Začátek, ten byl v pořádku
Dvacet minut hrála reprezentace proti Maltě slušně. Dala gól, ale brzy o náskok přišla. Stupidní faul Novotného a penalta. "To s námi psychicky otřáslo. Po Islandu jsme nebyli v dobrém stavu," omlouval Chovanec.
Do té chvíle, než Srníček dostal první gól, viděl hru pozitivně. "Zdálo se, že to bude dobré. Vycházela kombinace, využívali jsme křídelní prostory, Rosický tým dirigoval a Kuka ohrožoval brankáře. Ale nevydrželo to," posteskl si Chovanec. "Hráči se snažili, ale kvalita se vytrácela. Ani na Maltu jenom snaha nestačí. Hráči kupili chyby. Hlavně ti, co nemají zkušenosti z těžkých zápasů," řekl Chovanec.
Když bylo nejhůř, zachránil národní mužstvo devatenáctiletý Baroš. Poněkolikaté už. V přátelském zápase s Belgií vyrovnal, v kvalifikaci pomohl k výhře nad Severním Irskem. S Maltou tým vytáhl z bryndy. "S jeho příchodem se zvýšila agresivita. Škoda jen, že nedal další gól po nádherné akci."
Po zápase, v němž se tým k vítězství prozdržoval, hnal hráče do kabiny pískot. "Lidi nás podrželi," přesto tvrdil Chovanec. "Dohrávali jsme s vědomím, že soupeře nesmíme pustit do šance. Proto šel do hry obránce Velkoborský za útočníka Lokvence."
Ach, ta obrana
Dva zápasy, s průměrným a slabým týmem, a pět gólů v síti Srníčka. To není na chlubení. "Oba zápasy jsme měli odehrát vzadu s nulou. Takže jsem jednoznačně nespokojený." Kdo za to může? Jen obránci? Šéf defenzívy Novotný, který spoluhráče špatně řídí? "Někdy ani on nenese vinu," poznamenal Chovanec. Kdo tedy? "Čtyři z pěti gólů jsme dostali po individuálních chybách. Za to nemůže špatná organizace."
První gól na Islandu hodil kouč na Týceho, třetí na Nedvěda, který uhnul ve zdi. Za první brankou s Maltou mohl podle Chovance Novotný, za druhou Johana. Jen druhý gól na Islandu byl příčinou chabé organizace. "Ale i tak jsem čekal, že Jirka Novotný to dá víc dohromady."
Jenže, když hráči chybují proti týmům jako je Malta či Island, jak chtějí hrát na mistrovství světa? "Nedokázali jsme udržet stoprocentní koncentraci v momentech, které byly zlomové. Víc se musíme soustředit. Dokážu strávit, když se někomu nepovede klička."
Chyběli zranění. A to bolelo
Reprezentace hraje pokaždé v jiném složení. Pro to je vysvětlení - mužstvo kosí zranění. To jsou objektivní příčiny. "Nemůžeme mužstvo stabilizovat, proto není defenzivní činnost v pořádku. Když se dostaneme do potíží, těžko to pak zvládáme."
A kdo Chovancovi chyběl nejvíc? Jmenoval skoro všechny: Kollera, Nedvěda, Bergra, Šmicra, Bejbla, Votavu a Ujfalušiho. "Ti by hráli na místech, kde nás tlačí bota," řekl trenér. "Ale nejde mluvit o jednotlivých hráčích, jsme tým."
A Řepka? Toho přece zranění netrápí. Proč nehrál? K tomu Chovanec nic neřekne, ale připouští, že v rozhodujícím zápase proti Bulharsku obránce Fiorentiny povolá. "Ale nevím, jestli bude hrát v klubu," upozornil. "Dveře do reprezentace mu však nikdo nezavřel."
Tým je psychicky nemocný
Hráči nejsou odolní po psychické stránce. Jinak by je nemohlo rozhodit, když se Maltě podařilo vyrovnat. "Podepsal se na nás zápas na Islandu. Připravovali jsme mužstvo, jak jsme mohli, ale zase se projevila nezkušenost z těžkých zápasů."
A jak se na psychice pracuje? "Hovořím s hráči. Když ti nezkušení z okolí slyší, že jen zastupují ty druhé, je zapotřebí je povzbudit. Že by pomohl psycholog? S tím nemám zkušenosti."
Neselhávám, říká Chovanec
On a chyby? Přiznává, že není neomylný. "Jsem s týmem na jedné lodi, ale myslím si, že jsme v přípravě neudělali závažné chyby. Mám hlavní odpovědnost, cítím ji, avšak neselhávám. Kdybych selhal, tak už tady sedí někdo jiný."
Rozhodující zápas s Bulharskem
Národnímu týmu stačí za měsíc doma remizovat s Bulharskem a půjde do baráže, kde se srazí nejspíš s Belgií či Chorvatskem. "Nemyslím na Bulharsko, ani na baráž. Počkejte aspoň týden, pak si o tom promluvíme. Teď ještě nemůžu. Mám plnou hlavu posledních zápasů."
