Skla na budovu mlýnů umístí vrtulník

  • 26
Malá Strana - Do konce května by měli dělníci zasklít kovovou konstrukci sporné krychle na pražských Sovových mlýnech. Konstrukce se na věži schodiště objevila už v polovině března. Její díly přepravoval z Letné vrtulník. "Zřejmě letecky bude na mlýny dopraveno i jedno ze skel," řekla mluvčí firmy PSJ Holding Hana Ansorgová.

Skla, která budou tvořit podlahu, dělníci umístí na věž možná už koncem příštího týdne. "Bude záležet na počasí, protože právě jedno z nich by měl kvůli velké hmotnosti přivézt vrtulník," uvedla mluvčí.

Konstrukci dělníci zasklí později. Skla budou mít zvláštní úpravu, aby neodrážela světlo.

Krychli instaloval vrtulník
Převoz krychle měl čtyři etapy. Vrtulník mezi Letenskou plání a Sovovými mlýny letěl celkem čtyřikrát. Umístění konstrukce skleněného artefaktu se zdrželo. Vrtulník měl začít s jednotlivými díly létat z Letenské pláně už od 9 hodin. "Nad Prahou však byla mlha, a proto je první přelet plánován až mezi 12:30 a 13:00," upřesnila Ansorgová.

Konstrukci podle ní už pracovníci firmy dříve cvičně sestavovali a stihli to zhruba za půl dne. "Dnešní realizace by neměla být ohrožena," soudí Ansorgová.

Kontroverzní krychli, která podle památkářů nenávratně naruší panoráma Hradčan, schválil loni v létě ministr kultury Pavel Dostál. Koncem února ministr změnil verdikt památkářů ve prospěch Medy Mládkové již podruhé a navíc po kolaudaci objektu.

Mládková prosadila odstranění dobových parket s výrazným dekorativním vzorem, které podle ní rušily expozici moderního umění.

Meda Mládková

* v roce 1947 studovala ve Švýcarsku politickou ekonomii, v době "Vítězného února" emigrovala
* k doktorátu z politické ekonomie připojila v Paříži studium dějin umění. Během studií se provdala za Jana Mládka, který býval do roku 1948 jedním z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu, a v roce 1960 se odstěhovali do Washingtonu
* v roce 1956 se ve Francii setkala s Františkem Kupkou a začala kupovat jeho obrazy. Meda Mládková patří k těm, kteří vykonali mnoho pro propagaci českého umění v zahraničí. Nakupovala za svých návštěv Československa přes různé potíže díla současných umělců a také je v cizině vystavovala
* manželé Mládkovi shromáždili unikátní sbírku zahrnující přes tisíc děl českých i východoevropských umělců z let 1965 až 1985. Nejvíce ceněnou částí je 225 obrazů a kreseb Františka Kupky. Dalším kmenovým autorem je Jiří Kolář se 160 pracemi, ve sbírce je 16 soch Otto Gutfreunda, od Magdaleny Jetelové její známé Schody. Zastoupeni jsou dále například Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová, Otokar Slavík, Zdeněk Sýkora, Karel Malich, Jiří Načeradský...
* po smrti manžela v roce 1990 se rozhodla sbírku v hodnotě 380 milionů korun věnovat Praze. Odmítla ji však umístit do prostor Národní galerie. Proto byl pro nový pražský stánek moderního umění vybrán zdevastovaný objekt Sovových mlýnů na Kampě. Rekonstrukci vyčíslenou na 122 milionů korun platí z největší části město, Nadace Jana a Medy mládkových přispěla 20 miliony.
Repliky dobových parket, které památkáři nařídili položit, jsou vyrobené pomocí laserové techniky. Podle Olgy Ambrožové z Pražského památkového ústavu stály statisíce korun. Mládková je teď rozhodnuta vyměnit troje ze čtyř použitých typů.

Argumentuje tím, že parkety nebyly původní součástí mlýnů, ale byly tam převezeny až ve dvacátých letech minulého století.

Mládková vymění parkety v mlýnech
Meda Mládková, která za finanční podpory magistrátu přetváří Sovovy mlýny na galerii pro sbírku moderního umění, může v některých prostorách mlýnů vyměnit parkety. Památkáři pražského magistrátu sice výměnu podlah zamítli, ale ministerstvo kultury jejich rozhodnutí v odvolacím řízení změnilo. "Podle resortu je výměna parket přípustná," řekla jeho mluvčí Dita Fuchsová.

Sovovy mlýny nechalo město opravit pro muzeum moderního umění nadace Jana a Medy Mládkových. Mládkové se vzorované parkety ve čtyřech místnostech nelíbily kvůli tomu, že by neladily s obrazy Františka Kupky. Chtěla tam moderní parkety.

Ministerstvo výměnu povolilo, protože jsou v prostorách repliky parket. "V současnosti už nejde o to, aby byl zachován autentický prvek řešení podlah," uvedla Fuchsová.

Radní Filip Dvořák (ODS) odhaduje náklady na výměnu parket řádově na desetitisíce korun. Nyní se podle něj bude řešit, jak se budou financovat. "Nemyslím si, že by náklady na výměnu parket mělo nést město," řekl.

Resort kultury naopak potvrdil jiné rozhodnutí památkového odboru magistrátu, který zamítl skleněné vikýře na střeše bývalé konírny. Na půdě by chtěla mít Mládková pokoje například pro významné návštěvníky muzea. Podle Fuchsové je v tomto případě ještě možný rozklad, v němž by rozhodl ministr kultury.

Ministr Pavel Dostál loni přes protesty památkářů povolil umístit na objekt skleněnou krychli. Nad věží schodiště by se měla objevit na přelomu března a dubna. V Sovových mlýnech podle Dvořáka pokračuje předávání uměleckých děl nadace do majetku města. Naopak Mládková budovy ještě nepřevzala, protože se tam stále odstraňují některé závady po rekonstrukci. Její nadace bude mít mlýny v pronájmu 99 let.

Dostálův verdikt změní Kampu
Kauza rekonstrukce mlýnů vyvrcholila v červenci, když po vleklých průtazích dospěla až na ministerský stůl. Ministr kultury Pavel Dostál schválil umístění sporné skleněné krychle, která opravu objektu brzdila. Artefakt přes nesouhlas památkářů prosazovala Meda Mládková, která za finanční podpory magistrátu přetváří zchátralé mlýny na galerii pro sbírku moderního umění.

Spor se přitom netýká samotné existence nástavby, ale její výšky: památkáři by prvek akceptovali, pokud by nepřesáhl hřeben střechy. Návrh výtvarníka Mariana Karela ale přerůstá střechu o 2,73 metru a zasahuje tak do malostranského panoramatu. Skleněný prvek postupně zamítly všechny zúčastněné orgány památkové péče - Pražský ústav památkové péče, odbor památkové péče magistrátu, Státní ústav památkové péče společně s poradním sborem jeho ředitele, poradního sbor primátora i vědecká rada Státního ústavu památkové péče.

Po tomto maratónu se galeristka, která na osazení krychle stále trvala, odvolala k ministerstvu kultury a pohrozila, že pokud jí skleněný poutač nepovolí, umístní raději unikátní sbírku v hodnotě třiceti milionů dolaru jinam. Přesto i vědecká rada ministra kultury nakonec rozhodnutí památkářů potvrdila. Mládková se znovu odvolala, čímž připadl konečný verdikt Pavlu Dostálovi.

Ten své rozhodnutí ve prospěch Nadace Jana a Medy Mládkových zdůvodnil tím, že dosavadní záporná stanoviska se zaměřila jen na princip uchování historického vzhledu památky a nezabývala se tím, že v Sovových mlýnech bude pro veřejnost vystaveno moderní umění.

"Galerijní provoz tento skleněný poutač nikterak nepotřebuje. Je proto holý nesmysl stavět do protikladu existenci galerie a památkové zájmy," oponuje jednatel Klubu za starou Prahu Richard Biegl. Obdobný je i názor ředitel Státního ústavu památkové péče. "Jde de facto o kultivovanou formu reklamy. Dnes ji prosazuje doktorka Mládková, zítra s obdobným požadavkem může přijít firma McDonald´s.

"Reklamní poutač v popředí světoznámého panoramatu historické Prahy považuji za nevhodný," řekl Josef Štulc. Podle ministra kultury však artefakt není v rozporu s principy péče o historické střechy. "Navíc představuje spíše originální umělecké dílo," tvrdí Dostál. Klub za starou Prahu namítá, že ministrovým politickým rozhodnutím se začala psát nová kapitola v dějinách pražské památkové péče.

"Na nevhodnosti zásahu se vzácně shodly všechny památkové instituce. Jejich jednotný postoj nelze odmítnout jako zaujatý či subjektivní: vychází z pravidel památkové péče, která se pracně rodila posledních sto let," míní Biegl. "Rozhodnutí ministra kultury, které navíc přesáhne jeho mandát v ministerském křesle, hrubě znevažuje jejich práci a popírá jejich odbornost. Je to navíc precedens: proč by měli názory památkářů respektovat řadoví občané, kdy ž je nerespektuje sám ministr kultury?" ptá se Richard Biegl.

Ministr Pavel Dostál však ve svém odůvodnění tvrdí, že pro budoucnost není řešení vytvářet památkové skanzeny bez života. Památkám se podle něj musí dát obsah, a někdy i za cenu kompromisu.

Kauza sbírky i samotných mlýnů
Původně renesanční tzv. Sovův mlýn je připomínán už od konce patnáctého století. Byl několikrát přestavován a dnešní neogotickou podobu získal až v šedesátých letech 19. století, kdy ho nechal známý podnikatel František Odkolek přestavět. Část stavby byla v roce 1896 značně poškozena požárem a funkce mlýnů potom již obnovena nebyla. Torzo vyhořelé budovy dlouho hyzdilo pohled na Hradčany, až ji v roce 1920 vykoupila obec, nechala zbořit komín a objekt upravit. Na využití Sovových mlýnů existovalo několik nápadů. Uvažovalo se o hotelu, přístavišti parníků i o luxusních bytech, jako nejvhodnější řešení se však zdála proměna ruiny v galerii moderního umění.

V roce 1999 proto magistrát mlýny nabídl k dlouhodobému pronájmu Medě Mládkové, marně hledající důstojný objekt pro vystavení unikátní sbírky moderního umění, kterou se rozhodla darovat Praze. Rekonstrukci však od počátku provázely nejasnosti kolem financování. Na začátku celého projektu měli lidé z magistrátu představu, že nadace Mládkových zaplatí celou opravu sama ze sponzorských darů. Projekt rekonstrukce Sovových mlýnů byl začleněn do programu Praha - Evropské město kultury 2000. Slavnostní otevření galerie bylo naplánováno k loňskému zářijovému zasedání Mezinárodního měnový fondu, jehož spoluzakladatelem byl Jan Mládek.

V dubnu 2000 vybrali radní dodavatele rekonstrukce - kalkulace byla necelých devadesát milionů korun. Nejen že se nepodařilo dodržet stanovený termín, ale i náklady se postupně vyšplhaly až na současných 120 milionů korun. Částka se zvýšila i díky několika změnám projektu, ke kterým se mecenáška rozhodla v průběhu stavby. Proti snahám o úpravy Sovových mlýnů, upozorňujícím na nový charakter objektu, se důsledně postavila většina památkářů. Zatímco nejméně kontroverzní skleněnou lávku Václava Ciglera se podařilo prosadit, mohutné, tvarově kontroverzní vikýře na střeše koníren, obrácených do parku na Kampě, na doporučení své vědecké rady nakonec zamítl ministr kultury Pavel Dostál. Až na ministerský stůl se dostala i skleněná krychle, kterou výtvarník Marian Karel ukončuje schodišťovou věž mezi dvěma křídly někdejších mlýnů. Tu však ministr i přes odpor památkářů povolil.

Neshody přitom začaly už při už při výběru architekta. Nadace Mládkových vypsala architektonickou soutěž na rekonstrukci Sovových mlýnů, vítězné návrhy ale Mládková neakceptovala a protlačila neoceněný návrh vídeňské architektky českého původu Heleny Bukovanské. Skutečnost, že Mládková nerespektovala rozhodnutí poroty, vyvolala rozhořčení mezi architekty, kteří se zúčastnili soutěže s tím, že některý z vítězů zakázku získá. Do sporu se vložil i primátor Jan Kasl, který mecenášku písemně vyzval, aby svůj postoj přehodnotila. Podle právníků však zadání soutěže neobsahovalo povinnost nadace vybrat si k realizaci některý z oceněných projektů a stará dáma trvala na návrhu, který se jí od začátku líbil nejvíc. To ale nebyl šťastný závěr: rozkol přirozeně zanechal u všech pocity hořkosti.

Základní kámen muzea.

Pražský primátor Jan Kasl a Meda Mládková.

Zprava: Meda Mládková, pražský primátor Jan Kasl a ministr kultury Pavel Dostál poklepávají na základní kámen.

Mecenáška Meda Mládková.

Model muzea se skleněnou krychlí podle Medy Mládkové.

Pohled na Hradčany a Sovovy mlýny (budova zcela vpravo).

Pohled na Hradčany a Sovovy mlýny.

Sovovy mlýny na pražské Kampě.

Sovovy mlýny na pražské Kampě.

Meda Mládková při instalaci skleněné krychle na budovu Sovových mlýnů v Praze. Krychle, jejíž umístění na zrekonstruovaném objektu dlouhé měsíce provázelo mnoho vášní a sporů, se na Kampě objeví v pondělí. (18. března 2002)

Meda Mládková při instalaci skleněné krychle na budovu Sovových mlýnů v Praze. Krychle, jejíž umístění na zrekonstruovaném objektu dlouhé měsíce provázelo mnoho vášní a sporů, se na Kampě objeví v pondělí. (18. března 2002)

Vrtulník pomáhá s instalací konstrukci skleněné krychle na budovu Sovových mlýnů v Praze. Krychle, jejíž umístění na zrekonstruovaném objektu dlouhé měsíce provázelo mnoho vášní a sporů, se na Kampě objeví v pondělí. (18. března 2002)

Vrtulník pomáhá s instalací konstrukci skleněné krychle na budovu Sovových mlýnů v Praze. Krychle, jejíž umístění na zrekonstruovaném objektu dlouhé měsíce provázelo mnoho vášní a sporů, se na Kampě objeví v pondělí. (18. března 2002)

Vrtulník pomáhá s instalací konstrukci skleněné krychle na budovu Sovových mlýnů v Praze. Krychle, jejíž umístění na zrekonstruovaném objektu dlouhé měsíce provázelo mnoho vášní a sporů, se na Kampě objeví v pondělí. (18. března 2002)

Vrtulník pomáhá s instalací konstrukci skleněné krychle na budovu Sovových mlýnů v Praze. Krychle, jejíž umístění na zrekonstruovaném objektu dlouhé měsíce provázelo mnoho vášní a sporů, se na Kampě objeví v pondělí. (18. března 2002)

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue