Jeho snímek Musíme si pomáhat zvolila Česká filmová a televizní akademie za nejlepší film roku a triumfoval v dalších čtyřech kategoriích.
Pět cen z šesti nominací. Co jste čekal a co ne?
Hlavně se mi obrovsky ulevilo, že je to za námi. Byl bych asi zaražen, kdyby cenu nedostali Bolek Polívka a scenárista Petr Jarchovský, ale jinak těžko říct; chvíli jsem čekal všech šest cen, vzápětí žádnou. A zaskočilo mě, že akademie nenominovala Alici Nellis, její Ene bene si zasloužilo víc.
Samotáři měli hromadu nominací a hubený výsledek. To jste zažil loni s Pelíšky. Co vzkážete poraženým?
Že se nic nestalo. Netvařme se, že ceny jsou důležitější než filmy, je to přesně naopak. Samotáři jsou výborný film, jsem jeho velkým příznivcem, viděl jsem ho dvakrát. A náskok dvou set tisíc diváků, co mají Samotáři před naším filmem, už taky nedohoníme.
Vy jste se scenáristou Samotářů Petrem Zelenkou pracoval, na FAMU jste spolu natočili slavnou allenovskou parafrázi Všechno, co chcete vědět o sexu... Proč jste se rozešli?
Prostě jsme se vydali každý vlastní cestou, on si vybral filmy autorské, já se dal dohromady s Petrem Jarchovským. Nevznikl mezi námi rozkol, docela přirozeně jsme se sešli i rozešli. Líbí se mi moc, co Zelenka dělá, nelíbí se mi, jak o nás někdy mluví.
Říká se, že Samotáři se blíží evropské tvorbě, kdežto vy reprezentujete spíš tu hezkou českou?
Já to tak nerozlišuji. Ano, existuje evropská kinematografie, já si pod ní představuji Kaurismäkiho nebo Kusturicu, pak je pár výjimečných osobností, které umějí kontinuálně točit pro celý svět: pro výběrové publikum dejme tomu Švankmajer, pro široké Cameron. Ale já moc nevěřím na výroky typu Dobýváme svět. Myslím, že je důležité dělat filmy tady doma - jako Troškovy pohádky.
A už jste viděl film Tygr a drak, svého soka v oscarovém finále?
Ano. Je obdivuhodný svou formou, klobouk dolů, ale obsah mě neoslovil. Není to šálek mé kávy, jiné filmy Ang Leea jsou mi bližší, i když vím, že úspěch Tygra a draka je ohromující.
