Reportér Smrček byl definitivně osvobozen

  • 4
Praha - Městský soud v Praze zamítl odvolání státního zástupce v kauze někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka. Tomu hrozilo vězení za údajné vyzrazení státního tajemství, obvodní soud ho však v červnu osvobodil. Poté se obvodní státní zástupce Prahy 1 Jiří Kára odvolal. Neúspěšně. "Odvolání státního zástupce se jako nedůvodné zamítá," uzavřela kauzu předsedkyně senátu Stanislava Píchová. Proti usnesení se již nelze odvolat.

Po formální stránce se Smrček ohrožování utajované skutečnosti dopustil, ale po materiální stránce nebyla podstata tohoto trestného činu naplněna, uvedla Píchová.

Prokázalo se totiž, že člověk, jehož měla reportáž ohrozit na životě, fyzicky neexistuje. Jméno uvedené na listině v reportáži se totiž jménu agenta jen podobalo. "Pakliže byla utajována skutečnost, která neexistovala, nebylo co utajovat," dodala Píchová.

Smrček ukázal na kameru tajný dokument
Trestní stíhání Smrčka souvisí s reportáží z jara 1999, v níž ukázal na kameru tajný dokument. Týkal se vyšetřování podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž v roce 1995 jezdil v autě po Praze opilý. Poté působil agent v cizině.

"Soud rozhodoval na základě neúplně zjištěného skutkového stavu," zdůvodnil odvolání Kára. Kvůli novým skutečnostem, které vyšly v hlavním líčení najevo, je podle Káry nutné doplnit původní odborné vyjádření Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).

Smrček: Věděl jsem, že nikoho neohrozím
O tom, že jméno je falešné věděl podle své výpovědi i Smrček. "Nemohu souhlasit s tím, že svoboda slova není bezbřehá," řekl Smrček. Podotkl, že při zveřejnění dokumentu věděl, že nemůže nikoho ohrozit.

"Pevně doufám, že před spravedlivý soud bude postaven i šéf BIS Jiří Růžek, který několikrát lhal, aby skryl svého kamaráda a pomohl mu vyhnout se postihu," dodal.

Kára: Případ by se měl vrátit k došetření
Již při procesu navrhoval, aby soud vrátil případ k došetření. Pracovník NBÚ Vladimír Beránek v posudku uvedl, že Smrček reportáží ohrozil zájmy České republiky a život agenta mimo jiné tím, že prozradil jeho totožnost.

Před soudem ale Beránek přiznal, že ohrožení utajovaných skutečností posuzoval ve vztahu k originálu dokumentu a zveřejněnou listinou, na níž Smrček data začernil, se nezabýval. V této souvislosti Kára tehdy prohlásil, že "není jednoznačně prokázáno, že listina zveřejněná na obrazovce podléhá stupni utajení, případně o jaký stupeň jde".

Beránek patří k řadě svědků, kteří nebyli v přípravném řízení vyslechnuti, na což si Smrčkův obhájce Stanislav Devátý neúspěšně stěžoval. Předvolala je až v červnu soudkyně Dana Šindelářová.

Kárův návrh na došetření případu nepřijala, neboť "přípravné řízení trvalo dostatečně dlouho na to, aby mohly být důkazy opatřeny". Smrček totiž stanul před soudem až po roce a půl vyšetřování.

Jméno na listině bylo falešné, tvrdila již v červnu soudkyně
Skutek popsaný v obžalobě se stal, ale není trestným činem, zdůvodnila zprošťující rozsudek v červnu Šindelářová. U soudu se podle ní navíc prokázalo, že člověk, jehož měla reportáž ohrozit na životě, fyzicky neexistuje. Jméno uvedené na listině v reportáži se jménu agenta jen podobalo.

Růžek se u soudu přiznal, že v aféře s opilým agentem lhal. Devátý na něj podal trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele, kterým se již zabývá vyšetřovatel.

Někdejší televizní reportér Tomáš Smrček (uprostřed), obžalovaný z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti, hovoří se svým obhájcem Stanislavem Devátým (vpravo) a senátorem Janem Rumlem (vlevo).

Soud po roce a půl zprostil obžaloby bývalého televizního reportéra Tomáše Smrčka. Státní zástupce ho vinil z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Tím, že před dvěma lety v reportáži ukázal tajnou listinu, ohrozil podle státního zástupce zájmy země a život agenta, 15. června 2001

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video