Soudkyně ve zdůvodnění svého verdiktu uvedla: Česká republika je vázána mezinárodními úmluvami, které zakazují vydat lidi na území, kde by jim hrozilo vážné porušování lidských práv a svobod. "Soud měl dostatek podkladů, aby nevyhověl žádosti uzbeckých úřadů na vydání pana Solicha," uvedla soudkyně Veronika Boháčková.
Solich přijal rozhodnutí soudu s nadšením. "Věřil jsem, že nebudu vydán," řekl novinářům.
"Dnes se vykonala spravedlnost a já tady stojím před vámi jako svobodný člověk," řekl Solich poté, co vyšel ze soudní síně. Uvedl, že se chce v nebližší době vrátit do Norska. Poděkoval všem, kdo podpořili jeho osvobození, tedy mezinárodním organizacím, prezidentu Václavu Havlovi a médiím. "Doufám, že moje zkušenost v Praze osvětlila určitým způsobem situaci lidských práv v Uzbekistánu," dodal.
Na dotaz, zda se ještě někdy vrátí do České republiky, řekl: "Až bude o něco tepleji, vrátím se do České republiky. Politicky už je tu teplo, ale počasí je studené."
Proti rozhodnutí soudu neprotestovala ani státní zástupkyně ani Solich a rozsudek tak nabyl právní moci.
Uzbekistán požádal Interpol o zatčení Solicha, protože tam byl loni odsouzen k 15,5 roku vězení za účast na teroristickém útoku. Do Prahy cestoval na pozvání Rádia Svobodná Evropa.
Solich: Můj případ prověří zdejší demokracii
Jen několik hodin po úterním propuštění z vydávací vazby vystoupil představitel uzbecké opozice Muhammad Solich na tiskové konferenci, kterou uspořádalo Rádio Svobodná Evropa. "Děkuji všem, kteří se zasloužili o mé propuštění, především Svobodné Evropě, české vládě a českému prezidentovi," řekl Solich.
"Jestliže se rozhodne o mém vydání, nepůjde o život jen mně, ale i dalším demokratům ve střední Asii," řekl v úterý Solich. Podle něj rozhodnutí ukáže, zda Západ, do něhož Českou republiku počítá, podporuje diktátory nebo demokraty.
Ve středu se čelní představitel uzbecké opozice, který získal azyl v Norsku, sešel na Hradě s prezidentem Václavem Havlem.
Jeden z novinářů Solichovi připomněl, že v bývalém Československu není poprvé. V roce 1968 totiž přijel s ruskými jednotkami, které napadly Československo, a jako mladý voják ´hlídal demokracii´ v Bratislavě. "To mělo zůstat navždy skryto, ale odhalil jste mě," odpověděl Solich. "Bylo mi tehdy devatenáct a musel jsem plnit rozkazy," dodal.
Mé zatčení je byrokratický problém, tvrdí Uzbek
Solich byl v roce 1968 s ruskými tanky v Bratislavě
Zatčení na pražském ruzyňském letišti bylo podle Solicha zcela prozaické. "Přiletěl jsem z Amsterdamu do Prahy. Při pasové kontrole se v počítači objevilo mé jméno," popsal.
Ve státech evropské unie prý Solich s cestováním problémy neměl. "Když jsem cestoval po západních státech, nic podobného se mi nestalo. Mé dokumenty jsou totiž chráněny ženevskou konvencí. To, co se událo, je podle mě jen byrokratické zamotání. Doufám, že případ už je vyřešen."
Na české úřady si Solich nestěžuje
Muhammad Solich je rozhodnutý zůstat v Česku, dokud jeho případ nebude vyřešen.
Na otázku, jak se k němu chovaly české úřady Solich odpověděl: "Nemám žádné stížnosti. Vše probíhalo podle zákona a zákon je zákon, i když je špatný. Je ale pravda, že raději než ve vězení jsem na svobodě," dodal.
Uzbekistán odsoudil disidenta za vraždu
Uzbekistán žádá Solichovo vydání pro vraždu a majetkovou trestnou činnost. Loni byl v Uzbekistánu v nepřítomnosti odsouzen k 15,5 roku vězení kvůli bombovému útoku v Taškentu. Atak v roce 1999 nepřežilo 16 lidí.
O Solichovo vydání požádalo i Norsko, kde má uzbecký disident statu uprchlíka. "Samozřejmě, že je za vším uzbecký prezident Karimov. Všechno, co o mě říká je lež. Jde po mně již jedenáct let, během nichž jsem mimo Uzbekistán. Píšu v cizině své knihy a on se bojí mých myšlenek," hájí se Solich.
Disident žádá v Česku o azyl
Muhammad Solich požádal 30. listopadu u soudu v pražské Kongresové ulici o udělení politického azylu. Informovala o tom jeho advokátka Miroslava Kohoutová. Důvod žádosti však neupřesnila. "To je část obhajoby, nechtěla bych říkat, proč jsme to udělali," dodala.
Podle ministra vnitra Stanislava Grosse zatčením uzbeckého disidenta Muhammada Solicha splnila policie svou zákonnou povinnost. "Nemohla dělat nic jiného, než udělala, protože jinak by porušila zákon," řekl.
Zatčení, které následovalo bezprostředně po Solichově příletu do Prahy, vzbudilo nevoli jak Rádia Svobodná Evropa, které disidenta do Prahy pozvalo, tak nevládních organizací.
Aktivisté tvrdí, že mezinárodní zatykač na Solicha byl vydán na přání uzbeckého prezidenta Islama Karimova.
Mluvčí rádia: Je to zastánce lidských práv
Svobodná Evropa Solicha pozvala, aby se zúčastnil diskusního pořadu na téma situace v Uzbekistánu. "My s ním děláme interview často, protože je to zastánce lidských práv," řekla mluvčí rádia Sonia Winterová.
Organizace pro lidská práva
Solichův přílet Svobodnou Evropu překvapil
Human Rights Watch
vyzvala české úřady, aby odmítly žádost Uzbekistánu o vydání uzbeckého disidenta Solicha. Organiozace žádá českou stranu, aby zajistila jeho bezpečnost po dobu pobytu v Česku. "Pro pana Solicha je to otázka života a smrti," tvrdí Elisabeth Andersenová, výkonná
ředitelka odboru pro Evropu a Střední Asii. "Česká vláda teď musí jednat, odmítnout žádost o vydání a propustit ho," zdůraznila.
Mluvčí rádia přiznala, že pracovníky Svobodné Evropy přílet uzbeckého disidenta do Prahy překvapil. "Pozvali jsme ho, ale neurčili jsme datum, mluvili jsme o tom všeobecně," tvrdí. Solich se v Praze podle ní objevil nenadále. Jakmile se stanice o jeho zadržení dozvěděla, kontaktovala rodinu a norské velvyslanectví.
"Bylo nám sděleno, že se to bude projednávat na nejvyšších stupních, a že se toho okamžitě ujal norský velvyslanec," dodala Winterová.
Erk v opozici proti prezidentovi
Demokratická strana Erk, kterou Solich vede, vznikla v roce 1990 jako další opoziční hnutí proti prezidentu Islamu Karimovi. Od roku 1993 je zakázána. Zakladatelé skupiny Erk byli původně členy opoziční skupiny Nacionalistického islámského hnutí Birlik (Jednota), které si klade za cíl mimo jiné i větší propagaci islámu. V roce 1990 někteří členové odešli, protože chtěli demokratické reformy. Tak vzniklo hnutí Erk.
Uzbekistán je nezávislý od roku 1991, je členem Společenství nezávislých států. Leží ve střední a severní části Střední Asie. Žijí zde převážně sunnitští muslimové a křesťanská a židovská menšina.
Uzbekistán dnes hraje důležitou roli jako sousední země Afghánistánu. Mimo jiné přes něj prochází humanitární pomoc do této země, která se stala cílem protiteroristické kampaně USA. Podle Washingtonu talibanský režim, který byl v zemi donedávna u moci, poskytl útočiště teroristovi Usámu bin Ládinovi.
Pokud Češi disidenta vydají, zemře
Pokud české úřady vydají uzbeckého disidenta do Uzbekistánu, bude to znamenat jeho smrt, soudí mluvčí Rádia Svobodná Evropa Winterová.
Vzhledem k tomu, že ho soud v Taškentu poslal v nepřítomnosti na 15,5 roku do vězení, a s ohledem na to, jaký panuje v Uzbekistánu režim, už by ho nikdo neviděl. "Byl by odsouzený k smrti," usoudila Winterová.
"Už čtyři až pět let s ním děláme rozhovory, často přispívá do našich programů jako disident a kritik režimu v Uzbekistánu, jako zastánce lidských práv, jako člověk, který sám trpěl," řekla Winterová.
Winterová připomněla, že v roce 1999 se v Uzbekistánu odehrálo několik teroristických útoků, z nichž režim prezidenta Islama Karimova obvinil Demokratickou stranu Erk, v jejímž čele stojí Solich, a Islámské hnutí Uzbekistánu (IDU). IDU je považováno za spojence teroristické organizace Al-Káida Usámy bin Ládina a podle Winterové je na americkém seznamu teroristických organizací.
Odborníci na uzbeckou problematiku soudí, že literát Solich se jako představitel organizace, kterou prezidentův režim postavil mimo zákon, dostal na seznam osob hledaných Interpolem vlivem samého Karimova.
 Jen několik hodin po svém propuštění z vydávací vazby vystoupil uzbecký disident Muhammad Solich na tiskové konferenci, kterou uspořádalo Rádio Svobodná Evropa. "Děkuji všem, kteří se zasloužili o mé propuštění, především Svobodné Evropě, české vládě a českému prezidentovi," řekl Solich (11. prosince 2001). |
 Pražský městský soud rozhodl, že Česko nevydá uzbeckého disidenta Muhammada Solicha jeho vlasti. (14. prosince 2001) |
 Pražský městský soud rozhodl, že Česko nevydá uzbeckého disidenta Muhammada Solicha jeho vlasti. (14. prosince 2001) |
 Pražský městský soud rozhodl, že Česko nevydá uzbeckého disidenta Muhammada Solicha jeho vlasti. (14. prosince 2001) |
