"Z turistického ruchu nejde zpětně do pražských památek ani koruna," potvrdil ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc. "Vstupné zabezpečí leda tak jejich provoz. Na rekonstrukci to však nestačí ani náhodou. To by muselo mnohonásobně stoupnout, třeba i na stovky korun," dodal památkář.
Tři miliony turistů navštívilo metropoli v roce 1999 (statistické údaje z loňského roku zatím zpracovány nejsou). V průměru lidé v Praze strávili téměř čtyři dny. "To je delší doba, než jakou jsou ochotni zůstat v Paříži, Amsterodamu či leckde jinde. Tento faktor Prahu řadí k turisticky nejvýznamnějším městům," uvádí ředitel Pražské informační služby Václav Novotný. Čím déle turisté ve městě zůstávají, tím víc tu utratí peněz. Jenže kam vlastně jdou?
Každý hoteliér, majitel penzionu či jiného ubytovacího zařízení musí magistrátu zaplatit takzvaný rekreační poplatek - patnáct korun za každé ubytování. Zpátky do památek se ale tyto poplatky nevracejí. "Musíme z něčeho platit úklid ulic, odvoz odpadků a všechen ten nepořádek, co tu po sobě zanechají," reagoval primátor Jan Kasl. Tento systém je však podle něho nespravedlivý, protože stejný poplatek platí hostel stejně jako pětihvězdičkový hotel Four Seasons. Hlavní město podle něho poškodil i nový zákon o podílu na výnosu daní, který nebere na zřetel, že v Praze je vyšší růst příjmů oproti celorepublikovému průměru, včetně příjmů z turistického ruchu.
Město sice letos poskytne dvě stě milionů korun na opravu svých památek jako granty či finanční dary soukromým vlastníkům či církvím. "Ale od ministerstva kultury nic explicitně na památky nedostáváme. Když potom potřebujeme peníze třeba na vykoupení EXPA '58, nemáme je z čeho brát," dodal primátor.
Podle České biskupské konference se stav sakrálních staveb neustále zhoršuje. "Některé poslední odhady uvádějí, že vnitřní dluh státu vůči sakrálním stavbám činí čtyřicet miliard korun," uvedl Stanislav Kosík.
Za minulého režimu byl vlastníkem většiny památek stát, který jim však ve většině případů nevěnoval patřičnou péči. Nyní je povinností vlastníka, třeba i soukromého majitele, aby o památku řádně pečoval. Přesto existují spory. Ministerstvo kultury nedávno argumentovalo, že opravit Karlův most by mělo hlavní město, když jej má ve správě. Podle města však právě tato památka přivádí do Prahy turisty a plní státní kasu.
 Jedna z nejvýznamnějších židovských památek, gotická Staronová synagoga, byla opravena předloni. Turisty fascinuje legenda, že údajně právě zde rabbi Löw přivedl na svět umělého člověka Golema. Rekonstrukce stála kolem osmi milionů korun. Financovala ji židovská obec, dvěma miliony přispěl stát a půl milionu poskytl magistrát. (1. března 2001) |
 Rekonstrukce Týnského chrámu je odhadována na zhruba třicet milionů korun. Je hrazena z městského i státního rozpočtu a přispěl na ni také týnský farní úřad. Šest let trvala rekonstrukce interiéru kostela, během níž byla nečekaně odkryta nástěnná malba od neznámého autora. Na své místo se vrátila Křížová cesta od Františka Čermáka z roku 1858. (1. března 2001) |
 Restaurování svatovítské mozaiky a rekonstrukce věže katedrály patřily vloni k největším stavebním pracím v areálu Pražského hradu. Letos Správa Pražského hradu počítá se státní dotací ve výši 95 milionů korun a sama vynaloží 75 milionů. "Příjmy ze vstupného tvoří jedenačtyřicet procent našeho rozpočtu," řekl zástupce ředitele Zdeněk Pechar. (1. března 2001) |
 Zámek ve Ctěnicích město rekonstruuje již šestým rokem. Letos na jeho obnovu věnuje pětadvacet milionů korun. Celková oprava a zpřístupnění zámku je odhadována na sto padesát milionů. Pětadvacet milionů magistrát vydá i na rekonstrukci Petřínské rozhledny. Ta se opravuje druhým rokem a celkem bude stát město padesát milionů korun. (1. března 2001) |
