodatečně divila, proč mě to tak vzalo, když je to jenom umělý panáček. Ale znovu už asi nepůjdu, ráda si v sobě uchovávám původní zážitky nedotčené, a hlavně bych se měla vypravit na nové filmy, které jsem pořád ještě nestihla.

Ač jindy Spielberg série neodmítá, pokračování E.T. nikdy točit nechtěl. Ale návrh vylepšit starou kopii uvítal: jednak prý ho po léta rozčilovaly některé technické nedostatky, jednak věděl, že nová pokolení dětí nikdy film neviděla na plátně - včetně jeho nejmladšího syna. Avšak úpravy původní verze volil režisér velmi opatrně, aby nezměnil podstatu příběhu. Bill George, který měl na starost zvláštní efekty, popsal vlídný restaurátorský přístup názorně: "Je to asi takový rozdíl, jako když pošlete babičku do salonu krásy, ale nikoli na plastickou chirurgii."

Některé scény Spielberg vylepšil, některé původně vystřižené přidal vůbec poprvé. Díky technologickému pokroku se nyní může E.T. zálibně čvachtat ve vaně, leknutím povyskočit, když zazvoní telefon, na znamení důvěry natahovat krk, plně si užívat svátek Halloween včetně kostýmu, který mu vlaje ve větru. A hlavně Spielberg napravil jeden z motivů, jehož po celá léta veřejně litoval: policistům pronásledujícím děti "odebral" zbraně a nahradil je vysílačkam i: "Možná mě obviní z přecitlivělosti, možná rozhněvám zbrojní průmysl. Ale na svém rozhodnutí trvám." Drobná změna se dotkla i dialogu, v němž matka žádala synka, aby nechodil ven oblečený jako terorista; nyní se z teroristy stal "hippík". Tvůrci věří, že ani pamětníci si změn nevšimnou; snažili se prý, aby nový režijní sestřih plynul stejně hladce a přirozeně jako originál, kde příběh stojí nad všemi efekty.

Pro distribuci je E.T. velkou neznámou. Zítřejší start obnovené premiéry totiž platí pro celý svět, Praha se tudíž nemůže řídit zahraniční zkušeností. "Těžko odhadneme, jak se publikum zachová. Na jedné straně mohou rodiče už z nostalgie přivést své děti, na straně druhé patřil E.T. už při svém prvním uvedení v tuzemsku k historickým superhitům - a nejen proto, že americké filmy se sem tehdy zřídka dostávaly. Navíc vyšel na videokazetách, dávaly ho televize, nevíme tedy, jaký divácký potenciál mu dnes zbývá," říká Milica Pechánková z Bontonfilmu. Nicméně jako diváka ji prý E.T. dostal znovu.

Henry Thomas dvacet let bojuje se slávou, ke které přišel jako jedenáctiletý. Hraje proto hlavně v nezávislých filmech.

Spielberg a E. T. v roce 1982.

Drew Barrymoreová se od svých sedmi let vyrovnává s úspěchem, který jí role ve filmu E. T. přinesla.

Henry Thomas (na snímku v červené mikině) dvacet let bojuje se slávou, ke které přišel jako jedenáctiletý. Hraje proto hlavně v nezávislých filmech.