Pomáda nastupuje ve velkém stylu

Retromuzikál Pomáda Jima Jacobse a Warrena Caseyho byl v origální verzi uváděn v sedmdesátých letech na Broadwayi, v roce 1978 zfilmován a dodnes se hraje na několika světových scénách. Česká verze byla poprvé uvedena před rokem a krátce se hrála v divadle Pyramida. Ve středu 14. února měla premiéru její nová verze, která má rozhodně větší ambice než její předchůdkyně.

Nová verze se opět hraje ve stejných prostorách, ty však dostaly zcela jiný vzhled i jméno, z bývalé Pyramidy je dnes GoJa Music Hall a diváci se konečně dočkali příjemných křesel i nezbytného zázemí. Velké změny prodělal také samotný muzikál, a to jak, co se týče obsazení, scénické výpravy, kostýmů, tak i odlišného režijního pojetí. Nové představení je také o poznání kratší.

Někteří členové souboru zůstali, přibylo však hodně nových, včetně několika aktuálních i osvědčených hvězd. Spolu se Zuzanou Norisovou, která si zahrála v původní verzi a v poslední době i v Renčově filmovém muzikálu Rebelové, bude v roli Sandy alternovat Šárka Marková. Dále se objeví Zbyněk Fric a Jiří Koběrský ze skupiny V.I.P, kteří alternují v roli Dannyho, prudérní učitelku slečnu Lynchovou ztvární Jana Švandová, která však na premiérovém představení chyběla. V roli Anděla bude alternovat nesourodá trojice Ilona Csáková, Jitka Zelenková a Pavel Vítek. Z dalších jmen zmiňme Radanu Labajovou ze skupiny Holki, Aleše Hámu nebo pohaslou diskotékovou hvězdu Shimiho. Roli Johnyho Casina ztvárnil sám režisér Ján Ďurovčík.

Pomáda se může pochlubit velkolepou výpravou, na scéně se pohybují geometrické kulisy, blikají pestrobarevné neony a přijíždí i americký bourák, při bližším pozorováním sice zjistíte, že se jedná o upravenou, notoricky známou Volhu, efektu to však uškodit nemůže. Vcelku podařenou scénu však také doplňují všudypřítomné reklamy, zvláště jeden opravdu ošklivý nápis propagující známý řetežec rychlého občerstvení.

Co se týče samotných písniček, tak kromě toho, že angličtinu nahradila čeština, dostaly také současnější kabát, původnímu duchu se však nijak radikálně nevzdálily. Pokud má někdo rád muzikály a Pomádu zvlášť, jistě si přijde na své. I taneční scény mají zajímavou choreografii, kterou sehraně doplňují světelné efekty. Horší je to již s hranými vložkami: Je sice pravda, že drtivá většina účinkujících jsou zpěváci a ne herci, přesto i s tímto vědomím a jistou shovívavostí působí některé scénky trochu přitažené za vlasy. Teprve čas ukáže, zda má Pomáda šanci prosadit se na přebujelém muzikálovém trhu nebo zda skončí jako její první česká verze.