Vláda chce zvýšit porodné na osm tisíc

Těhotné ženy se mohou od října dočkat vyššího porodného. Vláda navrhuje poslancům, aby činilo osm tisíc korun, což je o 1600 korun více. Pokud se vám narodí čtyřčata, můžete pak počítat s jednorázovou podporou státu ve výši 64 tisíc korun. Novela také umožní rodičům starajícím se o dítě pracovat a zároveň pobírat rodičovský příspěvek. To má podle mluvčího vlády Libora Roučka motivovat rodiče k udržování kvalifikace a zvýšit příjmy rodin s novorozenci.

Porodné v Kč

Dětí

Dosud

Od října
(návrh)

jedno dítě

6 400

8 000

dvojčata

16 000

19 200

trojčata

43 200

48 000

čtyřčata

57 600

64 000

Dosud bylo porodné na jedno dítě 6 400 korun. Od jeho zvýšení si kabinet slibuje zvrácení nepříznivého vývoje porodnosti, která v České republice v posledních letech spíše klesá.

Možnost dalšího výdělku pro rodiče pečujícího o malé dítě byla dosud omezena hrozbou, že při příliš vysokém příjmu přijde o státní rodičovský příspěvek.

Podle vládního návrhu by si rodiče mohli vydělávat neomezené množství peněz až do čtyř let věku dítěte a k tomu pobírali rodičovský příspěvek. (audio)

Zahradník: Na plánu zaměstnanosti je co zlepšovat
Vláda dnes také posuzuje národní akční plán zaměstnanosti pro letošní rok. Jeho dokončený vládní návrh projedná tripartita a poté s ním budou pracovat všechna ministerstva, kterých se týká - především školství, financí a sociálních věcí. Aktuální údaje o nezaměstnanosti budou známy tento týden.

Podle očekávání analytiků se lednová nezaměstnanost opět přiblížila devíti procentům. Loňský plán nezaměstnanosti zhodnotil pro Radiožurnál ekonom Conseq Finance Petr Zahradník.

Podle něj sice slovo "akční" není příliš na místě, připustil nicméně, že tato snaha vlády přispěla k příznivějšímu vývoji nezaměstnanosti v ČR.

Význam národního plánu vidí Zahradník ve zkrácení doby, po kterou jsou lidé registrovaní na Úřadech práce bez zaměstnání a zároveň ve větší motivaci k opětovnému vstupu na trh práce.

"Součástí toho je například podpora malého a středního podnikání, rekvalifikační kurzy a podobně," míní Zahradník. Není to ale jediná podmínka příznivého vývoje. Do značné míry se na něm podílelo i ekonomické oživení a masivní příliv zahraničních investic.

Zahradník se přimlouvá za posílení účelovosti, aby malé a střední firmy, které vytvoří nová pracovní místa neměly problémy obsadit je kvalifikovanými pracovníky. Pomohla by prý také větší spolupráce s ministerstvem školství a školami.

"Na jedné straně jsou nezaměstnatelní lidé, na druhé straně je aktutní nedostatek lidí s určitou profesí. Souhra v této oblasti musí být také předmětem aktivní politiky zaměstnanosti," míní. (audio)