Všichni fotbalisté se shodli, že se o poločasové přestávce hra zásadně zlomila. "První poločas nám nevyšel podle našich představ, druhý už byl o něčem jiném," řekl například obránce Karel Rada. On, ani nikdo další, však nehodlal k tomuto postřehu přidat i názor, že by rozdíl ve hře souvisel s obměnou mužstva. "I kdyby se nestřídalo, tak by obrat k lepšímu stejně nastal," je přesvědčen Tomáš Řepka.
Sestavy ze začátku a konce zápasu se přitom diametrálně lišily, na hřišti vydrželi devadesát minut pouze Nedvěd, Řepka, Rada a Týce, a to ještě poslední dva dohrávali na docela jiných postech. Rada začal jako přestoper, končil ve středu obranného tria, Týce se po půli přemístil z levého kraje zálohy do prostředka na post defenzivního štítu.
Kolem nich se vystřídaly generace, zkušené fotbalisty nahradili vesměs hráči, kteří patřili nebo stále ještě patří do juniorského týmu. "Už na tréninku jsem si to pochvaloval, je nás tady šest kluků, kteří tím týmem prošli," podotkl kapitán loňských vicemistrů Evropy v kategorii do 21 let Roman Týce.
"Mladí kluci mě moc překvapili, myslím, ukázali, že se s nimi bude muset brzy počítat," přiznal Řepka, který se s Jarošíkem, Doškem, Barošem, nebo Ujfalušim na hřišti potkal poprvé v životě.
Trenér Chovanec však měl jiný názor, a za první poločas svalil největší díl viny právě na jednoho z juniorů. "Jarošík se málo věnoval defenzívě, když jeho úkoly po přestávce převzal Týce, měli Nedvěd a Rosický mnohem více volnosti k útočení," prohlásil.
Ale i další hráči sami cítili, že to v první půli nebylo ono. "Myslím, že kluky rychlý gól trochu zaskočil," řekl útočník Milan Baroš, který první poločas sledoval ze zámezí. Řepka přitakal: "Nezačali jsme moc dobře, asi jsme si mysleli, že to přijde samo."
K obratu přispěl přestávkový pohovor: "Řekli jsme si, že musíme hru zpřesnit a být důraznější v osobních soubojích," říká Řepka a Týce připomíná, že i soupeř změnil taktiku: "Více bránili výsledek, už tolik neútočili."
|
Sestava z první minuty | |
| |
|
Sestava z poslední minuty | |
|
Týce si s proměnlivými úkoly nedělal těžkou hlavu. "V jedenadvacítce i v klubu jsem hrál jednou levého obránce, pak záložníka, jindy defenzivního středního záložníka, nedělá mi to problémy," prohlásil hráč německého Mnichova 1860.
To Karel Rada přiznal, že byl rád, že ve druhé půli už nemusel běhat se svým útočníkem a jako stoper mohl hrát více pozičně. "Shodou okolností jsem hrál předstopera i nedávno za Frankfurt, takže jsem si oživil staré návyky, ale jako stoper se cítím lépe," přiznal. Tento pocit ještě umocnil vývoj hry: "Ve druhé půli už záloha neztrácela tolik míčů, takže i v obraně se nám hrálo lépe."
Úsilí mužstva po přestávce aspoň částečně zúročil Baroš, který vyrovnal na konečných 1:1. "Věřil jsem, že dám gól. I když v lize mi to tam moc nepadá, za juniorskou reprezentaci jsem dával hodně branek, a teď jsem na to navazal i v áčku," pochvaloval si hráč úspěšný debutant.
