"Soud neměl potřebnou jistotu, že se případ stal skutečně tak, jak tvrdila obžaloba. Proto musel rozhodnout o nevině," objastnil verdikt předseda senátu Tomáš Hájek.
Podle soudu se nedal za hlavní důkaz proti Štrougalovi považovat lísteček, na němž mělo být napsáno, že tehdejší ministr vnitra zastavuje stíhání příslušníků StB. "Rozhodující roli sehrála generální prokuratura," podotkl soudce. Tehdejší generální prokurátor Jan Baruška však už nežije.
Lubomír Štrougal osvobuzující rozsudek přivítal a vzdal se práva na odvolání. Při odchodu ze soudní síně zopakoval, že byl stále přesvědčen o své nevině. "Teď mě nejvíce zajímá hokejový přenos z olympiády," dodal Štrougal.
Soudce v odůvodnění také upozornil, že média i někteří politici vytvářejí ve společnosti atmosféru, že vyrovnání se s komunistickou minulostí je úkolem justice.
"Soud se nemůže pohybovat na hranici důvodného podezření, ale musí obhajobu bezpečně vyvrátit. Jestliže se vyskytne jen stín pochybnosti, musí postupovat ve prospěch obžalovaného. Soud nemůže hodnotit Štrougalovo jednání z hlediska morálky a historie," řekl Hájek.
Státní zástupkyně se odvolá
S výsledkem však nebyla spokojená žalobkyně Eva Zářecká. "Proti rozhodnutí osvobodit Štrougala se odvolám," prohlásila.
Důkazy podle ní jednoznačně svědčí o tom, že Štrougal svým podřízeným na ministerstvu vnitra nařídil, aby případ příslušníků StB, kteří zavraždili tři odpůrce komunistického režimu, dále neprošetřovali a dosavadní výsledky nepředávali generální prokuratuře.
Například se dochovala zpráva prokuratury z roku 1968, podle níž ministerstvo vnitra nevyhovělo její žádosti, aby jí poskytlo dokumentaci k tomuto případu.
To podle žalobkyně vyvrací Štrougalovu verzi, že takovýto příkaz vydal jen proto, že se osobně dohodl s generálním prokurátorem Janem Baruškou, že kauzu převezmou vyšetřovatelé prokuratury.
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Žalobkyně navrhla tři roky vězení
Státní zástupkyně v závěrečné řeči navrhla, aby bývalý komunistický premiér Lubomír Štrougal pykal za krytí zločinů příslušníků StB ve vězení. "Navrhuji trest ve věznici s dohledem," řekla.
Soud požádala, aby Štrougalovi vyměřil trest při spodní hranici trestní sazby, tedy kolem tří let. Odůvodnila to vysokým věkem obžalovaného a tím, že od spáchání trestného činu už uplynula dlouhá doba.
|
Za zločiny jsou starci trestáni mírněji |
Bývalý premiér v závěrečné řeči zopakoval, že se cítí nevinen a proces označil za politicky motivovaný.
| Proč je Štrougal souzen |
| Štrougal měl zmařit vyšetřování vraždy ústředního tajemníka národněsociální mládeže Petra Konečného, pracovníka ministerstva vnitra Františka Novotného a bývalého zpravodajského důstojníka u exilové vlády v Londýně Bedřicha Weisnera. StB je zatkla pro podezření ze špionáže pro USA. Konečného příslušníci StB tři týdny věznili v kanceláři a poté odvezli na Slovensko, kde ho v bývalém partyzánském bunkru poblíž Bánské Bystrice zastřelili a jeho mrtvolu zakopali v opuštěném srubu. Chtěli utajit brutální zacházení s Konečným. Mapříklad pouta se mu do rukou zařazávala tak, že je nešlo sundat. Novotného se policisté rozhodli zlikvidovat, protože se jim nepodařilo donutit ho k přiznání ke špionáži. Pod záminkou převozu do tábora ho zavezli do lesa poblíž Benešova. Tam mu nařídili, aby kvůli poruše automobilu vystoupil, a zastřelili ho. Událost poté nahlásili jako zastřelení při pokusu o útěk. Weisner zemřel na následky brutálních výslechů v jedné vile u Prahy. StB tvrdila, že při útěku upadl na schodech a smrtelně se zranil. |
"Vše co jsem konal, jsem konal s úctou k právu a žádných nezákonností jsem se nedopouštěl," tvrdil Štrougal.
Jeho obhájce Josef Lžičař argumentoval tím, že podle zákona neměl ministr vnitra ani za komunistického režimu žádné oprávnění zasahovat do trestního řízení. Podle Lžičaře tedy Štrougal ani žádné stíhání překazit nemohl.
Advokát navíc poukazoval na to, že stíhání příslušníků StB, které podle obžaloby Štrougal v roce 1965 zmařil, bylo podle tehdy platných zákonů promlčeno už koncem padesátých let. Tři vraždy, kterých se tato skupina StB dopustila, se totiž staly už v roce 1948, přičemž promlčecí lhůta byla podle Lžičaře maximálně desetiletá. Štrougal proto podle obhájce vůbec neměl být obviněn.
"Celé toto trestní stíhání bylo naprosto nepřípustné a nezákonné," prohlásil Lžičař v závěrečné řeči.
Nechte věc v klidu, napsalo vnitro
Podle dokumentů v trestním spise požádala generální prokuratura v dubnu 1964 ministerstvo vnitra, aby k případům shromáždilo veškeré archivní materiály. Inspekce ministra vnitra výsledky své práce v této věci předložila v březnu 1965 tehdejšímu ministrovi vnitra Štrougalovi.
Pod zprávou inspekce je připojen ručně psaný zápis pracovníků Štrougalova sekretariátu, že ministr vydal pokyn "neprovádět žádná opatření, ponechat věc v klidu a žádné materiály nepředávat generální prokuratuře".
Štrougal: Ničeho jsem se nedopustil
Štrougal se ale hájí tím, že zápis je nepřesný. Údajně nechtěl jen to, aby případ dále vyšetřovala inspekce, protože k ní neměl důvěru. Proto se prý v osobním rozhovoru dohodl z generálním prokurátorem, aby se případem zabývala prokuratura.
• Milouš Jakeš a Jozef Lenárt - vlastizrada
OBVINĚNÍ FUNKCIONÁŘI KSČ
• Lubomír Štrougal - zneužití pravomocí veřejného činitele
• Karel Hoffmann - vlastizrada a sabotáž
• Vasil Biľak (stíhaný na Slovensku) - z trestných činů spadajících pod zákon na ochranu míru, porušování pravidel hospodářského styku a ohrožení devizového hospodářství
Uvedl, že zastával názor, že "policajti by neměli vyšetřovat policajty". Proto generálnímu prokurátorovi navrhl, aby případ převzali pracovníci prokuratury a dále ho vyšetřovali sami. Zároveň chtěl docílit, aby inspekce ministra vnitra přešla pod generální prokuraturu.
Nechal prý dokonce propustit 57 vysokých důstojníků StB, kteří se v 50. letech na nezákonných praktikách tajné policie podíleli. Neměl údajně žádný zájem krýt zločiny policistů.
Štrougal poukázal na to, že v dubnu 1965 byl z funkce ministra vnitra odvolán, a nemohl proto další vyšetřování ovlivňovat.
Hlavní argument obžaloby vychází ze zápisu ministerstva vnitra z 12. března 1965. Píše se v něm, že z pokynu ministra vnitra se má případ nechat v klidu a nepředávat generální prokuratuře.
Podle žalobkyně se nenašly dokumenty, podle nichž by existovala dohoda, že by generální prokuratura měla kauzu převzít. Štrougal ale tvrdil, že žádný takový zápis z 12. března nepodepsal ani neschválil.
Proces se Štrougalem vyvolal mimořádnou pozornost médií. Jednací síň, do níž se vejde zhruba 20 lidí, byla zaplněna do posledního místa. Jednání přihlížela i Štrougalova manželka a dcera.
| PROCESY ZAČÍNAJÍ |
|
Po dvanácti letech relativního klidu mají najednou bývalí komunističtí prominenti důvod bát se soudů. Vypadá to, že se justice probudila. V pondělí začal proces s bývalým komunistickým premiérem Lubomírem Štrougalem. Minulý týden se dočkal i někdejší ministr vnitra Jaromír Obzina. A na leden je naplánován pět let očekávaný soud s bývalým vyšetřovatelem StB Aloisem Grebeníčkem. "Ocenil jsem, že některé ty vlekoucí se kauzy se daly v poslední době do pohybu. Má to význam velký. I jakýsi vzdělávací," řekl prezident Václav Havel. Je to jen shoda okolností, náhoda, nebo po letech přivírání očí spravedlnost opravdu přitvrdila? "Když jsem viděl, jak dlouho trvalo Němcům vyrovnat se po válce s vlastní minulostí, věděl jsem, že je na to třeba určitý čas," řekl předseda konfederace politických vězňů Stanislav Drobný. Podle něho je však dnes patrný větší tlak na rozhodování soudů. Podle odborníků se na průtazích podepsalo hned několik věcí. Malá zkušenost s touto trestnou činností. Chybějící rozsudky, které by sloužily za vzor. Zprvu i špatná komunikace mezi státními zástupci a vyšetřovateli. A zdravotní stav obžalovaných, často velmi vysokého věku. "Já vím, že nejde soudům přímo nařizovat, ale když jsou státní zástupci tvrdší a jdou více na věc, postupují i soudy jinak. Státní zástupci i Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dodávají více důkazů pro soudy než dříve. I prezident o tom mluvil, ta politická vůle je daleko větší než dřív," soudí předseda konfederace politických vězňů Drobný. Tresty za zločiny komunismu s výjimkou prvních dvou let po listopadu 1989, kdy byl odsouzen Miroslav Štěpán a další tři vysocí představitelé komunistického ministerstva vnitra, až donedávna postihovaly spíše jen malé ryby. Teprve nyní se dostávají před soudy bývalí ministři, prokurátoři či jejich náměstci. I to je náhoda? "Nekladl se důraz v pořadí jednotlivých případů, zda šlo o obyčejného příslušníka StB, či někoho vysoce postaveného," řekl náměstek ředitele Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret. Podle předsedkyně Nejvyššího soudu Elišky Wagnerové je současná situace, kdy se komunističtí prominenti před soud dostávají, jen logickým vyústěním dlouhého vývoje. "Ty věci byly načaté před dlouhou dobou a možná jsme se nyní dostali jen do stadia, kdy jsou konečně došetřeny a jsou schopny projednání u soudů. Ale to nic nemění na tom, že šly hrozně pomalu," řekla předsedkyně Nejvyššího soudu. Přestože se postupně jednotlivé problémy podařilo vyřešit, ještě před pěti lety to tak jednoduše nevypadalo. Tehdy totiž mnozí představitelé justice neskrývali názor, že část trestných činů je promlčena. Až rozhodnutí soudu v případu Jaroslava Daniela, odsouzeného k pěti letům vězení nepodmíněně za brutální vyšetřovací metody v padesátých letech, přineslo zvrat. Od té doby se zlepšila i vzájemná spolupráce mezi jednotlivými složkami. "Vztahy mezi státními zástupci a vyšetřovateli Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu nebyly nikdy tak dobré jako dnes," říká například nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Dalším zlomem byl i příklad ze zahraničí, který názorně předvedl, že je možné soudit i velmi staré lidi, jsou-li dodrženy určité podmínky a je-li procesu přítomen lékař. "Případ pana Mallotha ukázal, že to jde," upozornila nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Podobné, na zdejší poměry neobvyklé líčení v nemocnici se už dnes chystá pro Aloise Grebeníčka. Jak se však chovají ti, kteří by mohli na lepší fungování justice doplatit, tedy bývalí komunističtí prominenti? Vypadá to, že zůstávají v klidu. Bývalý Obzinův podřízený Vladimír Stárek před několika dny prohlásil, že bude požadovat omluvu za to, že musel jít k soudu. Někdejší obávaný prokurátor a vyšetřující soudce Karel Vaš, který byl odsouzen za vraždu hrdiny protifašistického odboje generála Heliodora Píky, vydal minulý týden knihu. Jmenuje se "Moje perzekuce". Sám její autor, který byl (zatím nepravomocně) odsouzen k sedmi letům do vězení, uspořádal pro své čtenáře autogramiádu. |
 Bývalý komunistický prominent Lubomír Štrougal je před soudem, protože podle žaloby v březnu 1965 ve funkci ministra vnitra nařídil, aby jeho inspekce nepokračovala v prošetřování tří vražd, které v roce 1948 spáchali příslušníci Státní bezpečnosti, 17. prosince 2001 |
 Bývalý komunistický prominent Lubomír Štrougal je před soudem, protože podle žaloby v březnu 1965 ve funkci ministra vnitra nařídil, aby jeho inspekce nepokračovala v prošetřování tří vražd, které v roce 1948 spáchali příslušníci Státní bezpečnosti, 17. prosince 2001 |
 Bývalý premiér a ministr vnitra ČSSR Lubomír Štrougal přichází v doprovodu své dcery k Obvodnímu soudu pro Prahu 7, který začal projednávat jeho podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. (17. prosince 2001) |
 Bývalý československý premiér Lubomír Štrougal mluví se svou manželkou na chodbě Obvodního soudu pro Prahu 7, kde čelí obžalobě ze zneužití pravomoci veřejného činitele. (18. prosince 2001) |
 Bývalý komunistický prominent, sedmasedmdesátiletý Lubomír Štrougal, zasedl v soudní síni, aby vyslechl výpovědi dalších svědků. (21. ledna 2002) |
 Bývalý komunistický prominent, sedmasedmdesátiletý Lubomír Štrougal, zasedl v soudní síni, aby vyslechl výpovědi dalších svědků. (21. ledna 2002) |
